Jednalo se asi o 90 centimetrů až 2,5 metru dlouhého terapsida, který vážil maximálně kolem 90 kilogramů. Od roku 1859 bylo formálně popsáno 23 druhů tohoto velmi rozšířeného rodu. Byl to býložravý a poněkud zavalitý tvor, žijící pravděpodobně v menších stádech.[3]
Histologický výzkum fosilních kostí tohoto plaza ukázal, že patrně rostl po celý život a jeho růst byl přerušován pouze krátkými epizodami „zadrženého“ růstu. Maximální velikost jedinců tohoto rodu zůstává vzhledem k absenci plně dospělých kosterních exemplářů neznámá.[4]
Hromadné vymírání
Lystrosaurus – rekonstrukce vzezření.
Lystrosaurus je jeden z mála rodů, které přežily hromadné vymírání na konci permu, přičemž v raném triasu patřil mezi nejúspěšnější a nejčastěji se vyskytující živočišné rody.[5] Jedna teorie to vysvětluje tím, že žil v norách (kde se mohl ukrýt před živelnými pohromami), jiná, že měl dokonalejší dýchací soustavu než jeho současníci, ale existují i další teorie. Význam mělo nepochybně i jeho velké geografické rozšíření, neboť fosilie lystrosaura jsou známé například i z Antarktidy, Ruska nebo Číny.[6]
Objevy fosilií z Antarktidy dokládají, že tito plazi dokázali upadnout do jakéhosi stavu letargie podobné zimnímu spánku, což mohlo rovněž přispět k jejich schopnosti přežít ztížené životní podmínky.[7]
Ačkoliv rod Lystrosaurus bývá často označován za tzv. disaster species (katastrofický druh – tedy taxon, který dokázal přežít hromadné vymírání nebo jinou katastrofu), ve skutečnosti se jedná o jakýsi paleontologický mýtus. O lystrosaurovi bychom měli smýšlet spíše jako o oportunistickém druhu.[8]
↑Sun, A-l. (1973). [Permo-Triassic dicynodonts from Turfan, Sinkiang]. Reports of Paleontological Expedition to Sinkiang (I): Permo-Triassic Vertebrate Fossils of Turfan Basin. Memoirs of the Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology Academia Sinica. 10: 53–68.
Damiani, R. J.; Neveling, J.; Modesto, S. P.; Yates, A. M. (2004). „Barendskraal, a diverse amniote locality from the Lystrosaurus assemblage zone, Early Triassic of South Africa“. Palaeontologia Africana.39: 53–62.
Surkov, M. V.; Kalandadze, N. N.; Benton, M. J. (2005). „Lystrosaurus georgi, a dicynodont from the Lower Triassic of Russia“. Journal of Vertebrate Paleontology.25 (2): 402–413. doi: 10.1671/0272–4634(2005)025[0402:LGADFT]2.0.CO;2.
Botha, J. & Smith, R. M. H. (2005). „Lystrosaurus species composition across the Permo–Triassic boundary in the Karoo Basin of South Africa“. Lethaia.40 (2): 125–137. doi:10.1111/j.1502–3931.2007.00011.x
