Ladislav Kofránek

Ladislav Kofránek
Narození	24. června 1880 Vojice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. října 1954 (ve věku 74 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Šárka
Povolání	sochař a loutkář
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Jan Kofránek (24. června 1880 Vojice u Hořic – 20. října 1954 Praha) byl český sochař a loutkář, člen Československé akademie věd a umění.^[1]

Život

Ladislav Kofránek v letech 1894-1898 absolvoval C. k. odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích a v letech 1898-1902 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v sochařské speciálce Josefa Václava Myslbeka.

Stejně jako jeho spolužáci a vrstevníci byl ovlivněn secesním symbolismem a přivítal v Praze výstavu a návštěvu francouzského sochaře Augusta Rodina (1902).

Sám poprvé vystavoval roku 1902 s Krasoumnou jednotou v Rudolfinu a již na této výstavě obdržel první cenu (dívčí akt, Po koupeli, 1902). Následovala další ocenění v letech 1904 a 1905, kdy získal za vystavené práce cestovní stipendium a se spolužákem Janem Štursou, se kterým se spřátelil již na Akademii, podnikl studijní cestu po Evropě, postupně navštívili Německo, Francii, Anglii, Belgii, Holandsko a Itálii.^[2] Od roku 1898 do roku 1949 byl členem SVU Mánes.

Za první světové války byl na italské frontě (1915-1918), kde později vytvořil pomník padlých v Logu pod Mangartom. Roku 1930 se stal členem zednářské lóže Sibi et posteris.^[3]

Věnoval se především monumentální tvorbě figurálních děl, alegorickým sochám pro výzdobu architektury, pomníkům a portrétům. Účastnil se až do pozdního věku mnoha sochařských soutěží a byl velmi pilný. Přesto jeho dílo zůstává poněkud ve stínu slavnějších vrstevníků Bohumila Kafky, Josefa Mařatky či Jana Štursy.

Ladislav Kofránek zemřel v Praze 20. října 1954 ve věku 74 let. Pohřben byl na Šáreckém hřbitově.

Ocenění

• 1902 první cena za sochu na výstavě Krasoumné jednoty v Rudolfinu
• 1907 Turkova cena za portrétní studii malíře Vratislava Nechleby
• 1927 zvolen řádným členem České akademie věd a umění
• 1950 čestná cena Československé akademie věd a umění
• 1951 cena fondu J. Mánesa za životní dílo a za návrh na Jiráskův pomník pro Prahu (nerealizován)

Dílo

Ladislav Kofránek, MTÚ, Fibichova, Praha, 1926

Z výchozího secesního symbolismu (Do divadla), zahrnujícího i portrétní tvorbu, postupně dospěl ke klasickému realismu (Žena s kahancem, Snění). V jeho secesních plastikách a během následujícího návratu k archaické řecké stylizaci lze nacházet určité styčné body zejména s Janem Štursou.

Roku 1913 vystavil reliéfy Křížové cesty, které napovídaly spíše oživení zájmu o gotické umění. Kofránek odmítal kubismus a po válce jen formálně zjednodušil modelaci a dospěl k jistému zhrubnutí a ostřejší modelaci tvaru (Jan Žižka, Prométheus, návrh na pomník Svatopluka Čecha). Ve 20. letech, kdy se věnoval monumentálním dekorativním realizacím, se přiklonil ke klasicizujícímu pojetí v souladu s dobovými požadavky na pomníkovou tvorbu. Kofránek získal řadu zakázek na výzdobu nově postavených veřejných staveb - bank, ministerstva, knihovny, telefonní ústředny, mostu. Spolu s architektem Kamilem Roškotem spolupracoval v letech 1934-1935 na úpravách hrobky českých králů v Katedrále sv. Víta (erby).^[4]

Některé jeho návrhy zůstaly nerealizovány (výzdoba Filosofické fakulty UK v Praze, kašna pro Přelouč, soutěžní návrhy pomníky Jana Žižky a na pomník Jana Husa pro Prahu, k poslednímu z nich se dochovala pozoruhodná kresba kubistického podstavce^[5]).

V době První republiky vytvořil sérii loutek pro Loutkové divadlo Umělecké výchovy.

