Ladislav Zápotocký

Ladislav Zápotocký
Narození12. ledna 1852
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. prosince 1916 (ve věku 64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánínovinář, odborář, politik, publicista a překladatel
Politická stranaSociální demokracie
ChoťBarbora Zápotocká
DětiAntonín Zápotocký
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Zápotocký, pseudonym Budečský,[p 1] druhý pseudonym Mikuláš Haštalský,[p 2] (12. ledna 1852 Praha[1] – 16. prosince 1916 Praha) byl český novinář a politik, průkopník socialismu a spoluzakladatel české sociálnědemokratické strany. Byl otcem pozdějšího československého prezidenta Antonína Zápotockého.

Život

Mládí

Ladislav Zápotocký se narodil v Praze, v Haštalské ulici čp. 793, pokřtěn byl v kostele sv. Haštala.[1] Jeho otec Antonín Zápotocký zemřel 10. června 1853[2] a matka Anna se znovu vdala 23. února 1857[3] za Antonína Jiskru. Ten byl Ladislavovým kmotrem a též v roce 1854 ovdověl; z prvního manželství měl, jako Anna Zápotocká, jedno dítě a společně měli manželé Jiskrovi další tři děti.[4] S nevlastním otcem, který ho přivedl k zájmu o vzdělání, měl Ladislav dobrý vztah. Po dokončení obecné školy se vyučil krejčovským dělníkem.

Socialista

V jednadvaceti letech se Ladislav Zápotocký začal angažovat v otázkách dělnického hnutí. V roce 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která existovala do zákazu v roce 1877.[5] V roce 1873 se též stal redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy.[p 3] Ve stejném roce ale redakci opustil a s dalšími socialisticky smýšlejícími redaktory založil periodikum Budoucnost. Často též přispíval do socialisty později obnovených Dělnických listů.[6]

Články v Budoucnosti[7] a Dělnických listech[8] podepisoval pseudonymem L. Budečský. Podle nekrologu v Dělnických novinách[9] měl za tuto práci plat tři zlaté týdně.[p 4]

28. září 1876 se Ladislav Zápotocký zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do jejího užšího vedení.

7. dubna 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově (dnes Praha) konal tzv. Břevnovský sjezd. Na sjezdu byla ustavena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku, Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký byli hlavními osobnostmi tohoto sjezdu. Vznikla tak zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany. Krátce poté bylo zahájeno policejní vyšetřování pro přečin tajného spolčování. Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce těžkého žaláře. V roce 1882 byl pro svou politickou činnost znovu odsouzen a uvězněn, tentokrát na rok a půl. Po odpykání trestu v lednu 1884 byl vypovězen do domovské obce Zákolany u Kladna. Zde se vrátil na 16 let ke svému původnímu povolání krejčího.[9]

Po návratu do Prahy byl Ladislav Zápotocký zaměstnán v odborovém periodiku Železniční zřízenec.[10] Činnost v novinách ukončil 1906, kdy byl postižen mozkovou mrtvicí. Stále však přispíval do sociálně demokratického tisku.

Soukromý život

Ladislav Zápotocký se oženil 20. ledna 1878 v Praze v kostele svatého Tomáše na Malé Straně[11][p 5] s Barborou Dolejší (28. května 1855 Klatovy[12] – 1. června 1925 Košice[13]). Ta pocházela z obce Malá Víska u Klatov.[14][p 6] Svatby se nezúčastnila pouze rodina, ale i lidé ze socialistického hnutí.[6] Manželé spolu měli pět dětí;[p 7] budoucí prezident Antonín Zápotocký (1884–1957) byl druhým z nich.[10][p 8] Ještě jako vdova byla Barbora Zápotocká veřejně činná. V roce 1922 např. poslala pozdravný dopis sjezdu čsl. sociální demokracie.[15]

Zemřel v Praze 16. prosince 1916 v Zemském ústavu choromyslných v Bohnicích (dnes Praha) na zánět plic a průdušek. Pochován byl na pražských Olšanských hřbitovech.[16][9] Jeho hrob (hrob IV-06-392) je neoznačen; po roce 1989 byl pravděpodobně zrušen.[17]

Ladislav Zápotocký v dobovém tisku

Níže je uveden výběr zmínek o Ladislavu Zápotockém v dobovém tisku. Kromě toho existuje řada článků podepsaných Ladislav Zápotocký nebo L. Budečský.

