Kostel Panny Marie Na Náměti byl založen pravděpodobně na místě starší hornické kaple před rokem 1357. Spolu s kostelem sv. Jakuba patří k nejstarším kostelům v Kutné Hoře. První písemné zprávy o něm však pocházejí až z počátku 15. století. Inspiruje se slohem horního kostela sv. Jakuba, ale v mnohem jednodušší formě. Už v 15. století měl kostel věžní hodiny, které se ale původně nacházely níže. Lidé si stěžovali, že z dálky „nejsou pozérné“ a byly proto hodinářem Jakubem Vladykou přeneseny do dnešní polohy.
V okolí kostela bylo pozorováno spousta projevů poddolování. V roce 1622 se na hřbitově kostela, nedaleko domku hrobníka, propadla zemina s mrtvými těly, tady pohřbenými. Další propad se uskutečnil v roce 1741. V roce 1901 byl kvůli propadu zbourán dům čp. 418, 40 m vzdálený od kostela jihozápadním směrem. Během prováděných průzkumů byly nalezeny haldoviny a 30 metrů severovýchodně od presbytáře byla navrtána zasypaná šachta.
Účel
Jeho hlavním účelem bylo místo posledního odpočinku obyvatel města na přilehlém hřbitově. K tomuto účelu se již od konce 19. století nevyužíval a v roce 1961 byl na jeho místě zřízen park. Jediný hrob zůstal zachován až do dnešní doby, a to rodiny Wroclawských.
Exteriér
Kostel je vystavěn ve východní části města mimo městské opevnění. Jedná se o síňový trojlodní kostel čtvercového půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem a výraznou západní hranolovou třípatrovou věží, vsazenou do osy portálu, stavěnou v duchu české gotiky a zdobenou pobělohorským znakem města a znaky šlichéřů, kverků (těžařů), mincířů (mincmistrů) a pregéřů (mincovních razičů). Dochází zde k neobvyklému prodloužení prostoru do délky a do výšky, proti ideálu české gotiky. Tímto se v době vzniku dosahovalo slavnostní vznešenosti a mystičnosti.
Původní interiér
Poslední dva klenební útvary jsou zkráceny, dle ideálu české gotiky. Trojlodí se tím sevřelo. Původní překlenutí chóru se vyznačuje svou lehkostí a křehkostí. Klenbu chóru uzavírají sochařsky pojednané svorníky s motivy rozety a mužskou hlavou v listoví. Střed pětibokého závěru uzavírá svorník s Pannou Marií držící Ježíška, do kterého se sbíhá šest žeber, do nichž jsou vytesány postavy andělů a proroků. Dále najdeme v interiéru raně gotický sanktuář (schránku na ostatky) zdobený hlavou Ježíše se svatozáří.
Výhled z ulice Barborská na severovýchod
Věž vsazená do osy portálu
Zaklenutí chóru
Svorník s Pannou Marií držící Ježíška
Požáry
1470: Požár způsobil zásah blesku. Původní věž a klenba lodí se zřítily. Roku 1490 dokončila Rejskova huť dostavbu a opravu věže. V letech 1509-12 byly vztyčeny nové pilíře a vystavěna přetínaná síťová klenba a kružby trojdílných oken mezi opěrnými pilíři. Tyto zásahy jsou přičítány mistru Blažkovi. Později zde pracovali i kameníci svato-barborské huti, tentokrát již vyškolení Benediktem Rejtem. Na opravu přispívali farníci dary a penězi. Při této příležitosti byl vybaven interiér, a to především pozdně gotickým sanktuáriem Matěje Rejska, z roku 1504. V Rejtově stavební huti po roce 1513 vytvořil mimořádně hodnotnou kazatelnu Wendel Roskopf a vdechl ji perfektní technické zpracování i dramatickou dekorativnost. Pod baldachýny se nacházejí sochy církevních otců od jinak neznámého mistra Augustina. Kolem roku 1730 byla vestavěna západní barokní kruchta.
1751: Shořela pozdně gotická střecha věže.
1770: Velký požár celého města. Shořela celá původní stanová střecha nad trojlodím a roztavily se zvony.
1823: Shořelo téměř celé dolejší město. Stěží bylo zachráněno vnitřní vybavení a zvony.
v letech 1886-1887 byl kostel novogoticky obnoven. Tehdy byl vytvořen nový portál věže, doplněna arkatura pod hlavní římsou a vzniklo i nové vnější schodiště.
další obnova probíhala v období 1954-1958.
Restaurátorské práce
Restaurování kostelní věže 2008-2010: Restaurování okenic věžních oken, kamenného pláště věže, kamenných reliéfů na západním průčelí věže, kostelních hodin a bronzových gongů.
Presbytář má na jižní straně a v závěru pět oken s plaménkovými kružbami. Jeho dvě pole jsou zaklenuta křížovou klenbou a závěr sklenut paprsčitě na svazek přípor.
Čtvercové trojlodí je zaklenuto sítí klínových přetínavých žeber, která jsou uložena na hluboce profilovaných pilířích křížového půdorysu (seskupené do třech trojic ve středu délky trojlodí). Sloupy a žebra tvoří arkády mezi loděmi. Mezi poslední pár pilířů a stěny byla kolem roku 1730 vestavěna barokní zvlněná kruchta s bohatou štukovou výzdobou.
