List paní a dívek

List paní a dívek
Datum založení	1924
Datum zániku	1943
Jazyk	čeština
Země původu	Československo Československo
Odkazy
Číslo ČNB	cnb001529711
Některá data mohou pocházet z datové položky.

List paní a dívek byl prvorepublikový a protektorátní časopis určený pro ženy.

Vznik a vzestup Listu paní a dívek

Časopis List paní a dívek vydávalo týdně nakladatelství Rodina od listopadu 1924. Pro Prahu a nejbližší okolí vycházel List paní a dívek s titulem Pražanka, List paní a dívek (od roku 1925); pro Moravu byla tištěna mutace Moravanka, List paní a dívek a pro Slovensko Slovenka (1930-1935).

Časopis si nekladl vysoké cíle, jeho významnou stálou částí byly povídky a romány na pokračování a poradna pro čtenářky. Cena 1 Kč byla ve srovnání s konkurencí příznivá. (Přímý konkurent – časopis Hvězda československých paní a dívek – sice stál 90 haléřů, ale týdeník Pestrý týden 2,80 Kč a společenský magazín Eva 3 Kč.)

Úspěšný byl komiksový seriál pro děti Punťa, který vycházel v nedělní příloze. Jeho úspěch byl znásoben samostatným sešitovým vydáním pod názvem Veselé i smutné osudy rozpustilého psíka punti. Ten vycházel od roku 1935, zpočátku nepravidelně, od čísla 7/1935 měsíčně. Celkem vyšlo 140 čísel; vydávání bylo přerušeno nacisty v roce 1942 (v tom roce ještě vzniklo 17 čísel).^[1]

Artur Vaňous a nakladatelství Rodina

Časopis List paní a dívek vydával Artur Vaňous (1888 – 1968) ^{[2] [p 1]} ve svém nakladatelství Rodina. Předtím pracoval v nakladatelství Melantrich, kde vznikl původní nápad časopisu pro ženy (Hvězda československých paní a dívek); Arturu Vaňousovi se však podařilo zahájit vydávání konkurenčního Listu paní a dívek zhruba o rok dřív. ^[3]

Německou verzi časopisu vydával Artur Vaňous pod názvem Frauenfreude - Mädchenglück ve svém druhém nakladatelství Stella^[4]

Dalším úspěšným projektem nakladatelství Rodina byla Červená knihovna (s podtitulem Knihovna českoslov. paní a dívek). Celkem v edici Červená knihovna vyšlo 104 titulů. [8] ^{[p 2]}

Osobnosti Listu paní a dívek

• S nakladatelstvím Rodina je spojena spisovatelka Fan Vavřincová^[5] (1917-2012). Do Listu paní a dívek přispívala od roku 1936 pod svým vlastním jménem Věra Němotová a v letech 1936-1938 byla jeho redaktorkou.

• René Klapač (výtvarník, grafik, 1905- ) byl autorem kreseb ke komiksu o Punťovi.^[6]

• Zdeněk Tmej (fotograf, 1920-2004) přispíval svými fotografiemi do různých časopisů, mezi nimi i do Listu paní a dívek.

Zánik Listu paní a dívek

List paní a dívek vycházel do února 1943. Nakladatel Artur Vaňous byl zatčen gestapem v r. 1942. Od 27. února do 4. dubna 1943 byl cíleně napadán v téměř každém čísle antisemitského týdeníku Arijský boj. Přežil věznění v Buchenwaldu a Osvětimi, po návratu do vlasti mu byl majetek znárodněn. Emigroval a zemřel v roce 1968.^[2] Do vlasti se již nevrátil.

Se zánikem Listu paní a dívek zaniká v roce 1943 i nakladatelství Rodina.^[7]

Po válce už vydávání Listu paní a dívek nebylo obnoveno.

Odkazy

Poznámky

1. Po roce 1948 emigroval do USA, figuruje v seznamu nespolehlivých osob, jimž byl zkonfiskován majetek [1] V roce 1956 ještě žije (viz Clinton Library, Holocaust Financial Assets Documents, s. 111[2] Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
2. Projekt byl natolik úspěšný, že dnes se pod pojmem "červená knihovna" rozumí jakákoliv nepříliš hodnotná literatura pro ženy, vydávaná levně a velkým nákladem.

Reference

1. Databáze NK ČR, Punťa, veselé i smutné osudy... [3]
2. Životopisné údaje o Arturu Vaňousovi ing. Jan Zemánek, CSc., Břevnovan č.6/2003, s. 8 [4]
3. SUK, Pavel. Česká novinářka : k postavení a obrazu novinářek v českých médiích [online]. Praha: UK FSV Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Kapitola List paní a dívek a Hvězda československých paní a dívek jako symboly prvorepublikových časopisů pro ženy (anotace). Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
4. Dokument: Věstník hlavního města Prahy, 15.11.1926, s. 655; Firma Stella, nakladatelská společnost s r. o. (zástupce Artur Vaňous) získává koncesi nakladatelství knih a literárních publikací cizojazyčných
5. Je známá pod tímto jménem, jedná se však o pseudonym. Rodné jméno Věra Peigerová, provdaná Němotová [5]
6. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000 [6]
7. Dokument: Žádost Českomoravského nakladatelství a tiskárny v Praze vydávajícího "Der Neue Tag" o získání tiskařských strojů z likvidovaného nakladatelství Rodina (1943)[7] Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine.

Literatura

• Týdeník List paní a dívek
• Týdeník Arijský boj, ročník 1943 (systém Kramerius, přístupné v prostorách NK ČR)

Související články

• Hvězda
• Pestrý týden
• První republika
• Druhá republika
• Protektorát Čechy a Morava

Externí odkazy

• ZELINOVÁ, Jana. Reflexe druhé republiky na stránkách vybraných ženských časopisů (bakalářská diplomová práce) [online]. Brno 2012: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Dostupné online. 

Portály: Česko | Literatura