Ludwig August Ritter von Frankl-Hochwart (3. února 1810 Chrast – 12. března 1894 Vídeň[1]) byl lékař, novinář, spisovatel, představitel vídeňské židovské obce a čestný občan Vídně.
Pocházel z německojazyčné měšťanské rodiny v Chrasti u Chrudimi. Studoval na piaristickém gymnáziu V Praze a v Litomyšli. Hebrejštinu jej učil Zacharias Frankel. Dále v letech 1828 – 1837 studoval filozofii a lékařství na univerzitách ve Vídni a v Padově, kde promoval. Za pobytu v Itálii se přátelsky stýkal s umělci, např. s Giacomem Leopardim nebo Bertelem Thorvaldsenem. Asi rok vykonával lékařskou praxi, než přijal místo sekretáře Židovské obce ve Vídni a začal se plně věnovat literárním zájmům.
Patřil ke skupině mladých svobodomyslných literátů, narozených v Čechách a podporujících program národního dorozumění mezi Čechy a Němci, především v oblasti kulturní. Byl přítelem dramatika Václava Klimenta Klicpery, u jehož úmrtního lůžka stál. Patřil ke sdružení Mladá Čechie, skupině židovských intelektuálů, přátelil se se Siegfriedem Kapperem, Moritzem Hartmannem, Izidorem Hellerem, Davidem Kuhem, Alfredem Meissnerem z Teplic či Uffo Danielem Hornem z Trutnova; do jejich sdružení docházeli mj. také čeští literáti Karel Sabina nebo Václav Bolemír Nebeský.
Ve Vídni se roku 1848 stal čelenem studentské legie a byl při demonstraci 9. října raněn. Přátelil se s Nikolausem Lenauem, jehož životopis vydal tiskem, stejně jako s Franzem Grillparzerem. Obdivoval malíře Friedricha von Amerlinga, jehož životopis napsal. Dopisoval si s Petrem II. Petrovićem-Njegošem před tím, než v roce 1851 zemřel. Věnoval se publicistice, lyrické, epické a hrdinské poezii, i satiře. Překládal beletrii, především z angličtiny do němčiny. Jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků, zejména do hebrejštiny. Rád a často cestoval, například do Egypta, Řecka, Libanonu a Palestiny (Jeruzaléma) a referoval o svých cestách veršem i prózou.
Jako filantrop ve Vídni podporoval chudinu, například přispíval na školy, založil azyl pro nevidomé a inicioval postavení pomníku Friedricha Schillera. Za zásluhy jej 10. listopadu 1876 císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu s titulem "rytíř z Hochwartu". Zvolil si heslo (devízu) Durch Wort und That (Slovem a činem). Roku 1851 byl Frankl jmenován profesorem etiky na konzervatoři Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde).
Oženil se s Paulou Wienerovou (1831–1895), dcerou původně pražského měšťana Hermanna Wienera.[2] Jejich syn Lothar von Frankl-Hochwart (1862–1914) byl vídeňský lékař-neurolog a profesor na lékařské fakultě ve Vídni. Synovec Paul Josef Frankl (1892 Brno – 1975 Vídeň) byl hudební vědec a profesor Hudební akademie ve Vídni. Rodinná hrobka je na Ústředním hřbitově ve Vídni.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwig August von Frankl na anglické Wikipedii.