Kostel svatého Mikuláše (známý jako Kostel svatého Mikuláše pod Krudumem či Kostel svatého Mikuláše u Hruškové) je bývalý kostel v okrese Sokolov. Jeho ruiny se nacházejí ve Slavkovském lese na návrší nevysokého skalního výchozu uprostřed lesa na úpatí horyKrudum v katastrálním území Třídomí při hranici s katastrálním územím Hrušková a k. ú. Nadlesí.[1]
Kostel lze považovat za znovuobjevený v 21. století. Intenzivně se o něm začalo hovořit teprve v souvislosti archeologickým výzkumem prováděným v letech 2002 až 2006.[2][3]
Kostel se nachází v blízkosti křižovatky starých a zaniklých strategických středověkých cest. Cesta okolo kostela do Třídomí byla v polovině 19. století vydlážděná. K tomu byl použit materiál ze starých hald, pozůstatků hornické činnosti v okolí kostela. Zvýšený obsah oxidů železa a jaspisu vedl k jejímu pojmenování Rotes Strasserl (červená silnička).[4]
Historie
Mikulášská tradice v prosinci 2018
Počátky, obdobně jako zánik kostela pod Krudumem nejsou dostatečně objasněny. V první písemné zmínce Vincenze Prökla Geschichte der Stadt Elbogen se uvádí, že roku 1246[poznámka1 1][poznámka2 1] předal král Václav I.řádu křižovníků s červenou hvězdou farní kostel svatého Václava v Lokti spolu s filiálním kostelem svatého Mikuláše a dalšími, již zaniklými kostely v bezprostředním okolí Lokte.[6]
Kostel zanikl nejspíše kolem roku 1500. Svědčí o tom nejen charakter archeologických nálezů, zejména však fakt, že v loketském urbáři z roku 1525 se již nenachází. Kostel chátral, v historických pramenech existují jen sporadické informace. Ty ovšem neuvádějí přesný popis místa. Kostel se objevuje ještě na jako symbol na mapách I. vojenského mapování. O co méně je historických údajů, o to více je různých bájí a pověstí. Z nich je zřejmá mystika těchto ruin, které po staletí působily na kolemjdoucí. V případě kostela a nad ním se zvedající hory Krudum s jejími třemi vrcholy existuje rozsáhlý fond různých pověstí, často spjatých s hornickou tematikou.[7]
Od 15. století do poloviny 20. století se hojně tradovala na Karlovarsku pověst o svatém Mikuláši z Krudumu. Lidé zde věřili, že právě z této bájné hory, kde i svatý Mikuláš bydlí, roznáší dárky dětem v okolí v předvečer svého svátku. Často ani nevěděli, kde se hora Krudum nachází, natož kde stál kostel svatého Mikuláše.[8]
Teprve archeologický výzkum potvrdil, že základem pověsti se stala existence zmizelého kostela. Jeho znovuobjevení stálo na počátku novodobého obnovení této mikulášské tradice.[9]
Je fascinující, že ústní tradice k Mikuláši z Krudumu přetrvala na území bývalého Loketského kraje mnoho století až do vysídlení německého obyvatelstva. V roce 2005 se pak tým pracující na archeologickém výzkumu rozhodl oprášit starou legendu o cestě svatého Mikuláše krajem a tuto tradici obnovil.[10]
Archeologický výzkum
Archeologickému výzkumu předcházelo zaměření lokality v roce 1989.
Portál kostelaPohled do presbytáře
Neznámé zbytky kamenných konstrukcí a terénních nerovností byly ovšem ve starší literatuře považovány za fortifikační prvky. Archeologický výzkum lokality byl zahájen Krajským muzeem Karlovy Vary po konzultacích se Sdružením mládeže v Horním Slavkově v roce 2002. Výzkum měl především zjišťovací charakter formou archeologických sond. Po odstranění kamenné sutě se prokázalo, že zde bylo v minulosti kopáno, snad v 18. století. Po odlesnění a odstranění kmenů stromů, padlých při polomu byly roku 2003 postupně odkrývány zdi kostela a torza původních omítek. Byly objeveny zbytky dlaždic, podlahy ale i poničené výkopy starých hledačů. V roce 2004 byly pod podlahou v hloubce 45 cm nalezeny kosterní pozůstatky muže a nehluboko pod povrchem, u jižní zdi presbytáře, kosterní pozůstatky dětí, pravděpodobně novorozenců. Rok 2005 byl věnován hledání pozůstatků osídlení a hřbitova. V okolí kostela však nebyly nalezeny žádné základy, které by nasvědčovaly lidskému osídlení, rovněž nebyl nalezen žádný pozůstatek hřbitova. V roce 2006 se průzkum zaměřil na lokalizaci starých důlní děl. Podařilo se zachytit dosud neznámá důlní díla, odvodňovací kanály a propady starých štol.[11]
Přestože nebylo ke kostelu nalezeno žádné sídlo, našlo se v násypech pod podlahou množství úlomků běžné keramiky. Rovněž se uvnitř kostela nebo v jeho blízkém okolí našlo celkem 82 mincí. Nejstarší mince, německý obchodní haléř, pochází z přelomu 13. a 14. století. Ze 14. století pochází celkem 20 mincí, převážně chebské duté haléře. Nejvíce, celkem 42 mincí, pochází z 15. století. Převažují rakouské, bavorské, znojemské a falcké feniky. Nalezené mince z pozdějšího období svědčí o tom, že kostel sice zaniknul, ale obchodní stezka byla nadále využívána. Historické prameny dokladují, že minimálně do třicetileté války.[12]
Po ukončení archeologického výzkumu byly zbytky kostela zakonzervovány.
