Levicový populismus

Levicový populismus, nazývaný také sociální populismus, je politická ideologie, která kombinuje levicovou politiku s populistickou rétorikou a tématy. Jeho rétorika často spočívá v antielitářství, opozici vůči establishmentu a hovoření za "obyčejné lidi".[1] Mezi častá témata levicových populistů patří ekonomická demokracie, sociální spravedlnost a skepse vůči globalizaci. Socialistická teorie hraje menší roli než v tradičních levicových ideologiích.[2][3]

Kritika kapitalismu a globalizace je spojena s antimilitarismem, který v levicových populistických hnutích sílí v důsledku nepopulárních vojenských operací Spojených států, zejména na Blízkém východě.[4] Má se za to, že populistická levice nevylučuje ostatní horizontálně a opírá se o rovnostářské ideály.[1] Někteří badatelé poukazují i na nacionalistická levicová populistická hnutí, což je rys, který vykazuje například kemalismus v Turecku nebo bolívarská revoluce ve Venezuele.[5] Na rozdíl od vylučovacího nebo pravicového populismu mají levicově populistické strany tendenci podporovat práva menšin[6] a takovou myšlenku národnosti, která není vymezena kulturními nebo etnickými partikularismy.[7]

S vzestupem řecké Syrizy, španělských Podemos a do jisté míry i italského Hnutí pěti hvězd během evropské dluhové krize se v Evropě stále častěji diskutuje o novém levicovém populismu.[8][9]

Podle zemí

Evropské země

Nadnárodní koalice

Mnoho levicových a populistických politických stran v Evropě patří k Evropské sjednocené levici a Severské zelené levici.

Německo

Oskar Lafontaine, člen Levice (Die Linke)

Strana demokratického socialismu byla explicitně studována v rámci levicového populismu, zejména německými akademiky.[10] Strana vznikla po sjednocení Německa a podobala se pravicovým populistům v tom, že spoléhala na antielitářství a mediální pozornost, kterou jí poskytovalo charismatické vedení.[11] Strana do jisté míry soupeřila o stejnou voličskou základnu s pravicovými populisty, i když ve východním Německu se opírala o serióznější platformu. Tu omezovaly protiimigrační nálady preferované některými voliči, i když hranice překročil například Oskar Lafontaine, který ve své volební kampani v roce 2005 použil termín dříve spojovaný s nacistickou stranou, Fremdarbeiter ("zahraniční dělníci"). V roce 2007 se PDS sloučila se stranou Levice (Die Linke).[12]

Řecko

Syriza, která se od voleb v lednu 2015 stala největší stranou, je označována za levicově populistickou stranu poté, co její platforma zahrnula většinu požadavků lidových hnutí v Řecku během vládní dluhové krize. K populistickým rysům platformy Syrizy patří rostoucí význam "lidu" v jejich rétorice a antagonismus "my (lid) proti nim (establishmentu)" v kampani. V otázce imigrace a práv LGBT je Syriza inkluzivní. Syriza sama nepřijímá označení "populistická".[13][14]

Itálie

Italské Hnutí pěti hvězd (M5S), které se v parlamentních volbách v roce 2018 stalo největší stranou, bývá často označováno za big tent populistickou stranu,[15][16] ale někdy také za levicově populistické hnutí.[17] "Pět hvězd", které odkazují na pět klíčových témat strany, jsou totiž veřejná voda, udržitelná doprava, udržitelný rozvoj, právo na přístup k internetu a ekologie, což jsou typické návrhy levicově-populistických stran.[18] Navzdory svému levicovému zázemí však M5S často vyjadřuje pravicové názory na imigraci.[19]

V září 2019 vytvořila M5S vládu se středolevicovou Demokratickou stranou (PD) a levicovou stranou Svobodní a rovní (LeU) v čele s Giuseppem Contem.[20][21] Vláda je někdy označována za levicově-populistický kabinet.[22]

Nizozemsko

Poté, co Socialistická strana v roce 1991 opustila svůj komunistický kurz, prosazuje levicově populistickou politiku.[23] Ačkoli někteří poukazují na to, že se strana v průběhu let stala méně populistickou, ve svých nedávných volebních manifestech stále zahrnuje boj proti elitářství.[24] Staví se proti tomu, co považuje za evropský superstát.

