Narodil se v Kladně jako syn sochařského mistra Josefa Volfa, syna Václava Volfa, havíře ze Štěpánova (Kročehlavy) a Františky Laudové ze Žiliny u Kamenných Žehrovic. Jeho matka byla Marie Kozlová, dcera kladenského obchodníka Jana Kozla a Marie Čtrnácté z Kladna.
pomník Antonína Dvořáka
V roce 1912 bylo schváleno zbudování pomníku v Dvořákových sadech u Kladenského divadla v severozápadním rohu parku. U zrodu myšlenky stál tehdejší jednatel Kladenské filharmonie a zároveň člen spolku SmetanaCyril Novotný. Od roku 1912 byl na vybudování pomníku věnován výtěžek z pravidelných promenádních koncertů v parku, postaven byl až po první světové válce v roce 1926, podle návrhu pražského architekta ing. Jaroslava Beránka. Bronzová busta je od sochaře Jaroslava Volfa, člena pěveckého spolku Smetana. Oba autoři se vzdali nároku na honorář. U pomníku byly původně umístěné čtyři nízké bronzové lucerničky.[2][3]
↑TIETZE, Zdislav. Tři zastavení v parku u kladenského divadla. Kladenský deník. 1997, 1(62), 11. ISSN 1210-7360.
↑POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 51. * Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2009. Vyd. 1. XX. díl. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2009, s. 180.
Kulturní slovník Kladenska. Kladno: Okresní archiv.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2009. Vyd. 1. XX. díl. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2009, s. 180.
VYKOUK, Jaroslav. Místa posledního spočinutí v Kladně: vybrané hroby a hrobky na kladenských hřbitovech. Posel z Budče. 2014, č. 31, s. 48. ISBN978-80-904728-7-7.
FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN978-80-88125-00-6. Kapitola Jaroslav Volf, s. 189–190.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Volf na Wikimedia Commons