Obec vznikla pravděpodobně v období 12. – 13. století, kdy celá zdejší oblast po dobu více než sto let patřila Nothaftům. Historické záznamy však chybí. Nejstarší písemný zápis o osadě se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén, kde se uvádí, že polovina obce patřila bratrům Engelhartu, Wiezlinu, Humprechtovi a Jeroslovi z Kynžvartu. Druhou polovinu vlastnil Humprecht z Kynšperku.[6][7]
V roce 2010 byl během rekonstrukce kostela svatého Petra a Pavla objeven románský kamenný reliéf, který posouvá historii obce přibližně o 200 let zpět.[8]
Štampachové ze Štampachu
Z roku 1479 pochází zápis o držení obce Štampachy, konkrétně Kašparem Štampachem. Ve šlikovském urbáři z roku 1525 je uváděn jako majitel obce Engelhard ze Štampachu. Ten ji vlastnil až do jeho smrti roku 1563, kdy přešla na jeho syny Jana a Sebastiána ze Štampachu. Vláda Štampachů skončila v roce 1630 a následně se vystřídalo několik vlastníků.
Turbové z Turby
Od roku 1765 vlastnil obec Jan Václav z Turby a po jeho smrti v roce 1772 ji zdědila a krátce držela jeho dcera Klarisa. V roce 1773 ji prodala své matce, která se vdala za Karla Lebrechta Konráda ze Špíglu. Po její smrti přešly majetky na Karla Lebrechta ze Špíglu.
Špíglové
Rod Špíglů držel majetky až do roku 1832, do smrti Karla ze Špíglu. Ten neměl žádné potomky a ostatní z rodu jeho majetky odmítli.
Henneberg-Spiegelové a Auerspergové
Majetky byly prodány Bohumilu Henn svobodnému pánu z Hennebergu. Po jeho smrti v roce 1841 převzal majetky jeho syn Karel, který je v roce 1846 prodal své sestře Františce z Auerspergu. Ta je držela až do roku 1872, kdy je prodala mladšímu bratrovi Bohumilovi. Karlova dcera Marie Henn von Henneberg-Spiegel se roku 1882 provdala za Viktora, c.k.plukovníka, svobodného pána z Kopalů, který byl v roce 1892 pochován na zdejším hřbitově.[9]
Kopalové
Bohumil (mladší) z Hennebergu přepsal veškeré majetky na manželku Arnoštku (Ernestinu), rozenou von Kopal. Té pak patřila obec až do její smrti v roce 1915. Posledním majitelem byl její blízký příbuzný Viktor Brand-Kopal.[10] Dne 15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Karel Kašpar. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand-Kopalů, starostou, farářem a mnoha dalšími. V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování. Statky držel až do roku 1945. V roce 1946 přešla obec pod státní správu a Viktor musel nuceně vysídlit do Rakouska.[6][9][11]
Historie po druhé světové válce
Po odsunu německého obyvatelstva se stát snažil o dosídlení. V roce 1946 se však obec octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny. Obec však nebyla armádou zcela zničena, v letech 1947 až 1953 sloužila jako ubytovací prostor pro vojáky.[12]
Z 613 domů v Kostelní Bříze s přilehlými osadami jich však bylo během doby trvání vojenského prostoru 560 zbořeno.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 325 obyvatel, z nichž bylo devět Čechoslováků, 315 Němců a jeden cizinec. K římskokatolické církvi se hlásilo 322 obyvatel, jeden k církvi evangelické, dva k církvi izraelitské.[13]
Vývoj počtu obyvatel a domů Kostelní Břízy (bez sídel, zaniklých ve VVP Prameny)[14][15]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
342
339
358
379
363
325
347
216
117
97
71
50
57
54
52
Počet domů
51
53
53
51
50
52
55
47
60
15
16
11
14
18
21
Vývoj počtu obyvatel a domů Kostelní Břízy (včetně sídel, zaniklých ve VVP Prameny)[14][15]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
3 065
2 982
2 760
2 635
2 431
2 320
2 399
216
117
97
71
50
57
54
52
Počet domů
462
478
481
456
441
432
436
47
60
15
16
11
14
18
21
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1976 Kostelní Bříza byla samostatnou obcí v okrese Sokolov (v letech 1869–1910 Falknov, v letech 1921–1930 Falknov nad Ohří). Od 1. dubna 1976 je částí města Březová v okrese Sokolov. V roce 1869 a v letech 1950–1976 k obci patřily Arnoltov a Rudolec a v letech 1961–1969 také Podstrání.[16]
Nejstarším panským sídlem ve vesnici byla břízská tvrz, jejíž existence byla archeologicky doložena ve čtrnáctém a patnáctém století. Později ji nahradil zdejší zámek založený na okraji poplužního dvora nejspíše v polovině sedmnáctého století. Ve druhé polovině dvacátého století zámek zchátral, až zůstaly stát pouze obvodové zdi a část vnitřních příček.[17] Ke zřícenině zámku přiléhá památkově chráněný park.[18]
Sloupková boží muka z roku 1875 (kulturní památka)
Zartnerův hostinec, čp. 16 (občas nesprávně nazýván Panský dům), od roku 2011 stylová restaurace U bílého koníka (kulturní památka)[19][20]
Kaplička z 18. století nedaleko hřbitova (kulturní památka)
↑BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN80-86630-06-4. S. 39.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Kirchenberg. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 239.
↑ abHistorický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1.Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
↑ abVýsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 247, 4, 489, 437.
↑ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN80-7277-099-3. Kapitola Kostelní Bříza, s. 332–342.