Španělsko

Pablo Iglesias, vůdce Podemos

Levicově populistická strana Podemos získala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 8 % hlasů. Díky tomu, že se vyhýbá národoveckému jazyku typickému pro pravicové populisty, je Podemos schopna přilákat levicové voliče zklamané politickým establishmentem, aniž by se postavila na stranu regionálního politického boje.[25] Ve volbách do národního parlamentu v roce 2015 dosáhla Podemos 20,65 % hlasů a stala se třetí největší stranou v parlamentu po konzervativní Lidové straně s 28,71 % a Španělské socialistické dělnické straně s 22,02 %. V parlamentu získala Podemos 69 z 350 křesel a tento výsledek ukončil tradiční systém dvou stran.[26] V rozhovoru pro Jacobin z listopadu 2018 Íñigo Errejón tvrdí, že Podemos potřebuje novou "národně-populární" strategii, aby vyhrála další volby.[27]

Spojené království

Představitelem levicového populismu ve Spojeném království je labourista Jeremy Corbyn, který byl zvolen do čela britské Labouristické strany v září 2015 po rezignaci Eda Milibanda po porážce labouristů v parlamentních volbách v roce 2015. Corbyn, rozčarovaný z nedostatku levicového hlasu v souboji o post lídra v roce 2015, se postavil na platformu zaměřenou proti tvrdým úsporným opatřením. Ze všech kandidujících získal Corbyn nejméně parlamentních nominací. Mnozí z těch, kteří ho nominovali, uvedli, že tak neučinili proto, aby podpořili jeho kandidaturu, ale aby rozšířili debatu o hlas socialisty. Corbyn se však brzy stal favoritem a byl zvolen s převahou 59 %.

Corbyn jmenoval Johna McDonnella stínovým kancléřem a prosadil několik žen do stínového kabinetu, v němž bylo poprvé více žen než mužů. Pod Corbynovým vedením se labouristé posunuli od středového proudu doleva. V listopadu 2015 hlasoval proti britskému vojenskému zapojení do občanské války v Sýrii. Postavil se také proti obnovení systému jaderných zbraní Trident a omluvil se za to, že vláda Tonyho Blaira zavedla Spojené království do války v Iráku. Navzdory svému vítězství se Corbyn těšil malé podpoře labouristických poslanců, ačkoli jeho podpora mezi členy Labouristické strany zůstala silná. V roce 2016 si labouristé vedli špatně v místních a regionálních volbách a po referendu o členství v Evropské unii, v němž se Británie vyslovila pro odchod z EU, odpůrci strany obvinili Corbyna, že vede vlažnou kampaň za setrvání v EU. Několik členů stínového kabinetu rezignovalo a Corbyn prohrál hlasování o vyslovení nedůvěry poměrem 197 ku 40. Angela Eagleová a Owen Smith zahájili formální výzvu, i když Eagleová ji později stáhla. Corbyn byl znovu zvolen mírně vyšší většinou 61 % (oproti 59,5 % v roce 2015).

Ačkoli labouristé v květnu 2017 v místních volbách dosáhli špatných výsledků, v předčasných parlamentních volbách 2017 si vedli lépe, než se očekávalo, a získali 40 % hlasů, čímž donutili konzervativce vytvořit menšinovou vládu a labouristé zůstali v opozici. V komunálních volbách v roce 2018 labouristé svůj podíl hlasů zvýšili. V komunálních volbách 2019 se počet mandátů labouristů snížil o 84. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se labouristé umístili na třetím místě za Stranou brexitu a liberálními demokraty. V parlamentních volbách 2019 získali labouristé nejnižší podíl hlasů od roku 2015 a nejnižší počet mandátů od roku 1935. Výsledek vedl k oznámení Corbyna, že odstoupí z funkce předsedy labouristů. Mezi důvody porážky patřilo Corbynovo vedení, "nejednoznačný" postoj strany k brexitu a "nesplnitelné" závazky v levicovém manifestu.[28][29]

