Kostel Narození Panny Marie je jednolodní gotický a částečně barokní kostel v blízkosti vesnice Nový Kostelec, místní části městyse Borotín.[1] Kostel s přilehlým dvorem se dříve nazýval též Zelený Kostelec, Podolský Kostelec či Starý Kostelec. Kostel byl původně románský, vystavěný v 1. polovině 13. století, a je považován za nejstarší na Táborsku.[1] Od roku 1958 patří mezi kulturní památky.[1]
Popis
Kostel se hřbitovem se nachází jihozápadně od obce Nový Kostelec.[1] Jako výrazná dominanta je vidět ze značné vzdálenosti.[1] Je obklopen pravidelnou čtvercovou plochou hřbitova obehnaného zděnou hřbitovní zdí.[1] Na sever od pětibokého presbytáře je umístěna původní románská věž.[1]Loď založená na obdélníku je přístupná z jihu, kam byla u vchodu přistavěna menší předsíňka.[1] Původní loď byla zbourána a věž dostala barokní helmu.[2] Zdivo je zde žulové a lomové, avšak překryté silnou vrstvou omítek.[2] Kostel má jednoduché fasády s doplněnými opěráky v závěru a kamenným armováním.[1]
Věž
Věž kostela je hranolová, její přízemí je sklenuto křížovou klenbou.[2] Na východě je mírně otevřena zahroceným obloukem konchou sklenutým do apsidy.[2] V západní straně věže v přízemí se nacházel dnes zazděný zaklenutý triumfální oblouk.[2] V prvním patře věže se na každé straně nachází obdélníkové střílnovité románské okénko.[2] Ve třetím patře jedno podvojné okno (původně byla tři, dvě ale byla zazděna).[2] Severní okna jsou půlkruhově zaklenuta a mají v ose sloupek ukončený prstencem, nad kterým je krychlová hlavice se zdobenými okosenými spodními rohy.[2] Východní okna jsou též půlkruhově zaklenutá a archivolty u nich dosedají na sedlo nesené sloupkem rovněž zakončeným prstencem; nad nimi se nachází zdobená kalichovitá hlavice.[2]
Historie
Kostel pochází pravděpodobně z 1. pol. 13. století a je nejstarším kostelem na Táborsku.[1] První zmínky o kostele Narození Panny Marie v Novém Kostelci pocházejí z popisu diecéze Pražské z roku 1344 až 1350, kde se kostelecká fara uvádí jako příslušící k vltavskému děkanátu.[3] Kostel patřil k Borotínskému panství.[3] Ke Kostelci příslušel filiální kostel v nedalekém Borotíně, který byl však roku 1386 od Kostelce oddělen a povýšen na farní.[3] Do roku 1416 zde byli katoličtí faráři, později se však Kostelec stal husitským.[3] Roku 1556 Kostelec připadl Bohuslavovi Malovcovi a již nepatřil pod Borotínské panství.[3] Roku 1584 zde nechal Oldřich Malovec, syn Bohuslava Malovce, slít zvon.[3] Po bitvě na Bílé Hoře byla kostelecká fara zrušena a byla spravována jistebnickou farou.[3] Roku 1724 připadl Kostelec nově zavedené farnosti v Borotíně.[3] Roku 1904 byly do kostela na Kostelci umístěny nové varhany.[3] Po první světové válce byl kostel v dosti sešlém stavu, až v roce 1928 byl zásluhou borotínské fary opraven.[3] Mezi lety 1943 a 1954 zde byly kvůli nebezpečí proboření stropu bohoslužby zakázány.[3] Znovu opravován byl od roku 1946 do roku 1947, kdy se značně změnila jeho podoba.[3] V roce 1958 byly do Kostelce převezeny dva oltáře z kostela v Horních Vltavicích, který byl zatopen vodní nádrží.[3] Další oprava kostela proběhla v osmdesátých letech 20. století.[3] Po roce 1989 byl kostel několikrát vykraden.[3] V roce 2003 byl zásadně upraven v exteriéru.[1] Ke Kostelci se váže řada místních pověstí a legend.
Odkazy
Reference
↑ abcdefghijkkostel Narození Panny Marie se hřbitovem [online]. Národní památkový ústav. Dostupné online.
↑ abcdefghiKUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách od poloviny XIII. století. I. vyd. České Budějovice: Růže České Budějovice, 1977. 312 s. S. 188.
KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách od poloviny XIII. století. I. vyd. České Budějovice: Růže České Budějovice, 1977. 312 s. S. 188.
.jpg)