Třípatrová věž je z tesaných kvádrů, v přízemí je umístěn nový pseudogotický portál a vnější schodiště pocházející z konce 19. století. Ve 2. patře jsou původní znaky horníků a novější znak města. Pod hlavní římsou se nachází arkatura z 19. století. Uvnitř nalezneme předsíň sklenutou křížem.
Vybavení - současný stav
V presbytáři se nachází raně gotický výklenkový sanktuář s mřížkou, nad ním najdeme pod arkádou reliéfní Veraikon z konce 14. století.
Hlavní oltář je pozdně gotická trojkřídlá malovaná archa přenesená ze sv. Barbory. Skládá se z dvojité predely bez nástavce. Uprostřed je deskový obraz Navštívení Panny Marie, na křídlech jsou 4 obrazy z Legendy o sv. Janu Křtitelovi podle námětu Albrechta Dürera. Zhotovil ho pravděpodobně Mistr Diviš z Litoměřic roku 1526. Na tabernáklu jsou pozdně gotické Madony z konce 15. století.
Boční oltář v severní boční lodi: pozdně gotická trojkřídlá archa na predelle bez nástavce. Uprostřed je deskový obraz sv. Anny Samotřetí. Na křídlech jsou postavy Krista, sv. Barbory, sv. Alžběty a sv. Jana Křtitele. Jedná se o práci mistra Michala (signováno „M.F.“) z Kutné Hory, kolem roku 1530.
Boční oltář v jižní vedlejší lodi: původní pozdně gotická čtyřkřídlá archa (1526) s novogotickou architekturou F. Wachsmanna, na predelle, bez nástavce. Uprostřed deskový obraz Nanebevzetí Panny Marie od Mistra Diviše z roku 1526, na predelle Ecce Homo mistra „M.F.“
Pozdně gotickou kazatelnu z opuky zhotovil Wendel Roskopf, v letech 1513-14, v huti u kostela sv. Barbory (na kterém Wendel také pracoval), pod dozorem mistra Benedikta Rieda. Wendel Roskopf, tvůrce a kameník, vytesal svou značku do střední fiály čelního baldachýnu kazatelny. Uplatňuje zde rostlinné motivy- trnož, umně vyřešený ze sukovitého kmene, architektonických prutů, baldachýny, vimperky a konzoly ukazují dokonalou práci tohoto talentovaného kameníka. Kazatelna v kostele Panny Marie na Náměti je prvním doloženým dílem Wendela Roskopfa v Čechách. Vše ukazuje, že tato práce byla i jeho poslední v pozici tovaryše. Roku 1515 přijímá práci v Táboře, již jako samostatný mistr. Kazatelna stojí na naturalisticky pojednaném pískovcovém dříku polygonálního řečniště. Na řečništi pod baldachýnem se nacházejí busty čtyř církevních otců od Mistra Augustína z roku 1519-20.
Zajímavost
Uvnitř kostela byl v roce 1735 pohřben významný malíř barokní doby Petr Brandl. Při výměně dlažby v 60. letech 19. století měl být hrob nově označen pískovcovou čtvercovou dlaždicí s iniciály P. B. umístěnou před vstupem do presbytáře. Nakonec byla také na zdi umístěna ozdobná deska odkazující na toto místo. Již krátce poté bylo ale konkrétní umístění hrobu zpochybněno a následně označeno za mylné. Zůstalo ale do dnešní doby, a tak lze považovat toto vyznačení místa posledního odpočinku Brandla pouze za symbolické.[3]
Legenda
Jméno kostela „Na Náměti“ je podle pověsti odvozeno od „nametené“ stříbrné rudy, která při obchodování na zdejším tržišti padala ze stolů prodejců a následně byla tato ruda spadlá na zem používána k financování výstavby kostela. [4] Později přispívaly doly Flašary, Rousy a Zahrady ze své těžby.
Zvlněná barokní kruchta
Původní znaky horníků a novější znak města na věži
↑MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN9788074800238, ISBN8074800237. OCLC935878025 S. 100–101.
↑PROKOP. Petr Brandl: Životní a umělecký epilog : 1725–1735. S. 125.
↑DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. Praha, Kutná Hora: Nakladatelství Baset, 2044. 441 s. ISBN80-7340-035-9.
Literatura
LÍBAL, Dobroslav. Praha: Unicornis, 2001. 607 s. Kapitola Kutná Hora- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 220–221.
POCHE, Emanuel. Praha: Academia, 1982. 578 s. Kapitola K/O- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 193–195.
KUČA, Karel. Praha: [s.n.], 2000. 578 s. Kapitola Kutnohorská aglomerace- Kutná Hora- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 293–294.
KOTRBA, Viktor. Wendel Roskopf „Mistr ve Zhořelci a ve Slezsku“ v Čechách. Časopis Umění. Březen 1968, roč. XVI., s. 109–125.
BARTOŠ, Martin. Středověké dobývání v Kutné Hoře. In: BARTOŠ, Martin. Kutnohorsko - vlastivědný sborník 9/08. Příspěvky k dějinám dolování stříbra 2.. Kutná Hora: Kuttna, 2008. S. 16.