Konec starých časů je román Vladislava Vančury poprvé vydaný roku 1934 nakladatelstvím Melantrich. Jeho děj se odehrává krátce po roce 1918 na jihočeském zámku Kratochvíle. Hlavní postavou je kníže a plukovník Alexandr Megalrogov.
Historie díla
Konec starých časů vznikl původně jako scénář k připravovanému filmu, který nebyl realizován. Vladislav Vančura jej proto přepracoval do románu.[1]
Úryvky románu byly před knižním vydáním publikovány v Měsíci, Národním osvobození, Českém slově, Právu lidu a Almanachu Kmene.[2] Dosud vyšel v osmi vydáních, naposled v roce 2006.[3] V roce 1989 jej zfilmoval režisér Jiří Menzel.[4] Film Konec starých časů natočil na zámku Krásný Dvůr. Jako audioknihu román načetl Ladislav Mrkvička.
Postavy
- Alexandr Megalrogov – ruský kníže a plukovník carské armády nesoucí rysy barona Prášila
- Bernard Spera – zámecký knihovník, vypravěč
- Váňa – sluha knížete Megalrogova
- Josef Stoklasa – regent Kratochvíle
- Jakub Lhota
- Jan Lhota – syn Jakuba
- Josef Pustina – advokát
- Michaela a Kitty – Stoklasovy dcery
- Marcel – sirotek
- Ellen, Susanne – vychovatelky
- Cornelie – klíčnice
- Charousek – sedlák
Rozhlasové zpracování
Román byl zpracován v Českém rozhlasu v roce 2021 jako patnáctidílná četba na pokračování. V režii Markéty Jahodové a dramaturgii Jarmily Konrádové a Jiřího Vondráčka četl Ladislav Mrkvička.[5]
Reference
