PROFILBARU.COM

Kristus klesající pod křížem
Základní údaje
Autor	Jan Plansker
Rok vzniku	18. století
Popis
Materiál	kámen
Umístění
Umístění	kaple u svatého Mikuláše
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°58′30,7″ s. š., 14°28′35,1″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Socha Krista klesajícího pod křížem^[1] v Českých Budějovicích je barokní kamenosochařská památka, jedna z nejstarších na území města. V poslední třetině 18. století se stala objektem masové úcty věřících a cílem stovek poutníků. V současnosti stojí v nice za presbytářem katedrály svatého Mikuláše naproti vchodu do kaple Smrtelných úzkostí Páně.

Popis a umístění

Socha byla náhodně objevena při rekonstrukci katedrály v roce 1912. K nálezu došlo v kryptě před kaplí svatého Auraciána, jež byla otevřena při výměně dlažby. Pro „ušlechtilé formy“ odkazující na „pravé křesťanské umění“ bylo rozhodnuto o umístění na nové čestné místo. Vzniklo úpravou prostoru mezi opěráky v čele presbytáře, k nimž byla přistavěna dvojice sloupů původem ze zrušené křížové cesty. Ty překlenul široký oblouk a takto vzniklou niku uzavřela mříž navržená Richardem Klenkou. Socha Krista zpodobněného při nesení kříže dostala nový podstavec s nápisem „Jesu, Filii Dei, miserere nobis“ (Ježíši, synu boží, smiluj se) a v prosinci 1912 se dočkala umístění do nové výklenkové kaple.^[2]

Tradice a historie

Podle tradice pocházela socha od starého hradu Trojany, kde měla stát odnepaměti a souviset s dávnými majiteli hradu. K soše „zázračného Spasitele“ se tam konaly četné lidové poutě, které se staly trnem v oku místním úřadům. Nekontrolovatelná lidová zbožnost byla vyřešena přesunem sochy do Českých Budějovic.^[2]

Socha ve skutečnosti vznikla po roce 1717 jako součást křížové cesty vedoucí z Českého Krumlova ke kapli na Křížové hoře.^[2]^[3] Mezi lety 1740–1755 byla původní zastavení se sochami nahrazena kapličkami vymalovanými Františkem Jakubem Prokyšem.^[4] V roce 1764 (nebo mezi lety 1770–1780)^[2] se socha dostala do lesů mezi Světlíkem a Hořicemi ke dvoru Pasovary. Stala se cílem lidových poutí, čemuž následoval složitý spor mezi obyvateli obcí, duchovními, městem Český Krumlov a vrchností o vlastnictví a umístění sochy.^[3] Podle některých zdrojů došlo roku 1793 k převozu do Trojan, kde rok stála v dřevěné kapličce.^[2] V roce 1794 došlo k přesunu do Českých Budějovic a předání biskupské konzistoři.^[2]^[3] Vymezeno jí bylo místo v postranní kapli katedrály, ovšem z důvodu neutuchající lidové úcty padlo rozhodnutí o přesunu do krypty, kde zůstala zapomenuta až do roku 1912.^[2]

Omyly

Po znovuobjevení sochy byla mylně považována za pozůstatek původní českobudějovické křížové cesty.^[3] Později bylo autorství sochy připisováno českokrumlovskému sochaři Josefu Pablovi (1662–1710), podle Milana Šilhana chybně.^[1] Pravděpodobným autorem sochy je Jan Plansker.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 232–233.
↑ ^a ^b ^c ^d BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. S. 66.
↑ HANSOVÁ, Jarmila. Encyklopedie Český Krumlov - Kaple na Křížové hoře ve městě Český Krumlov [online]. město Český Krumlov [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.