Kostel svatého Šebestiána (Hora Svatého Šebestiána)

Kostel svatého Šebestiána
v Hoře Svatého Šebestiána
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecHora Svatého Šebestiána
Souřadnice50°30′39,01″ s. š., 13°15′5,41″ v. d.
Kostel svatého Šebestiána
Kostel svatého
Šebestiána
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Chomutov
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Šebestián
Datum posvěcení1877
Zánik15. března 1967
Architektonický popis
Stavební slohnovorománský
Výstavba1874–1876
Specifikace
Stavební materiálzděný
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Šebestiána stával v Hoře Svatého Šebestiána v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem ve farnosti Hora Svatého Šebestiána.[1] Stával ve východní části náměstí, která byla po demolici kostela změněna na park.

Historie

Kostel svatého Šebestiána na historické pohlednici (1904)

Původní městský kostel založený v šestnáctém století Šebestiánem z Veitmile[2] vyhořel spolu s dalšími 109 domy při velkém požáru města dne 13. září 1854. Jeho trosky byly odklizeny až o dvacet let později v roce 1874. Ve stejném roce byla chomutovským stavitelem Josefem Dauschem[3] zahájena stavba nového kostela, který byl vysvěcen roku 1877. V šedesátých letech dvacátého století bylo pro špatný technický stav rozhodnuto o jeho demolici, ke které došlo 15.[3] nebo 25. března 1967.[2][4] Zboření kostela žádala také armáda, podle které mohl být významným navigačním bodem při útoku na blízké kasárny raketového vojska.[3]

Stavební podoba

Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý presbytář zakončený půlkruhovou apsidou. U jižní stěny lodi stála štíhlá hranolová věž[3] a malá sakristie. Drobná sanktusová vížka se zvedala také nad vyvrcholením východního štítu. Interiér byl zaklenutý pravděpodobně plackovou klenbou a apsida konchou.[5]

Zařízení

Většina zařízení byla ze druhé poloviny devatenáctého století. Patřily k němu obraz Čtrnácti svatých pomocníků od malíře V. Hendlicha z roku 1860 a Pieta pod kruchtou od J. Wertschitzkého z Chomutova. Ze staršího kostela pocházely křtitelnice s cínovou nádobou z roku 1730 a krucifix z konce osmnáctého století.[6]

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 63. 
  2. ↑ a b LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 8. 
  3. ↑ a b c d URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Zmizelé šebestiánské kostely, s. 44. 
  4. ↑ Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hora Svatého Šebestiána, s. 61–62. 
  5. ↑ Kostel sv. Šebestiána [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hora Svatého Šebestiána, s. 398. 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!