Libuše Geprtová (21. prosince 1941 Kolín – 18. listopadu 2005 Praha) byla česká herečka a pozoruhodná osobnost českého filmu, televize, rozhlasu a divadla. Ztvárnila celou řadu divadelních a filmových rolí. Její nejslavnější rolí se stala postava Viktorky v televizní verzi Babičky, kterou režíroval Antonín Moskalyk.[1]
Životopis a herecká kariéra
Libuše Geprtová se narodila jako druhé z dvojčat, její bratr brzy emigroval a starší sestra předčasně zemřela. Vyrůstala v intelektuálně založené a vážené měšťanské rodině, kterou však poznamenala úmrtí způsobená rakovinou. Tento smutný osud se nevyhnul ani jí samotné.[2] Vystudovala učitelský ústav a několik let učila na základních školách, nejdříve ve Zlonicích u Slaného, a potom v Hořicích. Již ve 20 letech byla obsazena do první filmové role, špionážního dramatu Kohout plaší smrt a téhož roku 1961 také do detektivky Kde alibi nestačí.
Teprve po skončení zaměstnání se herecké kariéře věnovala zcela. Dva roky byla členkou Divadla V. Nezvala v Karlových Varech, kde vynikla zejména jako Manon Lescaut. Další sezonu působila v Těšínském divadle v Českém Těšíně. Poté následovala řada menších filmových rolí, mimo jiné Kateřina v Dámě na kolejích (1966).[2] Několik let pak hrála v činohře Státního divadla Brno, kde mezi lety 1965–1971 vytvořila řadu nezapomenutelných rolí. Před studiem herectví na DAMU dala přednost praxi.
V roce 1971 dostala velkou nabídku z Barrandova. Režisér Antonín Moskalyk v novém zpracování Babičky od Boženy Němcové svěřil Libuši Geprtové roli bláznivé Viktorky. V roce 1971 se jí narodil syn Svatopluk, jehož otcem je Vítězslav Jandák. Její starší sestra byla v té době již těžce nemocná a své chorobě nakonec podlehla.
V roce 1973 přijala angažmá v Divadle Na zábradlí a strávila zde přes 30 plodných let. Řada úspěšných inscenací, v nichž hrála, je spjata se jménem režiséra Evalda Schorma. Po odchodu z divadla pracovala pro Český rozhlas. Uváděla zde svůj pořad rozhovorů se zajímavými hosty nazvaný Co máš v rozhlase rád aneb Splněná přání.[1][3] V roce 2004 jí Karel Heřmánek z Divadla Bez zábradlí nabídl roli paní Stoneové v legendárním muzikálu Cikáni jdou do nebe. V této roli hrála až do jara roku 2005.[4]
To již byla velmi těžce nemocná. Nehodlala se však vzdát. V létě 2005 podstoupila operaci hlavy a věřila, že nemoc překoná.[2] Svůj boj se zákeřným onemocněním - nádorem plic metastazujícím do mozku však prohrála a 18. listopadu 2005 zemřela.
Pohřbena byla v Urnovém háji Krematoria Strašnice[5].
Česká televize věnovala v roce 2007 Libuši Geprtové vzpomínkový dokument Tiché kroky v cyklu Příběhy slavných.[3]
Filmografie
Film
Televize
Odkazy
Reference
Literatura
- Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 122, 123, 352.
- FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. I. díl: A–K. 1. vydání (dotisk). Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 310–311.
- Kdo je kdo: 91/92: Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 223.
- Postavy brněnského jeviště: umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno: Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 535–537.
Externí odkazy