Země Jižní Ameriky

Argentina

Cristina Fernández de Kirchner (prezidentka Argentiny v letech 2007-2015) a její manžel Néstor Kirchner razili politiku nazývanou jako kirchnerismus, variantu peronismu, která byla často zmiňována vedle dalších vlád růžového proudu v Latinské Americe – tedy obratu k levicovým vládám v latinskoamerických demokraciích, které se na počátku 21. století odklonily od neoliberálního ekonomického modelu. V době, kdy byla Cristina Fernández de Kirchner ve funkci, vystupovala proti některým dohodám o volném obchodu, například proti navrhované Zóně volného obchodu Severní a Jižní Ameriky. Pro její vládu bylo charakteristické zvyšování daní, zejména z vývozu zemědělských produktů během komoditního boomu na konci roku 2000, které jsou hlavním argentinským vývozním artiklem. Cílem zvýšení daní bylo financovat sociální programy, jako jsou univerzitní stipendia PROGRESAR, univerzální příděl na dítě (v Argentině běžně označovaný jako AUH, Asignación Universal por Hijo), dávka testovaná na majetek rodin s dětmi, které splňují podmínky pro získání přídělu. Dále její vládu charakterizovaly progresivní sociální reformy, jako je uznání manželství osob stejného pohlaví.

Brazílie

V Brazílii je největším lidovým vůdcem Luiz Inácio Lula da Silva, 35. prezident Brazílie, který prosazoval změny s širokou lidovou podporou na základě své politiky boje proti sociální nerovnosti, což vyvolalo hnutí zvané lulismus.[zdroj?]

Bolívie

Vláda Hernána Silese Zuaza praktikovala levicový populismus,[30] stejně jako vláda bývalého socialistického prezidenta Evo Moralese.[31]

Ekvádor

Rafael Correa, bývalý ekvádorský prezident, zdůraznil význam "populistického diskurzu" a angažoval technokraty, aby v tomto smyslu pracovali pro obyčejné Ekvádorce. Correa pak v konfliktu mezi původním obyvatelstvem a vládou obvinil zahraniční nevládní organizace z toho, že vykořisťují původní obyvatelstvo.[32][33][34]

Mexiko

Hnutí za národní obnovu (Morena), které se v roce 2018 stalo vládní politickou stranou, je levicově populistická strana.[35]

Venezuela

Prezidentství Huga Cháveze připomínalo kombinaci lidové moudrosti a charismatického vůdcovství s doktrinářským socialismem.[31] Chávezova vláda byla také označována za "návrat" k populistickému nacionalismu a přerozdělování.[36]

Spojené státy americké

Huey Long, výrazný guvernér Louisiany z doby velké hospodářské krize, který se stal senátorem, byl prvním příkladem levicového populismu ve Spojených státech a prosazoval přerozdělování bohatství v rámci svého plánu Share Our Wealth. Příkladem moderních levicově-populistických politiků jsou Bernie Sanders a Alexandria Ocasio-Cortezová, kteří se sami označují za demokratické socialisty.[37][38][39][40] Vítězství Ocazio-Cortezové v demokratických primárkách nad předsedou demokratické frakce Joe Crowleym, který zastával tuto funkci deset let, bylo všeobecně považováno za největší nečekané vítězství v primárkách v roce 2018. Časopis The Nation označil Ocasio-Cortezovou za "novou rockovou hvězdu", která "burcuje zemi jménem povstaleckých populistů".[41]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Left-wing populism na anglické Wikipedii.

