Karel Machovec (* 15. července 1959 Poděbrady) je český politik, v letech 1996 až 1998 poslanec Poslanecké sněmovny PČR za Českou stranu sociálně demokratickou a v letech 1995 až 1997 statutární místopředseda ČSSD a představitel vnitrostranické opozice proti tehdejšímu předsedovi Miloši Zemanovi. V letech 2023 až 2024 byl místopředsedou SOCDEM.
Biografie
V roce 1983 dostudoval VŠCHT v Praze, pak ještě prošel postgraduálním studiem analytické chemie. Do roku 1991 potom pracoval na postu vedoucího agrochemické laboratoře v JZD Choťánky. V roce 1988 se stal kandidátem členství v KSČ. V roce 1991 vstoupil do České strany sociálně demokratické.[1]
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Středočeský kraj).[2] Ve sněmovně setrval do voleb v roce 1998. Byl předsedou sněmovního zemědělského výboru.[3]
Při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1997 na podzim 1996 hlasoval jako jeden ze čtyř poslanců ČSSD pro návrh a v rozporu s přáním vedení sociální demokracie tak podpořil pravicovou vládní koalici. Miloš Zeman ho následně vyzval k rezignaci na funkce ve vedení strany a přičetl mu vinu za slabší výsledek sociální demokracie v senátních volbách na podzim 1996. V pozdějším čtení návrhu zákona o státním rozpočtu ovšem svou podporu vládě stáhl a na rozdíl od poslanců Jozefa Wagnera a Tomáše Teplíka tak zůstal členem ČSSD. V letech 1996-1997 se okolo Machovce nicméně začal vytvářet pravicověji orientovaný proud, kritický k předsedovi strany Miloši Zemanovi. K této frakci se připojila i Petra Buzková a zpočátku i Stanislav Gross. V prosinci 1996 zaslal Machovec Ústřednímu výkonnému výboru sociální demokracie dopis, ve kterém kritizoval chování Zemana. Bohumínský sjezd ČSSD v březnu 1997 ovšem pro Machovce a jeho stoupence znamenal porážku. Na postu 1. místopředsedy strany Machovce vystřídal Vladimír Špidla. Miloš Zeman ho po sjezdu označil za politickou mrtvolu. Na jaře 1997 nicméně dál pokračoval v kritických aktivitách vůči Zemanovu vedení strany. V dubnu 1997 se účastnil diskuzního fóra o budoucnosti strany, kde vystoupil mimo jiné i Jaroslav Šabata, Rudolf Battěk a Jozef Wagner. Jeho pozici ale dále podkopala takzvaná bamberská aféra vrcholící v roce 1998, kdy Machovec zpočátku potvrdil informace o tom, že špičky ČSSD na schůzce v německém Bambergu v roce 1995 jednaly o finanční podpoře výměnou za personální a programový vliv skupiny sponzorů. V důsledku aféry prosadil Miloš Zeman vyřazení Machovce z kandidátní listiny ČSSD pro sněmovní volby v roce 1998. Po volbách se o něm v srpnu 1998 spekulovalo jako o možném náměstkovi ministra zemědělství ve vládě Miloše Zemana, ale funkci nezískal. Byl ale členem zemědělské komise ČSSD a působil na postu viceprezidenta Agrární komory České republiky.[1][4]
Jeho mocenský sestup ale pokračoval. V říjnu roce 1999 Machovec rezignoval i na členství v ÚVV ČSSD a na post místopředsedy středočeské sociální demokracie v důsledku kauzy okolo platebních karet na pohonné hmoty, které ČSSD poskytla firma Chemapol a které nebyly řádně vykázány v stranickém účetnictví ani v daňových výkazech.[1][5]
V komunálních volbách v roce 1994, komunálních volbách v roce 2006 a komunálních volbách v roce 2010 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Poděbrady za ČSSD. Profesně se k roku 2006 uvádí jako krajský zastupitel, k roku 2010 jako poradce.[6] Jisté politické pozice si udržel na regionální úrovni. V krajských volbách v roce 2000 a opětovně v krajských volbách v roce 2004 byl zvolen do Zastupitelstva Středočeského kraje za ČSSD.[7][8]
V letech 2014 až 2017 působil v týmu poradců premiéra Bohuslava Sobotky jako poradce pro oblast životního prostředí, energetiky, místního rozvoje a zemědělství.[9]
Na 44. sjezdu ČSSD konaném v lednu 2023 byl zvolen místopředsedou strany.[10] Funkci obhájil i na 45. sjezdu strany v červnu 2023, když ve volbě získal 129 hlasů (ke zvolení bylo potřeba 79 hlasů).[11] Strana se na tomto sjezdu přejmenovala na SOCDEM. Funkci místopředsedy strany zastával do října 2024.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Vedení ČSSD vzalo Machovcův odchod na vědomí, kauzami se zatím nezabývá [online]. zpravy.idnes.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 31.5. - 1.6.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Karel Machovec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-12]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1472–1473.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1477.
- ↑ Počet obyvatel: 13 250 Osoba: Karel Machovec [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.11.2000 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 5. - 6.11.2004 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Úřad vlády představil tým poradců premiéra Sobotky [online]. Úřad vlády ČR, 2014-03-13 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.
- ↑ ČSSD chce zpět na výsluní. Do vedení zvolila osobnost z devadesátých let, Karla Machovce. Novinky.cz [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.
- ↑ ČSSD se přejmenuje na Sociální demokracii, rozhodl sjezd. Jejím šéfem zůstává Šmarda. ČT24 [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Maláčová se stala šéfkou SOCDEM. Musíme pochodovat jako armáda, prohlásila. Aktuálně.cz [online]. 2024-10-05 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
