Kompozitní řád (jeden z architektonických sloupových řádů) původně vznikl v antickém Římě spojením korintského řádu s iónskou hlavicí. Pravděpodobně tento řád vzniká za vlády císaře Augusta v Římě.[1] Nejznámější příklad na veřejné stavbě vůbec je využití kompozitního řádu na Titově oblouku.
Hlavice je tvořena dvěma řadami akantů s volutami, podporujícími diagonálně vykloněné rohy abaku, vyvedené z iónského echinu.[2]