Geologický výzkum
Z polohy kostela usuzovali badatelé již v minulosti, že stavba kostela souvisela s důlní činností pod Krudumem. V průběhu let 2004 až 2005 byly v okolí kostela odkryty pozůstatky hornické činnosti, ústí staré štoly, propady starých důlních děl a důlní odvaly. Předmět hornické činnosti však nebyl zjištěn. K částečnému vyjasnění tohoto problému přispěl souběžně prováděný geologický výzkum. Okolí kostela nelze s největší pravděpodobností spojovat s rozvojem těžby cínové rudy, k níž došlo v sousedním Horním Slavkově a Krásně. Byl sice prokázán poměrně hojný výskyt cínonosných greisenů v blízkém okolí, zcela jistě však zdroje cínu v okolí nebyly velké a vzorky z vybraných lokalit, analyzované v polovině 20. století obsahovaly pouhých 0,01 % cínu.[13]
V křemenných žilách se v okolí kostela vyskytuje hojně železná ruda hematit. Na základě rešerše, terénních nálezů i výsledků chemických analýz je prakticky jisté, že v okolí kostela se těžila železná ruda.[14]
Již před začátkem výzkumu bylo známo, že se u kostela na řadě míst vyskytují odrůdy křemene charakteru drahých kamenů. Nálezy ametystu a jaspisu vedly již v minulosti k hypotéze o založení kostela při nalezištích drahých kamenů. Tento předpoklad se na základě závěrů z geologického průzkumu jeví jako vysoce pravděpodobný. Dokazuje to i skutečnost, že v raném 13. století byly drahé kameny natolik lukrativním artiklem, že mohly přispět k výstavbě kostela.[15]
Architektura
Podoba a vzhled kostela vychází z nálezů a výsledků pětiletého archeologického výzkumu. Kostel se nacházel na hřebeni žulového skalního výchozu, který v západní části hlavní lodě vystupuje nad úroveň okolní dlažby. Z hlediska architektury se jedná o kostel pozdně románský s gotickými prvky. Tento sloh se někdy označuje jako románsko-gotický. Hlavní loď je obdélná o délce 1480 cm a šířce 1260 cm. Na ni navazuje na východě presbytář o délce 1050 cm a šířce 1200 cm. Hlavní loď byla od presbytáře oddělena triumfálním obloukem. Šířka zdiva je mezi 110 až 115 cm, výjimečně až 120 cm. Zdivo kostela je z žulových kvádrů.[16] Podle odhadu se na stavbu kostela spotřebovalo asi 360 m³ kamene. Otesané žulové bloky pochází zhruba z poloviny z kamenolomu 100 m západně od kostela, zbytek z mělkých výlomů nebo volných okolních balvanů.[17]
Zajímavostí je, že v maltovém pojivu byl použit karlovarský vřídlovec.[18]
Celkový výška stavby byla asi 11 metrů, výška vlastního zdiva okolo 5 metrů. Kostel měl nejspíš sedlovou střechu, nad presbytářem valbovou. Z nálezů velkého množství břidlice s otvory po hřebíkách lze usuzovat na existenci sanktusníku. Nálezy článků vstupního portálu a oken naznačují, že raně gotická okna byla vysoká a štíhlá, nahoře se zalomeným záklenkem a výžlabky po stranách. Také raně gotické portály měly ostění členěné výžlabkem.[16]
Odkazy
Poznámky
↑Na jiném místě stejné publikace se uvádí rok 1247.[5]
↑ abPROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN978-80-905485-2-7, ISBN978-80-904960-7-1. S. 699–700.
↑kostel sv. Mikuláše v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
↑PODRACKÝ, Vladimír; KLSÁK, Jiří. Sv. Mikuláš pod Krudumem – tajemství vzniku, zániku a znovuobjevení jedné památky. 1. vyd. Horní Slavkov: Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov, 2011. 367 s. ISBN978-80-260-0246-8. S. 87. [dále jen Podracký].
↑KLSÁK, Jiří. Prezentace archeologického výzkumu zaniklého středověkého kostel sv. Mikuláše pod Krudumem – tajemství vzniku, zániku a znovuobjevení jedné památky. Karlovy Vary: Krajské muzeum Karlovy Vary, 2007. 45 s. ISBN80-254-1024-2. S. 13. [dále jen Klsák].
↑VACULÍK, Pavel. Tradice mikulášské obchůzky s místním specifikem – Mikuláš z Krudumu. Sokolovsko. MAS Sokolovsko o.p.s., 2013, roč. 4, čís. 1/2013, s. 39–41.
↑HLOUŠEK, Milan. Lidé vítali Mikuláše, čert musel zůstat před kostelem. Sokolovský deník. 2009-12-07. Dostupné online [cit. 2017-09-26].
↑BURACHOVIČ, Stanislav. Magická místa Karlovarského kraje: průvodce vnitřní krajinou západočeských lázní. 2. vyd. Karlovy Vary: AZUS Březová, 2015. 164 s. ISBN978-80-260-8356-6. Kapitola Tajuplné rozmarnosti Karlovarského kraje, s. 62.
↑ROJÍK, Petr. Geologický výzkum v okolí archeologické lokality kostel sv. Mikuláše Hruškové – závěrečná zpráva. Rotava: [s.n.], 2007. ISBN978-80-260-0246-8. Kapitola Příloha publikace Sv. Mikuláš pod Krudumem – tajemství vzniku, zániku a znovuobjevení jedné památky, s. 334. [dále jen Rojík].
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
