Hradiště o rozloze 6,4 hektaru se nacházelo vysoko nad levým břehem Vltavy, na ostrožně vytvořené Žalovským potokem, který se zde do Vltavy vlévá.
Dějiny
Levý Hradec vznikl s největší pravděpodobností někdy v polovině 9. století. Kronikář Kosmas o něm mluví již v souvislosti s bájnou luckou válkou, ale nejstarším opravdu doloženým údajem je až stavba kostela sv. Klementa, u kterého působil kněz Kaich, jak to popisuje Kristián. Další písemnými prameny zmiňovanou významnou událostí svázanou s tímto místem se stala volba SlavníkovceVojtěcha druhým pražským biskupem 19. února982 právě na Levém Hradci.
Hradiště bylo Přemyslovci opuštěno na počátku 10. století, ale nezdá se, že by jeho význam v jiných ohledech než politickém poklesl. Sídelní aktivita zde po celé 10. století zůstala stejně intenzivní jako ve století devátém, byly vybudovány nové stavby a fortifikace byla pravidelně opravována. S přemyslovským hradištěm v Boleslavi je spojovala cesta zvaná Boleslavka. Až ke konci 11. století došlo pravděpodobně k zániku, protože již neexistují doklady o přestavbách a opravách. Jelikož v písemných pramenech není o zániku žádná zmínka, nelze přesně určit, proč k němu došlo.
Na základě výzkumů bylo možné určit, že hradiště bylo dvoudílné: skládalo se z akropole a opevněného podhradí. Akropole o výměře 3,6 ha se nacházela na východní, lépe chráněné části ostrožny a byla opevněná dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou zdí. Opevnění bylo vystavěno ve dvou fázích a dále došlo k nejméně pěti opravám. Na akropoli byly dále objeveny srubové stavby s prkennými podlahami, ale nepodařilo se najít sídlo knížete. Předhradí bylo také opevněno v několika fázích a byly zde objeveny víceprostorové domy s hospodářskými i obytnými místnostmi se stěnami vyplétanými proutím.
↑Přemyslovské hradiště Levý Hradec [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-11-01]. Dostupné online.
Literatura
ZVĚŘINA, Antonín. Kostel sv. Klimenta na Levém Hradci u Prahy, kolébka křesťanství v Čechách. Levý Hradec: Odbor Matice svatoklimentské, 1937. Dostupné online.
Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN80-85923-07-6. Kapitola Hvězda. (čj)