Katharina Friederike Wagnerová, nepřechýleně Katharina Wagner (* 28. května 1978 Bayreuth), je německá operní režisérka a od roku 2008 – společně se svou nevlastní sestrou Evou Wagnerovou-Pasquierovou – umělecká vedoucí a provozní ředitelka Hudebních slavností v Bayreuthu.
Život
Katharina Wagnerová je dcera Wolfganga Wagnera a jeho druhé ženy Gudrun, a tím také vnučka Siegfrieda Wagnera, pravnučka Richarda Wagnera a prapravnučka Franze Liszta. Vyrůstala v Bayreuthu, studovala divadelní vědu na Svobodné univerzitě Berlín a pracovala jako asistentka režie u Harryho Kupfera v berlínské Státní opeře Pod lipami i na Hudebních slavnostech v Bayreuthu (Mistři pěvci norimberští 1996, Lohengrin 1999, Tannhäuser 2002, Parsifal 2004).
První vlastní režijní práci představila roku 2002 ve Würzburgu.[1] Zde i v dalších svých inscenacích – které byly obecenstvem i kritikou přijímány vesměs jako kontroverzní – vytvořila režijní styl značně odlišný od stylu svého otce. S ohledem na její záměrně provokativní Mistry pěvce norimberské na Hudebních slavnostech v Bayreuthu roku 2007 jí bylo vytýkáno, že dosud nenašla svůj umělecký profil,[2] a poukazovalo se na režijní nedostatky.[3] Podle oficiálních stránek samotných hudebních slavností však "její inscenace znovu prokázala, že je nejen jednou z nejvýjimečnějších německých režisérů, ale i tou režisérskou osobností, která vyvolává největší naděje do budoucna".[4] Inscenace byla přijata s nevolí velkou částí premiérového obecenstva.[5]
Zejména od roku 2001, kdy se Nadace Richarda Wagnera Bayreuth neúspěšně pokusila prosadit proti vůli Wolfanga Wagnera za jeho nástupkyni jeho dceru z prvního manželství Evu Wagnerovou-Pasquierovou,[6] asistovala Katharina Wagnerová svému otci i v oblasti vedení hudebních slavností[7] a byla jím představována jako jeho potenciální nástupkyně.[6] Pomáhala mu získat pro Bayreuth nové režiséry, jako například Christopha Schlingensiefa, a posílila styk festivalu s veřejností – což jí vyneslo obvinění z populismu.[8] Roku 2007 poprvé zpřístupnila zkoušky novinářům; roku 2008 iniciovala přímý obrazový i zvukový přenos jednoho z festivalových představení na bayreuthský Volksfestplatz.
Dlouhý spor o nástupnictví ve vedení hudebních slavností byl po smrti Gudrun Wagnerové na konci roku 2007 vyřešen kompromisem. V dubnu 2008 Wolfgang Wagner vyslovil svou připravenost odstoupit s návrhem, aby po něm vedení převezmou hudebních slavností převezmou obě jeho dcery – Eva Wagnerová-Pasquierová a Katharina Wagnerová.[9] Nato obě podaly správní radě nadace společnou kandidaturu, která ji dne 1. září 2008 většinou 22 hlasů (se dvěma abstencemi, totiž dalších dvou zástupců Wagnerovy rodiny Nike Wagnerové a Vereny Lafferentzové) přijala.[10][11]
Katharina Wagnerová slíbila otevřít rodinné archivy týkající se nacistické historie festivalu.[12]
V říjnu 2010 se pokusila ukončit bojkot Wagnerova díla v Izraeli trvající od roku 1938 a pozvala Izraelský komorní orchestr vedený Robertem Paternostrem, aby v červnu 2011 zahrál na Bayreuthské radnici úvodní koncert k hudebním slavnostem, zahrnující i Wagnerovu Sigfriedovu idylu. Návštěva Kathariny Wagnerové v Izraeli byla zrušena pro protesty přeživších obětí holokaustu.[13]
Ocenění, členství
- 2007 členka kuratoria Bayreuthského velikonočního festivalu; novinářská cena "Goldener Prometheus"
Inscenace
Reference
- ↑ Die Würzburger Töchterschule. Die Zeit [online]. [cit. 2011-01-13]. Roč. 2002, čís. 33. Dostupné online. (německy)
- ↑ ZELER-VOGT, Marianne. Tradition, Revolution und Reaktion. Neue Zürcher Zeitung [online]. 2007-07-26 [cit. 2011-01-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MIDOU, Grossmann. Urschrei auf fränkisch. Katharina Wagner beansprucht die Festspielleitung. Magazin Klassik [online]. 2007-08-04 [cit. 2011-01-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Katharina Wagner [online]. Bayreuther Festspiele [cit. 2011-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-13. (anglicky)
- ↑ CONNOLLY, Kate. Ms Wagner jeered as great-grandad's opera flops at Bayreuth. The Guardian [online]. 2007-07-27 [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SÖRING, Helmut. Katharina Wagner - Mit Meistersingern auf den Chefsessel?. Hamburger Abendblatt [online]. 2007-07-23 [cit. 2011-01-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ADORJAN, Johanna. Wie jung ist Bayreuth, Frau Wagner? (Interview). S. 21. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. 2005-07-25 [cit. 2011-01-16]. Roč. 2005, čís. 29, s. 21. Dostupné online. (německy)
- ↑ DDP. FDP kritisiert Public Viewing in Bayreuth. Neue Musikzeitung [online]. 2008-07-02 [cit. 2011-01-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ DPA. "Äußerst zukunftsträchtig" [online]. Festspiele.de, 2008-04-18 [cit. 2011-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06. (německy)
- ↑ SCHÄFER-NOSKE, Doris. Die neuen Wagners (Interview s Christophem Schmitzem) [online]. Deutschlandradio Kultur, 2008-09-02 [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ DOLAK, Gregor. Wagner-Nachfolge:Schmallippig zum Sieg. Focus [online]. 2008-09-01 [cit. 2011-01-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SERVICE, Tom. Bayreuth's plans to lay its Nazi ghosts to rest. The Guardian [online]. 2009-06-22 [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEN ZEEV, Noam. Bad people can still write really good music. Haaretz [online]. 2010-10-07 [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- WAGNER, Katharina. Zerstörung des Schönen, Guten und Hehren? Katharina Wagner über das Regietheater. Crescendo Magazin [online]. 2007-06-21 [cit. 2011-01-17]. Roč. 2007, čís. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (německy)
- WAGNER, Katharina; NAWRATH, Enrico. Bayreuth backstage. Innenansichten vom Grünen Hügel. Mainz: Schott Music, 2009. ISBN 978-3795701963. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katharina Wagnerová na Wikimedia Commons - LEMKE-MATWEY, Christine. Das hohe W. Der Tagesspiegel [online]. 2007-07-20 [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (německy)
- WAGNER, Katharina. Ich will totale Transparenz (Interview). Die Welt [online]. 2008-09-03 [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (německy)
