Jedná se o prostor, který se nachází na pravém břehu řekyVltavy prakticky na rozhraní čtvrtí Podolí a Nusle. Místo je všeobecně známé coby sídlo někdejší Československé televize, dnes České televize, jež se zde nachází od 60. let 20. století. Větší část zdejšího velkého televizního komplexu se nalézá v horní části podolského katastru, jen výrazně menší východní část komplexu se nalézá v místě zvaném „Na Děkance“ (bývala zde děkanská vinice od první zmínky o Nuslích v roce 1088), což je část pražského Pankráce, jenž spadá pod Nusle (hranice obou městských čtvrtí zde prochází prakticky nádvořím velmi těsně za polokruhovitou televizní budovou přezdívanou lidově „Rohlík“). Dělené jsou i hraniční ulice Na Klaudiánce, Milevská, K Sídlišti, V Rovinách, Nad Pekařkou i Na Hřebenech. Budova "Rezidence Kavčí Hory" se nachází ještě na katastru Nuslí v ulici K Sídlišti.
Kromě vlastního televizního komplexu se na Kavčích horách nachází také několik místních sportovišť, zbytek plochy má parkovou úpravu (přírodní park).
Pražská Pankrácká pláň je relativně rozlehlé území v jižní části hlavního města Prahy, které je od západu přirozeně vymezeno údolím řeky Vltavy, od jihu Krčským údolím, ze severu a částečně i od východu údolím Botiče (Nuselské údolí). Všeobecně se dá řicí, že se zde stýkají pražské čtvrtě Nusle, Michle, Braník, Krč, Vyšehrad a Podolí. Pankrácká terasa pak směrem západním vytváří tři výrazné výběžky. Severozápadní výběžek je nejenže nejnižší a geologicky zcela odlišný, ale je i všeobecně nejznámější, neboť nese staroslavný Vyšehrad ve stejnojmenné pražské čtvrti, nad Vltavou a Nuselským údolím. Jihozápadní výběžek sahá až k Braníku někam k bývalé usedlosti Zemanka, Na Křížku, Dobeška a k Branickým skalám. Prostředí výběžek Pankrácké terasy se nazývá Kavčí hory. Od západu je omezen vápencovouprvohornískálou, v části této skály se nachází bývalý Branický lom, dnes se v tomto místě nalézá velký Plavecký stadion v Podolí, jenž slouží zejména pro rekreaci a sport občanů Prahy 4.
Pověst praví, že v místě „Kavčí hory“ (tehdy „Kančí hory“) Bivoj chytil kance. Místu se „Kavčí hory“ říká minimálně od 19. století.[1]
Ještě na konci 50. let 20. století bylo toto místo řídce zastavěno jen nízkou zástavbou, nacházely se zde většinou (kromě sportovišť a cvičišť pro psy) pouze zahrádky a různé drobné účelové stavby. Nejvýraznějším objektem zde bývala rasovna, tedy bydliště pražského pohodného (čili antouška neboli rasa), které se nacházelo přibližně v místě dnešního energocentraČeskoslovenské televize v jihovýchodní části Kavčích hor, na katastru Nuslí.
↑ Dějepis města Prahy. ndk.cz [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
Literatura
Praha, atlas ortofotomap, vydala Kartografie Praha, a.s., Institut městské informatiky hlavního města Prahy, Geodis Brno, spol.s r.o., ISBN80-7011-780-X
