PROFILBARU.COM

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko
Kraj	Pardubický kraj
Obec	Vejvanovice
Souřadnice	49°58′12,71″ s. š., 15°52′39,82″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický
Typ stavby	kostel
Výstavba	od 14. století
Další informace
Adresa	Vejvanovice, Česko
Kód památky	32937/6-1012 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází uprostřed obce Vejvanovice v okrese Chrudim. Zděný kostel stojí na mírně vyvýšeném pozemku, na který vedou kamenné schody. V blízkosti se nachází dřevěná zvonice a malá kaplička. V současné době kostel spadá pod farnost Chrudim a během nedělních mší je přístupný veřejnosti.

Historie

Záznamy o vsi Vejvanovice (původně Ivanovice, Ejvanovice) pocházejí již z roku 1167, kdy ji od hraběte Bavora dostal pod správu litomyšlský klášter. Ve 14. století pak Vejvanovice náležely pardubickému panství. To roku 1396 části vesnice rozprodalo do osobního vlastnictví a od té doby se zde vystřídala velká řada vlastníků. V roce 1789 obě části vsi odkoupil Ferdinand Kinský z Vchynic a tím Vejvanovice sjednotil.

Původně románský kostel byl kolem roku 1349 přestavěn na gotický, po husitských válkách zde byla fara pod obojí a později evangelická. Od roku 1623 byl filiálním kostelem do Chrasti. Roku 1720 byla za iniciativy hraběte Štěpána Viléma Kinského postavena farní budova a samotný kostel byl roku 1724 rozšířen o současnou hlavní loď.

Popis kostela

Jedná se o jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem. Tento na západ orientovaný presbytář je nejstarší částí kostela. Je podepřen dvakrát odstupňovanými opěrnými pilíři a zaklenut křížovou klenbou s hranolovitě okosenými žebry vbíhajícími přímo do zdi. Závěr je tvořen pěti klenebními poli.

V presbytáři je umístěn hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie a bohatě zdobená dřevěná kazatelna. Po obou stranách jsou před presbytářem umístěny také dva boční oltáře – sv. Barbory a sv. Antonína Paduánského. Celý interiér kostela je zdoben převážně barokně, a to z období počátku 18. století. Sakristie kostela se nachází na jižní straně. Je klenuta valenou klenbou a vede nás do ní sedlový portál s profilovaným ostěním přímo z presbytáře.

Vlastní loď kostela je také klenuta valenou klenbou, tentokrát s výsečemi, jejichž hrany jsou rámovány štukovými pásy. Stěny jsou pak členěny toskánskými pilastry. Loď je necelých 14 metrů dlouhá a přibližně 9 metrů široká. Naproti hlavnímu oltáři se na západní straně kostela nachází vyvýšená kruchta s varhany. K západnímu průčelí kostela přiléhá nízká předsíň, která slouží jako hlavní vchod. V interiéru je opět klenuta valenou klenbou s výsečemi. Na průčelí se nachází trojboký volutový štít s barokní sochařskou výzdobou, sochou Panny Marie, umístěnou v nice.

Současná zvonice kostela pochází z 18. století, kdy byla ta původní zcela obnovena. Je zhotovena ze dřeva na hranolové podezdívce. Ze spodní strany stříšky lze rozeznat latinské nápisy. Do nárožního výklenku je z exteriéru vsazena socha světce. Přilehlá farní budova z roku 1724 je dvoupodlažní obdélného půdorysu.

Fotogalerie

Vnější pohled
Západní průčelí kostela
Zvonice
Zvonice
Kaplička
Klenba presbytáře

Odkazy

Literatura

POCHE, Emanuel; Ústav teorie a dějin umění ČSAV. Umělecké památky Čech. Academia Praha, 1982
CHYTIL, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chrudimském. Praha, 1900
ADÁMEK, HANUŠ, LAŠEK, NEŠPOR, PÁTA, ROSŮLEK, SVOBODA, ŠÍMA, VANČURA. Království České – Východní Čechy, část druhá. Pavel Körber v Praze, 1914