Známá díla

• 1904 Poprsí malíře Alfréda Justitze, MU Olomouc
• 1904 Snění, GMU v Hradci Králové, GHMP^[6]
• 1904 Nemocné děvče, GHMP Praha^[7]
• 1915 Socha Jana Husa s kalichem a knihou, bronz (modeletto, Národní muzeum Praha)
• 1916 Poprsí Františka Ženíška, bronz, na rodinné hrobce malíře, Olšanské hřbitovy (uloupeno)
• 1929 Čtyři alegorické postavy, travertin (Městská knihovna, Praha)
• 1935 Soška stojícího Jana Křtitele, bronz (Dorotheum Praha 2018)^[8]
• 1939 Podobizna F. Křižíka, bronz; OG v Liberci
• 1939 Poprsí muže (továrníka A. J. Votruby), GHMP ^[9]
• Busta F. A. Šuberta, Národní divadlo
• 1943 Busta Antonína Jindry, ředitele Všeobecné pojišťovny, bronz^[10]
• 1949 Busta Aloise Jiráska, GHMP^[11]

Realizace

Ladislav Kofránek, Alegorie divadla (travertin), Městská knihovna v Praze, 1929

• 1912 reliéfy, Hlávkův most v Praze
• 1912 fontána pro město Přelouč (s arch.Pavlem Janákem, nerealizováno)^[12]
• pomník Chrabrým obráncům Rombonu, Vojenský hřbitov z 1. sv. války v Logu pod Mangartom^[13]
• pomník Svobody - památník obětem 1. světové války, Vojice
• sochy na průčelí Národní banky v Praze
• sochy na průčelí banky v Plzni
• 1923 pamětní deska Františka Kouckého na sokolovně v Hnidousích (s J. Volfem)^[14]
• 1926 čtyři sochy, průčelí Mezinárodní telefonní ústředny, Fibichova, Praha - Žižkov
• 1929 Šest alegorických soch (travertin), Městská knihovna v Praze^[15]

Zastoupení ve sbírkách

• Národní galerie v Praze
• Národní muzeum, Praha
• GASK (České muzeum výtvarných umění v Praze)
• Galerie hlavního města Prahy
• Oblastní galerie v Liberci
• Galerie moderního umění v Hradci Králové
• Muzeum umění Olomouc
• Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
• Galerie plastik, Vrch Gotthard, Hořice
• Národní divadlo moravské, Brno

Odkazy

Hrob na Šáreckém hřbitově v Praze

Reference

1. Fotografie Ladislava Jana Kofránka. www.sibi.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
2. 120.výročí narození: regionální sochař Jan Ladislav Kofránek
3. Historie lóže Sibi et posteris. www.sibi.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-21. 
4. Poštovní věstník, 2014
5. Galerie hl. m. Prahy, sbírka online
6. Ladislav Kofránek: Snění, GHMP. en.ghmp.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-07. 
7. Ladislav Kofránek: Nemocné děvče, GHMP. en.ghmp.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-06. 
8. Aukce: [1] Archivováno 7. 11. 2018 na Wayback Machine.
9. Kofránek Ladislav Jan: Poprsí muže. en.ghmp.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-07. 
10. Aukce: [2]
11. Ladislav Kofránek: Alois Jirásek, GHMP. en.ghmp.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-07. 
12. arch. Pavel Janák, projekty. archivpu.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
13. MO: válečné hroby. www.valecnehroby.army.cz [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-06. 
14. OLIVERIUS, Miroslav. František Koucký. Slaný. Slánský obzor [online]. 1998 [cit. 2015-10-01]. Roč. 5. Dostupné online. 
15. MK v Praze, sochy múz

Literatura

• Halířová Muchová Marie, Ladislav Jan Kofránek 1880-1954: Výbor z díla, kat. 40 s., Galerie hlavního města Prahy 1973
• Wittlich Petr, Česká secese, Odeon, Praha 1982
• Baborovská S a kol., L. J. Kofránek (1880-1954): Sochař mezi tradicí a modernou, kat. 40 s., Galerie VŠUP Praha, 2008, Galerie plastik Hořice, 2009
• Benešová Z, Straková P, Busty v Národním divadle, Národní divadlo 2010, ISBN 978-80-7258-331-7

Články v časopisech

• 1955, Macková Olga, Ladislav Kofránek (K nedožité pětasedmdesátce dne 24. června 1955), Výtvarná práce, 3,12,1955/07/01,6-6
• 1956, Rouček Rudolf, Dílo sochaře L. J. Kofránka, Výtvarné umění, 6,3,1956/04/30,104-110

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Kofránek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Kofránek
• Ladislav Kofránek v informačním systému abART
• ProMus: Ladislav Kofránek
• Výročí: regionální sochař Jan Ladislav Kofránek

Portály: Lidé | Umění