Krásná Lípa (německySchönlind) je zaniklá obec v severozápadní části Slavkovského lesa v okrese Sokolov. Ležela přibližně 2,7 km jihovýchodně od Kostelní Břízy v nadmořské výšce okolo 650 m, podél silnice Kostelní Bříza – Lazy v místě odbočky cesty do zaniklé obce Ostrov (Verda). Pojmenování obce vycházelo z její polohy u mohutné lípy, která rostla a dodnes roste vedle cesty do Kostelní Břízy. Vedle ní stojí podstavec křížku.[1] Český název Krásná Lípa dostala obec v roce 1923 doslovným počeštěním německého názvu Schönlind.[2]
Krásná Lípa je také název dvou sousedících katastrálních území Krásná Lípa u Březové (město Březová) o výměře 6,07 km2[3] a Krásná Lípa u Rovné (obec Rovná) o rozloze 0,9 km2.[4]
Historie
Vodárenská nádrž
Nejstarší písemný zápis o obci se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén, kde se uvádí, že polovina obce patří bratrům Engelhartu, Wiezlinu, Humprechtovi a Jeroslovi z Kynžvartu a druhá Humprechtovi z Kynšperku. V roce 1525 je ve šlikovském urbáři uváděn jako vlastník obce Ermann Ferdinand ze Schönau.[2]
Alej nad zaniklou obcí
Dalším známým vlastníkem Albrecht Štampach. Štampachové postavili na východním okraji obce zámek. V průběhu 18. století uvádí obec 79 stavení. V roce 1810 získal obec podnikatel Jan David Stark, který nechal v roce 1826 postavit v Krásné Lípě železnou huť. Ta však pracovala jen do roku 1837 a v roce 1841 ji jako nefungující předal obci, která ji nechala přestavět na školu. V roce 1835 měla obec 98 domů, kde bydlelo 708 obyvatel, v roce 1847 žilo v obci 880 obyvatel. V roce 1850 se stala Krásná Lípa samostatnou obcí. V roce 1865 koupil okolí Kladské Oto Bedřich Schönburg-Waldenburg, který v 80. letech 19. století přikoupil Krásnou Lípu. Zámek v Krásné Lípě mu sloužil jako hospodářské zázemí.[2]
Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a místo nich přišla armáda do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] Cvičné dělostřelecké střelby zničily celou obec, včetně zámku. Při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 rozhrnuly vojenské buldozery rozvaliny budov i zámku. Ze zámku zůstaly pouze zavalené sklepy.
Z celé obce však zůstal zachován historický židovský hřbitov, který se nacházel mimo hlavní zástavbu zaniklé obce.[2]
Zde je k vidění celkem 112 náhrobků, nejstarší s letopočtem 1724. Roku 1793 zde bylo podle soupisu židovských rodin Loketského kraje evidováno 20 rodin s počtem 107 osob, ovšem v roce 1910 zde žilo jen šest židů.[5]
V blízkosti zaniklé Krásné Lípy byla na potoce Velká Libava postavena v roce 1962 vodárenská nádrž pro zásobování obce Rovná pitnou vodou. Voda však neměla potřebnou kvalitu pitné vody a nebyla vhodná pro dlouhodobé používání. To se vyřešilo připojením Rovné na páteřní vodovod od Kostelní Břízy a nádrž se pomalu zanáší bahnem.[2]
Při údolní cestě do Lazů připomíná obec v ní nalezený, zrenovovaný a nově vztyčený křížek. Ve svahu u polní cesty do zaniklé osady Týmov se zachovala okrajová alej mohutných starých stromů, převážně javorů a kaštanů.[6] V roce 2018 byla vyhlášena památným stromem stará lípa, pojmenovaná jako Lípa v Krásné Lípě, rostoucí ve svahu u staré úvozové cesty do Týmova.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 534 obyvatel, z toho jeden Čechoslovák a 533 Němců. K římskokatolické církvi se hlásilo 528 obyvatel, šest k izraelitské.[8]
↑ Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.
Reference
↑ abBERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN80-86630-06-4. S. 43.
↑ abcdefJAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN978-80-87194-18-8. S. 148–171.
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-27.
↑PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN978-80-905485-2-7, ISBN978-80-904960-7-1. S. 35.
↑WIESER, Stanislav. Slavkovský les. Praha: Olympia, 2006. ISBN80-7033-920-9. S. 88.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönlind. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 240.
