Ludvík Belcredi (* 25. června 1954 Brno)[1] je český archeolog, příslušník někdejšího českého šlechtického rodu Belcredi.[2] Je už ze sedmé generace původně italského rodu, která žije na Moravě.[3]
Mládí
Ludvík Belcredi se narodil 25. června 1954 v Brně jako druhý potomek Ludvíka Huga Belcrediho (1921–1981) a jeho manželky Miloslavy, roz. Králové (1929–2020).[pozn. 1] Má staršího bratra Karla (* 1950), který studoval lékařství. Prarodiče z otcovy strany emigrovali v roce 1948, viděl je jen jednou v životě v roce 1968 ve Francii.[4] Vyrůstal v prostředí brněnského předměstí Líšně.[5]
Odborné vzdělání a zaměstnání
Po absolutoriu gymnázia nebyl pro svůj původ přijat na vysokou školu a pracoval jako konzervátor v laboratoři oddělení historické archeologie Moravského muzea.[4] Po několika letech praxe v oboru pod vedením Vladimíra Nekudy byl přijat ke studiu archeologie:
Specializuje se na středověkou archeologii, zvláště výzkum zaniklých středověkých vsí.
Veřejný život
Po roce 1989 se významně angažoval v komunální politice, když byl v rodné Líšni členem místního zastupitelstva a místostarostou. Je dlouholetým členem Rotary clubu. Od října roku 2013 je velkopřevorem českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského (maltsko-pařížská obedience) v České republice.[6]
Publikace
Výzkumy
Rodina
Ludvík Belcredi se oženil 27. června 1981 v Novém Městě nad Metují s Jiřinou Dobešovou (* 28. květen 1957 Náchod), dcerou Jaroslava a Jiřiny Dobešových,[1] vzděláním archivářkou.[7] Seznámili se na Filozofické fakultě.[7] V 90. letech 20. století byla ekonomickou ředitelkou firmy, která se zabývala montáží velkokapacitních chladicích zařízení.[7] V roce 2010 se rozvedli.[1] Mají spolu dvě dcery:[8]
V Brně-Líšni se podruhé oženil 4. května 2019 s Irenou Sehnalovou, roz. Sedlákovou (* 15. 2. 1973 Brno), dcerou Miloslava a Jany Sedlákových.[8]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 60. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024.
- ↑ HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Belcredi, s. 16.
- ↑ Osudy českých šlechticů, s 63
- ↑ a b DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 56. Dále jen Osudy českých šlechticů.
- ↑ Osudy českých šlechticů, s 60
- ↑ Oficiální webová stránka české jurisdikce sjednoceného Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.
- ↑ a b c Osudy českých šlechticů, s 61
- ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 61
Literatura
- DOČEKAL, Boris. Hrabě Ludvík Belcredi. Otec odmítl emigrovat. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995-2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 49–51.
- SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha: [s.n.], 2005.
Externí odkazy