  1. a b Albertazzi and McDonnell, p. 123.
  2. ZASLOVE, Andrej. Here to Stay? Populism as a New Party Type. European Review. June 2008, s. 319–336. DOI 10.1017/S1062798708000288. 
  3. ROTH, Silke. Introduction: Contemporary Counter-Movements in the Age of Brexit and Trump. Sociological Research Online. 17 April 2018. Dostupné online [cit. 12 February 2021]. DOI 10.1177/1360780418768828. 
  4. HARTLEB, Florian. Rechts- und Linkspopulismus. Eine Fallstudie anhand von Schill-Partei und PDS. [s.l.]: Wiesbaden, 2004. S. 162. (německy) 
  5. OZEL, Soli. After the tsunami. Journal of Democracy. April 2003, s. 80–94. DOI 10.1353/jod.2003.0043. S2CID 154832434. 
  6. MUDDE, C.; ROVIRA KALTWASSER, C. Exclusionary vs. inclusionary populism: comparing contemporary Europe and Latin America. Government and Opposition. 2013, s. 147–174. DOI 10.1017/gov.2012.11. 
  7. Custodi J. Nationalism and populism on the left: The case of Podemos. Nations and Nationalism. 2020, s. 1–16. Dostupné online. DOI 10.1111/nana.12663. 
  8. MUDDE, Cas. The problem with populism. The Guardian. 17 February 2015. Dostupné online [cit. 22 June 2015]. 
  9. ZABALA, Santiago. In Europe, not all populist parties are the same. AlJazeera. 2 December 2014. Dostupné online [cit. 22 June 2015]. 
  10. DE LANGE, Sarah. Political extremism in Europe. European Political Science. December 2005, s. 476–488. DOI 10.1057/palgrave.eps.2210056. S2CID 154045990. 
  11. Albertazzi and McDonnell, p. 132.
  12. Albertazzi and McDonnell, p. 133.
  13. STAVRAKAKI, Yannis; KATSAMBEKIS, Giorgos. Left-wing populism in the European periphery: the case of SYRIZA. Journal of Political Ideologies. June 2014, s. 119–142. DOI 10.1080/13569317.2014.909266. S2CID 143735344. 
  14. KATSOURIDES, Yiannos. Radical Left Parties in Government: The Cases of SYRIZA and AKEL. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2016. S. 103ff. 
  15. Donatella M. Viola. Routledge Handbook of European Elections. Redakce Donatella M. Viola. [s.l.]: Routledge, 2015. ISBN 978-1-317-50363-7. Kapitola Italy, s. 113. 
  16. Italy’s Left-Wing Populists Won’t Stop the Far-Right. They’ll Strengthen It, Foreign Policy
  17. Paolo Gerbaudo. Social Media, Politics and the State: Protests, Revolutions, Riots, Crime and Policing in the Age of Facebook, Twitter and YouTube. Redakce Daniel Trottier. [s.l.]: Routledge, 2014. ISBN 978-1-317-65548-0. Kapitola Populism 2.0: Social media activism, the generic Internet user and interactive direct democracy, s. 76–77. 
  18. Quando Luigi Di Maio disse che le Ong sono taxi del mare. La polemica con Saviano, Huffington Post
  19. ANTONUCCI, Maria Cristina. Da sinistra a destra, Conte fa (bene) il presidentissimo. Analisi di Antonucci [online]. 21 September 2019. Dostupné online. 
  20. Conte? Campione di trasformismo [online]. Dostupné online. 
  21. Last ditch effort: Italy's Conte pushes for populist-left wing alliance, EuroNews
  22. ANDEWEG, R. B.; GALEN A. IRWIN. Governance and politics of the Netherlands. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2002. ISBN 978-0333961575. S. 51. 
  23. OTJES, Simon; LOUWERSE, Tom. Populists in Parliament: Comparing Left-Wing and Right-Wing Populism in the Netherlands. Political Studies. 2013, s. 60–79. Dostupné online. DOI 10.1111/1467-9248.12089. S2CID 145762295. 
  24. Carlos de la Torre. The Promise and Perils of Populism: Global Perspectives. [s.l.]: University Press of Kentucky, 11 December 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-8131-4687-4. S. 211. 
  25. Entscheidung in Spanien: Konservative sind Wahlsieger, verlieren aber Mehrheit. Spiegel Online, 20 Demcember 2015 (German)
  26. Rebuilding the Demos [online]. Dostupné online. 
  27. In their own words: why voters abandoned Labour | YouGov [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. CORRESPONDENT, Kate Proctor political. Five reasons why Labour lost the election. The Guardian. 2019-12-13. Dostupné online [cit. 2020-06-16]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  29. MAYORGA, Rene Antonio. Bolivia's Silent Revolution. Journal of Democracy. January 1997, s. 142–156. DOI 10.1353/jod.1997.0006. S2CID 154064089. 
  30. a b Kirk Andrew Hawkins, Venezuela's Chavismo and Populism in Comparative Perspective. New York: Cambridge University Press, 2010, ISBN 978-0-521-76503-9, page 84
  31. DE LA TORRE, Carlos. Populismus in Lateinamerika. Zwischen Demokratisierung und Autoritarismus. [s.l.]: Friedrich Ebert Stiftung, 2013. Dostupné online. (německy) 
  32. Carlos de la Torre. Populist Seduction in Latin America. [s.l.]: Ohio University Press, 2010. S. 173. 
  33. Raúl L. Madrid. The Rise of Ethnic Politics in Latin America. [s.l.]: Cambridge University Press, 2012. S. 75. 
  34. FELBAB-BROWN, Vanda. Andrés Manuel López Obrador and a new era of politics in Mexico [online]. 3 July 2018 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Steve Ellner & Daniel Hellinger, eds., Venezuelan politics in the Chávez era: class, polarization, and conflict. Boulder: Lyne Rienner, 2003, ISBN 1-58826-297-9, page 67
  36. SULLIVAN, Sean; COSTA, Robert. Trump and Sanders lead competing populist movements, reshaping American politics. The Washington Post. 2 March 2020. Dostupné online [cit. 4 March 2021]. 
  37. ROSS COLEMAN, Aaron. Alexandria Ocasio-Cortez and the future of the left. Vox. 22 August 2020. Dostupné online [cit. 4 March 2021]. 
  38. LERER, Lisa; W. HERNDON, Astead. When Ted Cruz and A.O.C. Agree: Yes, the Politics of GameStop Are Confusing. The New York Times. 18 February 2021. Dostupné online [cit. 4 March 2021]. 
  39. LEVITZ, Eric. Ocasio-Cortez Proved That ‘Identity Politics’ Is an Asset for Berniecrats. The New York Times. 27 June 2018. Dostupné online [cit. 4 March 2021]. 
  40. NICHOLS, John. The Alexandria Ocasio-Cortez Effect. The Nation. 15 August 2018. Dostupné online [cit. 4 March 2021]. 

