Karel Gotthard ze Schaffgotsche

Karel Gotthard ze Schaffgotsche
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 20. listopad 1767 – 18. prosinec 1780
Panovník	Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce	František Leopold Buquoy
Nástupce	František Antonín Nostitz-Rieneck
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci: 1760 – 1767
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Václav Kazimír Netolický z Eisenberka
Nástupce	František Adam ze Šternberka
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci: 1757 – 1760
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	František Leopold Buquoy
Nástupce	Josef Vilém z Nostitz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 1748 – 1757
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Filip Nerius Krakovský z Kolowrat
Nástupce	Josef Vilém z Nostitz
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 1747 – 1747
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Filip Josef z Gallasu
Nástupce	Václav Kazimír Netolický z Eisenberka
Dědičný sudí ve Svídnickém knížectví
Dědičný hofmistr ve Slezsku
Tajný rada
Císařský komorník
Narození	27. července 1706 Jawor
Úmrtí	18. prosince 1780 (ve věku 74 let) Praha
Rodiče	Jan Antonín Gothart ze Schaffgotsche a Marie Františka Serényiová
Děti	Jan Nepomuk Gotthard ze Schaffgotsche
Příbuzní	Antonín Gotthard ze Schaffgotsche (sourozenec) Leopold ze Schaffgotsche (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Gotthard hrabě ze Schaffgotsche (celým jménem Karel Gotthard říšský hrabě ze Schaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu / německy Karl Gotthard Graf von Schaffgotsch, Freiherr zu Kynast und Greiffenstein, 27. července 1706, Javor – 18. prosince 1780, Praha^[1]) byl slezský šlechtic z rodu Schaffgotschů. Vlastnil rozsáhlý majetek v Dolním Slezsku na polské straně Krkonoš s hradem Kynast, do jeho vlastnictví patřila i Sněžka. Za vlády Marie Terezie zastával několik desetiletí vysoké úřady ve správě Českého království, naposledy byl nejvyšším hofmistrem (1767–1780).^[2] Jeho mladší bratr Filip Gotthard ze Schaffgotsche byl dlouholetým biskupem ve Vratislavi.

Kariéra

Zřícenina hradu Kynast (Chojnik) v Polsku

Pocházel ze slezské rodové větve starobylého šlechtického rodu Schaffgotschů, narodil se ve slezském Javoru jako druhorozený syn hraběte Jana Antonína ze Schaffgotsche (1675–1742) a jeho první manželky Marie Františky Serényiové (1679–1707), po matce byl mimo jiné synovcem významného dvořana Karla Antonína Serényiho (1681–1746).

Studoval práva na Univerzitě Karlově,^[3] po otci zdědil majetek ve Slezsku s hradem Kynast a hraběcí titul, kromě toho byl dědičným hofmistrem ve Slezsku a dědičným sudím ve Svídnici. Nevlastnil statky přímo v Čechách a po válkách o rakouské dědictví se jeho majetek ve Slezsku navíc stal součástí Pruska, ale po otci byl držitelem českého inkolátu a měl řadu rodinných vazeb na českou šlechtu - díky nevlastní matce Anně Novohradské z Kolovrat (1690–1759) byl spřízněn např. s významnou rodinou Kolovratů.^[4]

Mimo jiné byl přítelem hraběte Josefa Viléma z Nostic, který také vlastnil statky ve Slezsku, či vzdáleným příbuzným dlouholetého nejvyššího purkrabího Jana Arnošta ze Schaffgotsche. Díky těmto vazbám začal zastávat zemské úřady v Českém království, v roce 1747 byl krátce dvorským sudím, poté nejvyšším zemským sudím (1748–1757); tento post převzal po Filipovi z Kolovrat, s nímž byl přes svou matku také vzdáleně spřízněn. Poté ve funkci nejvyššího komorníka (1757–1760) následoval Františka Leopolda Buquoye, jehož pak vystřídal i v úřadech nejvyššího maršálka (1760–1767) a nakonec nejvyššího hofmistra (1767–1780).^[5] Mimo to byl císařským komorníkem a v návaznosti na výkon zemských úřadů i tajným radou.^[6]

Karel Gotthard ze Schaffgotsche zemřel v Praze 18. prosince 1780.

Rodina

V roce 1731 se oženil s hraběnkou Marií Annou Hatzfeldovou (1711–1784), jejíž otec hrabě František Hatzfeld (1676–1738) vlastnil v Čechách panství Dlažkovice se Skalkou. Měli spolu devět dětí, nejstarší syn Jan Nepomuk ze Schaffgotsche (1732–1808) nechal krátce po otcově smrti postavit městský palác ve Slezských Teplicích. Další generace této linie žily v Prusku.

Karel Gotthard měl třináct mladších sourozenců, nejvýznamnější z nich byl Filip Gotthard (1716–1795), kníže-biskup vratislavský (1748–1795). Další bratr Antonín Gotthard (1721–1811) byl nejvyšším maršálkem císařského dvora (1798–1803), vlastnil Vlčice v Čechách a Kravaře ve Slezsku. Nejmladší z bratrů Česlav (1725–1781) byl vyšehradským proboštem (1769–1781).

Švagr Karla Gottharda ze Schaffgotsche, hrabě Karel Bedřich z Hatzfeldu (1718–1793) zastával vysoké úřady v Čechách, mimo jiné byl nejvyšším kancléřem a rytířem Řádu zlatého rouna.

Odkazy

Reference

1. Karl Gotthard, Graf Schaffgotsch gen. Semperfrei von und zu Kynast und Greiffenstein : Genealogics. www.genealogics.org [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
2. Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904 (reprint 2000) ISBN 80-7185-057-8
3. BAKEŠ, Martin: Aristokratičtí studenti na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze v letech 1650–1750 (bakalářská práce); Univerzita Pardubice, 2012 dostupné online
4. Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000 s. 38 ISBN 80-85228-61-0
5. PALACKÝ, František, CHARVÁT, Jaroslav: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; Praha, 1941 dostupné online
6. KOCOURKOVÁ, Eva: Pamětní kniha neboli Erbovník aneb Wappenbuch úředníků zemského soudu jako prostředek sebereprezentace v raném novověku (diplomová práce); Univerzita Karlova, Praha, 2014 s. 78-79

Externí odkazy

• Rodokmen Schaffgotschů (Miroslav Marek)

Literatura

• Arkadiusz Kuzio-Podrucki: Schaffgotschowie. Dzieje wielkiego rodu z Europy Środkowej, Katowice 2024, ISBN 978-8367152-61-7. (v polštině)

Portály: Česko | Historie | Lidé