Některými autory je považována za monotypický druh, nově jsou však populace z Islandu uznávány jako subspecie – podle tohoto přístupu se rozlišují ssp.:
Stejně jako ostatní labutě má robustní tělo, dlouhý štíhlý krk a silný, klínovitý zobák. Opeření celého těla je jasně bílé (v zimě na hlavě a krku světle hnědé), končetiny jsou černé. Zobák je žlutý s černou špičkou. Samec se zbarvením neliší od samice. Mladí ptáci jsou světle šedí, případně světle hnědí. Plovoucí labuť má krk vzpřímený a křídla přitisknutá k tělu.[5]
Velikostí se podobá v ČR běžné labuti velké, ale nedosahuje její hmotnosti a je štíhlejší. Rozpětí křídel má stejné, někdy i větší. Na rozdíl od labutě velké se zobákem černo-oranžovým má labuť zpěvná zobák černo-žlutý a hrbolek na čele výrazně plošší. Zatímco labuť velká drží krk v typickém esovitém tvaru, labuť zpěvná jej drží zpříma. Obtížnější může být rozlišení obou druhů v letu (hlava labutě velké působí vpředu „useknutým“ dojmem.[3]
Od podobné labutě malé, se kterou bývá ve volné přírodě zaměňována, ji lze rozeznat díky tomu, že je mnohem větší a že žlutá barva na zobáku je protažena klínovitě dolů, dopředu pod nozdry (zatímco u labutě malé končí rovně, před úrovní nozder).[5][3]
Hlas
Hlas labutě zpěvné
Troubení připomínající zvuk pozounu „húuk húukuk“, v letu může být troubivě zesíleno. (Hlasem se podobá labuti malé, ale je hlasitější.) Vydávaný zvuk pravděpodobně inspiroval různá národní pojmenování labutě zpěvné (dánsky sangsvane, finsky laulujoutsen, francouzsky cygne chanteur, německy Singschwan, norsky sangsvane, slovensky labuť spevavá, španělsky cisne cantor, švédsky sångsvan...). Dungel a Hudec uvádějí časté troubivé „anghe“ v letu i na vodě. Let je tichý, zejména ve srovnání s labutí velkou.[5][3]
Rozšíření
Druh je rozšířený v subarktických částech Eurasie a Severní Ameriky. Je poměrně hojným druhem labutě. V roce 2015 činil odhad světové populace 180 000 jedinců, evropské populace 50 600–65 500 jedinců a odhaduje se, že evropská populace roste.[6] Počátkem 21. století bylo také pozorováno rozšiřování areálu výskytu směrem na jih.[3]
V České republice počátkem zimy nepravidelně a nepočetně protahuje, příp. nepravidelně v malém počtu zimuje (max. do 15 jedinců), výjimečně se zdržuje přes léto.[5][7] Poprvé v Česku zahnízdila v roce 2017, a to u Zámeckého rybníka v Chropyni v okrese Kroměříž, v národní přírodní památce Chropyňský rybník.[8][9][10] Samice, která se na lokalitu pravidelně vrací, byla v lednu 2006 v Německu okroužkována a je označena také rozlišovacím límcem.[11]
Žije obvykle v menších skupinách, občas se vyskytuje i v početných, až tisícičlenných hejnech.[15] Tvoří trvalé páry, které spolu obvykle setrvávají po celý život. Je vytrvalým a zdatným letcem.
Hnízdí jednou ročně, v dubnu až červnu. Hnízdo je kupka z klacíků, rákosí a jiných travin, postavené na suché zemi nebo v mokřadu. Někdy pár užívá stejné hnízdo po několik let a opravuje je. Obvykle klade 4–7 (max. 12) nažloutle bílých vajec, na kterých sedí téměř výhradně samice. Samec při hnízdění hlídá okolí a samici na hnízdě střídá, když jde hledat potravu. Mláďata se líhnou zhruba po 36 dnech. Prachové peří mláďat je šedé nebo hnědé a plně mizí zhruba mezi 80. až 90. dnem života.[6] Nekrmivá mláďata doprovázejí oba rodiče asi 6 týdnů, do vzletnosti. Do zimoviště odlétá rodina společně. Dle Podpěry uvádí Hudec, že páry se tvoří již ve druhém roce života, ale pohlavně dospělí jsou ptáci až ve čtvrtém roce. Nejstarší kroužkovaný jedinec se dožil 7 let a 6 měsíců.[17]
Zajímavosti
Labuť zpěvná je národním ptákem Finska a objevuje se také na jeho státních 1eurových mincích.
↑HELCL, Roman. Vzácná labuť zpěvná nadchla ornitology, na Přerovsko si přivedla přítele. iDNES.cz Olomoucký kraj [online]. 2011-02-13 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
↑ŠÍREK, Jiří. První hnízdění labutě zpěvné (Cygnus cygnus) v České republice. Sylvia. 11. 2018, roč. 54, čís. 1, s. 63–68. Dostupné online. ISSN0231-7796.
↑ Pár labutí zpěvných poprvé zahnízdil v Česku. ZOO Magazín. 2019-06-11. Dostupné online [cit. 2017-12-09].
↑ŠAFRÁNEK, Jiří. Novou ornitologickou pozorovatelnu mají v Chropyni. Moravský ornitologický spolek: středomoravská pobočka ČSO [online]. 2015-05-07 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-10.
↑ Mláďata labutě Zpěvanky již létají nad rybníkem. Birdwatching v terénu [online]. 2017-09-09 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
↑MOJŽIŠ, Marian; KERESTÚR, Dušan. Na Slovensku bol po desiatich rokoch zistený nový hniezdiaci vtáčí druh. SOS/BirdLife Slovensko [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. (slovensky)
↑ První hnízdění labutě zpěvné na Slovensku. AVIFAUNA [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.
↑ Vzácná labuť zpěvná láká ornitology do oblasti Dolního Poodří. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-04 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
↑LACK, Peter. The atlas of wintering birds in Britain and Ireland. London: T & A D Poyser, 1986. (anglicky)