  • 1873 se obrátil na veřejným listem na krejčovské dělníky, aby se v jeho bytě poradili o svolání schůze krejčovských dělníků, "… bychom se mohli uraditi o svolání schůze dělníků krejčovských, na kteréž bychom o tížících nás svízelích porokovali a patřičné kroky k jejich odstranění podnikli".[18]
  • 1874 Ladislav Zápotocký obdržel (spolu s dalšími organizátory) zákaz konat veřejnou schůzi dělnictva[19]
  • 1876 Ladislav Zápotocký zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě (spolu s Josefem Peckou a dalšími) pro účast na tajné dělnické schůzi[20]
  • 1877 rozpuštěn spolek Vzdělávací beseda dělnická jako důsledek ateistických proslovů Ladislava Zápotockého[21]
  • 1879 proběhlo soudní líčení proti účastníkům sjezdu Česko-slovanské sociálně-demokratické strany v Rakousku;[22] Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce tuhého žaláře[23][p 9]
  • 1882 s dalšími sociálními demokraty odsouzen, protože "… jest vinen zločinem uražení Veličenstva, přečinem schvalování nezákonnitých skutků a co náčelník odsuzuje se k 18 měsícům těžkého žaláře."[24]
  • 1899 veřejné vystoupení na májovém shromáždění v Mlazicích u Mělníka[25]
  • 1901 kandidoval za sociální demokraty ve volbách do sněmu království Českého, ve volebním obvodu Vysoké Mýto-Skuteč-Hlinsko. Z 616 platných hlasů obdržel 15.[26][p 10]

Dílo

Knižní publikace

  • Kapitál a práce :se zvláštním zřetelem ku poměrům dělníků hornických (pod pseudonymem Mikuláš Haštalský, vydáno v Budapešti, 1880)
  • Knihy vzpomínek Ze starých vzpomínek a K srdci lidu vydány posmrtně 1949 a 1954

Novinářská činnost

Články v Dělnických novinách a Budoucnosti

Ladislav Zápotocký v literatuře a filmu

  • O životě Ladislava Zápotockého pojednává román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci
  • Román Vstanou noví bojovníci byl v roce 1949 upraven jako rozhlasová hra; Ladislava Zápotockého hrál Antonín Zíb[27]
  • Podle románu Vstanou noví bojovníci natočil Jiří Weiss v roce 1950 stejnojmenný film; Ladislava Zápotockého hrál Otomar Krejča
  • Filmová adaptace Čas lásky a naděje podle románu Antonína Zápotockého Rozbřesk, 1976, režie Stanislav Strnad, Ladislava Zápotockého hrál Jaroslav Satoranský
  • Televizní inscenace divadelní hry Ondřeje Vogeltanze Historie začíná pod kaštany vznikla v roce 1979; režie Antonín Dvořák, Ladislava Zápotockého hrál Viktor Preiss
  • Ladislav Zápotocký jako vedlejší postava ve filmu Pochodně, 1960, režie Vladimír Čech, podle scénáře Vladimíra Neffa. Ladislava Zápotockého hrál Vladimír Brabec. Film byl natočen ke 40. výročí založení KSČ.[28]

Posmrtná uznání a ocenění

  • 1951 odhalena pamětní deska v Zákolanech[29]
  • 1952 odhalena pamětní deska byla na rodném domě v Haštalské ulici (umístěna v letech 1952–2011)[30]
  • V roce 1952 byly vydány československé poštovní známky s jeho portrétem
  • Ulice Ladislava Zápotockého jsou v Kladně, Mladé Boleslavi a Bzenci
  • Od roku 1960 do počátku 90. let byla po Ladislavu Zápotockém pojmenována knihovna v Chebu a do roku 1990 zde byla umístěna pamětní deska[31]
  • Od roku 1977 byla před bývalými kasárnami (dnes věznice) v Kynšperku nad Ohří umístěna busta Ladislava Zápotockého; dnes odstraněna[32]

