Koliha (Numenius) je rodptáků z čeledi slukovití, který má 9 zástupců. Jedná se o šedohnědé bahňáky s dlouhým, směrem dolů zahnutým zobákem, dlouhýma chůdovitýma nohama a krátkým ocasem. Kolihy jsou kosmopolité vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. V Česku se vyskytuje koliha malá a koliha velká, která zde v malých počtech i hnízdí.
Popis
Jedná se o poměrně statné ptáky, pro které je charakteristický dlouhý, tenký a dospodu zahnutý zobák a hnědě strakaté opeření. Největším zástupcem rodu je koliha východní, která dosahuje výšky až 66 cm.[1]
Mají dlouhý krk a dlouhé nohy, které se hodí při brouzdání mělkou vodou a bahnem.[2] Krátký ocas je zakulacený.
Biologie a chování
Rozmnožují se v mírném a subantarktickém pásu severní polokoule. Na zimu podnikají dlouhé migrační lety do teplých oblastí. Během migrace se často po cestě zastavují, aby doplnili energetické zásoby sběrem bezobratlých živočichů a semínek. Na zimovištích obývají hlavně močály a oceánské břehy, kde v bahnitém podloží sbírají červy a kraby.[2]
Rozšíření
Kolihy jsou široce rozšířené. V různých ročních období obývají Evropu, Britské ostrovy, Island, Afriku, Jihovýchodní Asii, Sibiř, Severní a Jižní Ameriku i Australasii.
O první popis rodu se zasloužil francouzský vědec Mathurin Jacques Brisson ve svém díle Ornithologie publikovaném roku 1760.[4] Typový druh představuje koliha velká (Numenius arquata).[5]
Nicméně švédský přírodovědec Carl Linné přišel s rodem Numenius již v roce 1748 v 6. vydání svého díla Systema Naturae,[6] avšak ve svém zásadním a přelomovém 10. vydání z roku 1758 rod vypustil a kolihy přeřadil ke slukám do rodu Scolopax.[7][8] Rok publikace Linného 6. vydání (1748) nastalo ještě před rokem 1758, který je obecně považován za rok vzniku zoologické nomenklatury, takže proto je za autora rodu považován Brisson a ne Linné.[9]
Název Numenius pochází ze starořeckéhonoumenios, což je pták zmiňovaný Hésychiem z Milétu. Tento zmiňovaný pták je spojován s kolihami, protože jeho pojmenování je patrně odvozeno z neos, „nový“, a mene, „měsíc“, což patrně odkazuje k zobáku kolih ve tvaru půlměsíce.[10][4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curlew na anglické Wikipedii.
↑HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press, 1996. Dostupné online. ISBN978-0195530704. S. 67. (anglicky)Archivováno 16. 3. 2021 na Wayback Machine.
↑ abcurlew [online]. Britannica [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑TUNKA, Zdeněk. Koliha velká [online]. Český rozhlas, 2003-10-03 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online.
↑ abBRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode contenant la division des oiseaux en ordres, sections, genres, especes & leurs variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. S. Vol. 1, p. 48, Vol. 5, p. 311. (fr, la)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Check-list of Birds of the World. Redakce Peters James Lee. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1934. Dostupné online. S. 260.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LINNAEUS, Carl. Systema Naturae sistens regna tria naturæ, in classes et ordines, genera et species redacta tabulisque aeneis illustrata. Stockholmiae (Stockholm): Godofr, Kiesewetteri, 1748. Dostupné online. S. 16, 26. (latinsky)
↑LINNAEUS, Carl. Systema Naturæ per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Holmiae (Stockholm): Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. S. 145. (latinsky)
↑ALLEN, J.A. Collation of Brisson's genera of birds with those of Linnaeus. Bulletin of the American Museum of Natural History. 1910, roč. 28, s. 317–335. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-19. (anglicky)Archivováno 19. 9. 2012 na Wayback Machine.
↑International Code of Zoological Nomenclature. London: International Trust for Zoological Nomenclature, 1999. Dostupné online. ISBN978-0-85301-006-7. Kapitola Article 3. (anglicky)