Literatura

  • ALBERTAZZI, Daniele; MCDONNELL, Duncan. Twenty-First Century Populism. [s.l.]: Palgrave MacMillan, 2008. ISBN 9780230013490. 
  • WEYLAND, Kurt. The Threat from the Populist Left. Journal of Democracy. 2013, s. 18–32. DOI 10.1353/jod.2013.0045. S2CID 154433853. 
  • MARCH, Luke. From Vanguard of the Proletariat to Vox Populi: Left-Populism as a 'Shadow' of Contemporary Socialism. SAIS Review of International Affairs. 2007, s. 63–77. DOI 10.1353/sais.2007.0013. S2CID 154586793. 

Související články

Externí odkazy

Read other articles:

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (يونيو 2022) غابور باردي معلومات شخصية الميلاد 13 مايو 1982 (العمر 41 سنة)كيشفاردا  الطول 1.86 م (6 قدم 1 بوصة)[1][1] مركز اللعب مهاجم الجنسية المجر  المسيرة ال...

 

Опис Фото Джерело В.С.Білецький Час створення 2020 Автор зображення В.С.Білецький Ліцензія див. нижче Я, власник авторських прав на цей твір, добровільно передаю його у суспільне надбання. У випадку, якщо це юридично неможливо, надаю право використовувати це зображення з бу...

 

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (أكتوبر 2019) هوغو ريكس   معلومات شخصية الميلاد 9 يناير 1861  براغ  الوفاة 13 أغسطس 1936 (75 سنة) [1][2]  براغ  مواطنة النمسا  الحياة العملية المهنة طبيب،  ...

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (مارس 2016) أبريل باركر جونز معلومات شخصية اسم الولادة أبريل د. باركر الميلاد القرن 20  كارولاينا الشمالية، الولايات المتحدة مواطنة الولايات المتحدة  الأولاد 2 الحيا...

 

روبرت هوت Robert Huth معلومات شخصية الاسم الكامل روبرت هوت الميلاد 18 أغسطس 1984 (العمر 39 سنة)[1]برلين، ألمانيا الشرقية الطول 1.91 م (6 قدم 3 بوصة) مركز اللعب مدافع الجنسية ألماني مسيرة الشباب سنوات فريق 2000–2001 يونيون برلين 2001–2002 تشيلسي 2001–2002 تشيلسي المسيرة الاحترافية1 سنو...