Zajímavost

Ustavující schůze sociální demokracie, kterou Ladislav Zápotocký v roce 1876 spoluzakládal, se konala na policejní stanici. Policie totiž konání schůze na původně plánovaném místě zamezila a účastníci strávili na policejním ředitelství dvě noci a den. Přes den byly jejich cely otevřeny a oni se mohli scházet.[6]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Hradiště Budeč se nachází na okraji Zápotockého domovské obce Zákolany
  2. ↑ Narodil se v domě v Haštalské ulici
  3. ↑ Tyto mladočeské Dělnické listy zanikly roku 1876; obnoveny byly socialisty roku 1877.
  4. ↑ Nespokojení brněnští typografové požadovali v roce 1888 pro pomocníky minimální týdenní mzdu 10 zl. 50 kr.[1]
  5. ↑ V úmrtním matričním zápise je uvedeno chybně datum svatby 3. února 1880, měsíc narození červen a manželka rodem Dolejšová.
  6. ↑ O dětství a mládí Barbory Dolejšové-Zápotocké napsal Antonín Zápotocký román Rozbřesk a dětskou knihu Barunka.
  7. ↑ „Zesnulý zanechává pět dítek“ dle nekrologu v DL, ale další děti zemřely v dětském věku.
  8. ↑ Po návratu ze Zákolan do Prahy, zůstala rodina Ladislava Zápotockého zjevně ještě nějakou dobu v domovské obci, jak uvádí policejní přihláška z roku 1900.
  9. ↑ Dva účastníci sjezdu byli odsouzeni na 4, někteří na 3 měsíce.
  10. ↑ Dvanáct hlasů podle Národních listů z 12.10.1901

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském – AHMP, HŠ N14 (1850-1853), fol. 84 (86), sken 88
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském – AHMP, HŠ Z7 (1843-1863), pag. 212, sken 112
  3. ↑ Matriční záznam o svatbě farnosti při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně – AHMP, MIK O7 (1851-1862), fol. 121 (125), sken 127
  4. ↑ Jiskra Anton, policejní přihláška
  5. ↑ Dělnické listy, 5.12.1873, s. 436
  6. ↑ a b c UHER, Tomáš. Pohled dělnických vůdců na vývoj dělnického hnutí v českých zemích v letech 1870 – 1890 [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin, 2015. Dostupné online. 
  7. ↑ Např. Budoucnost, 22.1.1879, s. 1–2, Papež Lev XIII. proti socialistům a Obrázky obecního hospodářství
  8. ↑ Např. Dělnické listy 1.10.1879, s. 1–3, Panství "intelligence" a majetku
  9. ↑ a b c Dělnické noviny, 18.12.1916, s. 4
  10. ↑ a b Zápotocký Ladislav, Zápotocký Ladislav, policejní přihlášky, 1900
  11. ↑ Matriční záznam o svatbě farnosti při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze – AHMP, TO O9 (1868–1878), fol. 232, sken 236
  12. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Klatovy – Porta fontium (SOA Plzeň), Klatovy 26 (N 1851-1870 Klatovy-vídeňské předměstí), fol. 385, sken 27/138
  13. ↑ Zápotocká, Barbora, 1855-1925 – Autoritní záznam NK ČR
  14. ↑ Šumavský rozcestník, rodný dům Barbory Dolejšové
  15. ↑ Národní listy, 1.10.1922, s. 2
  16. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu duchovní správy Zemského ústavu pro choromyslné, Praha-Bohnice – AHMP, CHORB Z2 (1916-1917), fol. 79, sken 83
  17. ↑ Pražská informační služba, Olšanské hřbitovy, Významné osobnosti, zastávka 55. www.pis.cz [online]. [cit. 23-10-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-10-2007. 
  18. ↑ Dělnické listy, 3.1.1873, s. 242
  19. ↑ Dělnické listy, 6.2.1874, s. 18
  20. ↑ Národní listy, 2.10.1876, s. 2
  21. ↑ Pražský denník, 25.9.1877, s. 1
  22. ↑ Dělnické listy, 5.2.1879, s. 1
  23. ↑ Dělnické listy, 5.2.1879, s. 2
  24. ↑ Národní listy, 5.2.1882, s. 3
  25. ↑ Právo lidu, 5.5.1899, s. 2
  26. ↑ Národní politika, 12.10.1901, s. 3
  27. ↑ Panáček v říši mluveného slova, Vstanou noví bojovníci
  28. ↑ Pochodně (1960). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  29. ↑ Mladá fronta, 26. 6. 1951, s.4 (dostupné online v NK ČR)
  30. ↑ Pamětní deska L. Zápotockého v Praze
  31. ↑ Sochařství, informační portál
  32. ↑ Sochařství, informační portál

Literatura

  • UHER, Tomáš. Pohled dělnických vůdců na vývoj dělnického hnutí v českých zemích v letech 1870 – 1890 [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin, 2015. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!