Gudrun Wagnerová (Gudrun Wagner), rozená Armannová (Armann), později Macková (Mack) (15. června 1944 Olsztyn (Allenstein), Německá říše — 28. listopadu 2007 Bayreuth, Spolková republika Německo) byla druhá manželka Wolfganga Wagnera a spoluorganizátorka Hudebních slavností v Bayreuthu.
Život
Gudrun Wagnerová vyrostla v Dolním Bavorsku v blízkosti Řezna, kam se dostala jako čtyřtýdenní dítě po vyhnání její rodiny z Východního Pruska. Otec se z válečného zajetí vrátil až roku 1949. Po získání vzdělání jako zahraniční korespondentka a zahraničních pobytech v Paříži, Birminghamu a Londýně se roku 1965 na novinový inzerát dostala na místo v tiskové kanceláři Hudebních slavností v Bayreuthu a pracovala tam nejprve jako sekretářka. Tam se seznámila s Dietrichem Mackem, tiskovým šéfem slavností a pozdějším spoluvydavatelem deníků Cosimy Wagnerové, a roku 1970 se za něj provdala. O pět let později převzala vedení kanceláře Wolfganga Wagnera, vedoucího slavností. Poté, co se oba rozvedli se svými dosavadními partnery, následovala roku 1976 svatba. V květnu 1978 se jim narodila dcera Katharina.[1][2][3] Nový sňatek vyvolal přerušení styků až nepřátelství Wolfganga Wagnera nejen s jeho dosavadní manželkou Ellen roz. Drexelovou, ale i s jeho synem Gottfriedem a dcerou Evou, která byla propuštěna z místa asistentky vedoucího slavností.[4]
Jakožto asistentka (od roku 1984) a osobní referentka (od roku 1985) svého muže se Gudrun Wagner vypracovala na vlivnou spoluorganizátorku slavností. Když byla s postupujícím věkem Wolfganga Wagnera probírána otázka nástupnictví po něm ve funkci vedoucího Hudebních slavností v Bayreuthu a roku 2001 poprvé veřejně zazněly požadavky na jeho odstoupení, navrhl svou ženu jako kandidátku. Tento plán neuspěl, neboť správní rada Nadace Richarda Wagnera Bayreuth dala přednost dceři Wolfganga Wagnera z prvního manželství, Evě Wagnerové-Pasquierové. Nato se dosavadní vedoucí odvolal na svou doživotní smlouvu a zůstal ve funkci. Z důvodu špatného zdravotního stavu svého muže řídila Gudrun Wagnerová v posledních letech až do své smrti de facto celou organizaci festivalu a v tomto postavení ovlivňovala také řadu rozhodnutí o obsazení a jiných uměleckých otázkách, jakož i o rozdělování vstupenek.[2][3] Podle tvrzení Süddeutsche Zeitung (i vyjádření Evy Pasquierové) byla ve velké míře odpovědná za nesváry v rodině i za zachovávání uměleckého statu quo. Zápas uvnitř rodiny brzdil reformu hudebních slavností považovanou za nezbytnou.[3][4]
Gudrun Wagnerová byla označována za „tajnou vládkyni Zeleného vršku“[3], sama se raději označovala za „ženu v ohni“.[4][5][6] Podle jejího vyjádření: „Jestli chci svou práci dělat dobře - a kdo by nechtěl? -, musím přirozeně držet v rukou všechny nitě; jinak by to tady prostě nefungovalo.“[3]
Podle informací správy slavností se Gudrun Wagnerová dne 26. listopadu 2007 odebrala na menší plánovanou operaci v bayreuthské nemocnici. Tam zemřela ráno 28. listopadu 2007, zřejmě na embolii plic.[5][6]
Vyznamenání, členství
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gudrun Wagner na německé Wikipedii.
- ↑ SCHOLZ, Dieter David. Die „heimliche Herrscherin von Bayreuth“ ist tot. „Ich bin mein Mann“ [online]. SWR 2/ MDR Figaro [cit. 2011-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06. (německy)
- ↑ a b LEMKE-MATWEY, Christine. Tod einer Prinzipalin. Tagesspiegel [online]. 2007-11-29 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e DÖRTING, Thorsten. Heimliche Herrin des Grünen Hügels. Spiegel Online [online]. 2007-11-28 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c STRUCK-SCHLOEN, Michael. Frau im Feuer. Süddeutsche Zeitung [online]. 2007-11-28 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d DP/AP/MEMO. Gudrun Wagner überraschend gestorben. Die Zeit Online [online]. 2007-11-28 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b RRI. Gudrun Wagner gestorben. Deutsche Welle [online]. 2007-11-28 [cit. 2011-03-27]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