 

Resolusi 1080Dewan Keamanan PBBKamp pengungsi Rwanda di timur ZaireTanggal15 November 1996Sidang no.3.713KodeS/RES/1080 (Dokumen)TopikSituasi di Wilayah Danau-Danau BesarRingkasan hasil15 mendukungTidak ada menentangTidak ada abstainHasilDiadopsiKomposisi Dewan KeamananAnggota tetap Tiongkok Prancis Rusia Britania Raya Amerika SerikatAnggota tidak tetap Botswana Chili Mesir Guinea-Bissau Jerman Honduras Indonesia Itali...

Eleição presidencial dos Estados Unidos em 1948   1944 ←  → 1952 7 de novembro de 1948 Candidato Harry S. Truman Thomas E. Dewey Strom Thurmond Partido Democrata Republicano Dixiecrat Candidato para Vice-presidente Alben W. Barkley Earl Warren Fielding L. Wright Colégio eleitoral 303 189 39 Vencedor em 28 estados 16 estados 4 estados Votos 24.178.347 21.991.292 1.175.930 Porcentagem 49,6% 45,9% 2,41% Resultados do Colégio Eleitoral por estados. Os valores em c...

 

Este artículo se refiere o está relacionado con una obra arquitectónica o infraestructura futura. La información de este artículo puede cambiar frecuentemente. Por favor, no agregues datos especulativos y recuerda colocar referencias a fuentes fiables para dar más detalles. Palacio de Congresos y Exposiciones de León Palacio de Congresos y Exposiciones de León en 2021LocalizaciónPaís EspañaUbicación León, Castilla y León, EspañaInformación generalNombres anteriores Palacio de ...

 

Artikel ini sebatang kara, artinya tidak ada artikel lain yang memiliki pranala balik ke halaman ini.Bantulah menambah pranala ke artikel ini dari artikel yang berhubungan atau coba peralatan pencari pranala.Tag ini diberikan pada Desember 2022. Pendidikan vokasi di Malaysia telah dikembangkan sejak tahun 1906 Masehi. Awalnya, pendidikan vokasi diselenggarakan di Malaysia guna menyediakan tenaga kerja terampil bagi Keretapi Tanah Melayu dan Jabatan Kerja Awam Malaysia. Bentuk lembaga pendidik...

Libertad Plaza LocalizaciónPaís ArgentinaUbicación Cerrito 1010, Buenos Aires  ArgentinaInformación generalEstilo PostmodernoArrendatario actual Zurich Financial ServicesInicio Febrero de 1999Finalización Diciembre de 2000Construcción 2000Propietario Comagasi S.A.Ocupante Zurich Insurance GroupDetalles técnicosSistema estructural Hormigón armadoPlantas 12Superficie 9763 m²Diseño y construcciónArquitecto Carlos Ott y AsociadosIngeniero estructural Ing. Subié, Fernández y Asoc...

 

Municipality in Vestfold, Norway This article is about the municipality in Norway. For the city within Sandefjord Municipality, see Sandefjord (town). For other uses, see Sandefjord (disambiguation). Municipality in Vestfold og Telemark, NorwaySandefjord Municipality Sandefjord kommuneMunicipality FlagCoat of armsVestfold og Telemark within NorwaySandefjord within Vestfold og TelemarkCoordinates: 59°7′50″N 10°13′00″E / 59.13056°N 10.21667°E / 59.13056; 10.2...

 

Canadian softball player Baseball player Danielle LawriePitcherBorn: (1987-04-11) April 11, 1987 (age 36)Burnaby, British ColumbiaBats: RightThrows: RightNPF debutJuly 30, 2010, for the USSSA PrideNPF statisticsWin–loss record25–11Earned run average2.53Strikeouts288Shutouts9Complete games24Innings pitched293.2 Teams Washington Huskies (2006–2010) USSSA Pride (2010–2014) Canadian Wild (2019-present) Career highlights and awards NPF All-Star (2011) 2× USA Softball C...

