Kráľova hoľa

Kráľova hoľa
Kráľova hoľa
Vrchol	1946 m n. m.
Prominence	756 m ↓ sedlo Priehyba
Izolace	29 km → Tupá, Vysoké Tatry
Seznamy	Nejprominentnější hory SK #8 Štíty Nízkých Tater #7
Poznámka	Významná národní hora
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Pohoří	Nízké Tatry
Souřadnice	48°52′59″ s. š., 20°8′21″ v. d.
Kráľova hoľa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kráľova hoľa (česky Králova hola^[1], německy Königsberg, tedy Králův vrch) je nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater, tedy Kráľovohoľských Tater. Patří k nejnavštěvovanějším vrchům Nízkých Tater. Kráľova hoľa poskytuje jedinečný výhled na Spiš, Vysoké Tatry, Liptov, ale také na Horehroní. Je to vrch, opěvovaný básníky a opředený pověstmi. Zpívá se o ní také ve slovenské lidové písni Na Kráľovej holi. Je zde přírodní rezervace s názvem „Pralesy Slovenska - Kráľova hoľa“ (187 ha).^[2]

Pod horou pramení řeky Černý Váh, Hnilec, Hornád a Hron. Na vrcholu se od roku 1960 nachází televizní vysílač Kráľova hoľa.

Z obce Šumiac vede na vrchol asfaltová silnice (uzavřena pro motorizovanou veřejnost), spolu se značenou cyklostezkou. Na vrcholu se nachází meteorologická stanice a sídlo horské služby. Vrchol je východiskem pro hřebenovou pěší turistiku východním směrem, s možností noclehu v útulně Andrejcová. Ta slouží k jednorázovému ubytování turistů. Je celoročně otevřená a není pravidelně udržována. Kráľova hoľa je taktéž přístupná dvěma stezkami z Telgártu, dále ze Smrečinského sedla nad obcí Vikartovce a z Liptovské Tepličky.

Geologie

Z geologického hlediska je vrchol Kráľovy hole tvořen fylonity svorů až pararul a pararuly. Západní svahy jsou budovány ortorulemi, východní svahy granodiority.^[3]

Turistika

Na Kraľovu hoľu vede celá řada značených turistických cest:

• Po značce z obce Liptovská Teplička
• Po značce z obce Spišské Bystré přes Smrečínske sedlo (1442 m n. m.)
• Po značce z obce Šumiac
• Po značce z obce Telgárt přes vrch Králova skála (1690,3 m n. m.)
• Po značce z obce Telgárt
• Po značce ze západu po hlavním hřebenu ze Strední hole (1875,9 m n. m.)
• Cestou z obce Šumiac

Původ jména

Jméno je údajně odvozeno od uherského krále Matyáše Korvína, který zde měl v 15. století svůj lovecký revír.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľova hoľa na slovenské Wikipedii.

1. ÚŘAD, Zeměměřický. Jména světa. Index českých exonym. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
2. ŠOPSR - Prehľad chránených území. www.sopsr.sk [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (slovensky) 
3. Biely, A. (editor), P. Beňuška, V. Bezár, A. Bujnovský, R. Halouzka, J. Ivanička, M. Kohút, A. Klinec, E. Lukáčik, J. Maglay, O. Miko, M. Pulec, M. Putiš a J. Vozár, 1992: Geologická mapa Nízkych Tatier. GÚDŠ, Bratislava

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kráľova hoľa na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Králova hola v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kráľova hoľa na nizketatry.sk (česky)

Portály: Slovensko