Většina stanic má nástupiště do obou směrů linky položená naproti sobě na jednom podlaží. Některé další stanice mají nástupiště nad sebou. Stanice Lionel-Groulx je v tomto ohledu naprosto výjimečná: na jednom podlaží se nachází vždy nástupiště obou linek, tak aby přestup z jedné linky na druhou byl co nejsnadnější (a tudíž bez přesunů mezi podlažími).
Tato přestupní stanice je uspořádána tak, že nástupiště zelené linky jsou umístěna na stejné straně v obou podlažích. Stejné pravidlo platí pro nástupiště oranžové linky. Přestupování mezi linkami je tak značně urychleno a ulehčeno.
Vzdálenosti mezi stanicemi:
zelená linka: vzdálenost této stanice od předchozí (Charlevoix) činí 1 077,31 metrů a od následující stanice Atwater 1 387,74 metrů.
Uspořádání nástupišť a linek ve stanici Lionel-Groulx
Historie
Část stanice Lionel-Groulx patřící k zelené lince byla otevřena 3. září1978, část náležející k oranžové lince 28. dubna1980. Projektoval ji Yves Roy.[2]
Pokud jde o zelenou linku, prvních osm stanic směrem od stanice Angrignon včetně stanice Charlevoix[3] bylo dáno do provozu v roce 1978 a jde tedy o služebně nejmladší část zelené linky. Nejstarší (středová) část linky (od stanice Atwater až po Frontenac, celkem 10 stanic) byla zprovozněna v roce 1966 a zbylá (nejsevernější) část (od stanice Préfontaine až po stanici Honoré-Beaugrand, celkem 9 stanic) v roce 1976.