This article relies excessively on references to primary sources. Please improve this article by adding secondary or tertiary sources. Find sources: Object orgy – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (June 2008) (Learn how and when to remove this template message) In computer programming, an object orgy is a situation in which objects are insufficiently encapsulated via information hiding, allowing unrestricted access to their internals. This is...

 

Elod adalah makanan olahan dari Singkong,di mana proses pembuatannya memanfaatkan cairan limbah dari singkong yang hendak dibuat menjadi aci. Elod sendiri memiliki ciri-ciri berwarna hijau tua kecoklatan, memiliki postur padat namun lembek, dan memiliki rasa asin gurih. Elod adalah makanan khas Ciparay (Kabupaten Bandung) yang banyak diminati oleh masyarakat luas. Elod dapat dimakan langsung, tetapi pada umumnya digoreng terlebih dahulu untuk dijadikan gorengan seperti bakwan, gehu dll lbsHid...

 

Brazilian TV series or program Xuxa HitsGenreMusicDirected byMarlene MattosPresented byXuxa MeneghelCountry of originBrazilOriginal languagePortugueseNo. of episodes15ProductionRunning time1 hourOriginal releaseNetworkTV GloboRelease8 January (1995-01-08) –16 April 1995 (1995-04-16)Related Xuxa Park(1994-2001) Planeta Xuxa(1997-2002) Xuxa Hits was a Brazilian music television hit pared, hosted by Xuxa Meneghel at TV Globo, which started on 8 January and ended on 16 April...

1981 American slasher film directed by Romano Scavolini NightmareTheatrical release posterDirected byRomano ScavoliniWritten byRomano ScavoliniProduced byJohn L. Watkins[1]William MillingStarringBaird StaffordSharon SmithC.J. CookeMike CribbenDanny RonanCinematographyGianni FioreEdited byRobert T. MegginsonMusic byJack Eric WilliamsProductioncompanyGoldmine Productions[2]Distributed by21st Century Film CorporationRelease date October 23, 1981 (1981-10-23)[1&...

 

بهاء الدين زهير معلومات شخصية الميلاد 1186مكة المكرمة  الوفاة 1258مصر سبب الوفاة وباء الحياة العملية المهنة شاعر[1]،  وكاتب  موظف في المدرسة النظامية  مؤلف:بهاء الدين زهير  - ويكي مصدر تعديل مصدري - تعديل   بهاء الدين زهير (1186م - 1258م / 5 ذو الحجة 581 هـ - 4 ذو ال...

 

Abdul HamidSyekh Haji Abdul HamidLubis Hutapungkut Nama dan Gelar Semua GelarGelar (Islam)Syekh HajiNamaNamaAbdul HamidNisbahHutapungkut Kelahirannya Tahun lahir (M)1865Nama lahirMa'as Agama, Identitas, Kebangsaan Agama: Islam (Muslim)Etnis (Suku bangsa)MargaLubisEtnis (Suku bangsa)Mandailing Nasab Bin Jasuara Lubis Guru-guru 1.Syekh Abdul Qadir al-Mandaili2.Syekh Ahmad Khatib al-Minangkabawi Pernikahan & Keluarga IstriOmak MakkahMariah Huta TolangNursiah LubisAnak dengan Omak MakkahHarus...

For the current Libyan air force, see Libyan Air Force. This article has multiple issues. Please help improve it or discuss these issues on the talk page. (Learn how and when to remove these template messages) This article's lead section may be too short to adequately summarize the key points. Please consider expanding the lead to provide an accessible overview of all important aspects of the article. (October 2011) Some of this article's listed sources may not be reliable. Please help this a...

 

Former Malaysian politician and lawyer Not to be confused with Kirpal Singh. This article is about the Malaysian politician and lawyer. For the seaside promenade in Penang, see Karpal Singh Drive. In this Indian name, the name Ram Singh is a patronymic, and the person should be referred to by the given name, Karpal Singh. The abbreviation s/o or d/o, if used, means son of or daughter of respectively. Yang Berbahagia Dato' Seri UtamaKarpal SinghDUPNਕਰਪਾਲ ਸਿੰਘKarpal in Kuching...

 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!