Kapli v Hracholuskách chtěl založit už rytíř Diviš Protiva Černín z Chudenic, ale roku 1674 zemřel a vdova nebyla schopná stavbu realizovat. Při odkazu panství si však vymínila, že dědic kapli vystaví. Vilém Leopold z Říčan tedy 18. března 1681 požádal o povolení stavby, které bylo kladně vyřízeno a kaple roku 1862 postavena.[3]Emanuel Poche uvádí jako rok výstavby až 1687.[4] Mše za Diviše Protivu se v kapli sloužila vždy 8. října až do třicátých let dvacátého století.[5] Jan Albert Vidršpergár z Vidršperku nechal roku 1735 klenbu v kapli vymalovat výjevy ze života Ježíše a Panny Marie.[6] Další majitelé hracholuského zámku, kterými byli manželé Vančurovi z Řehnic, do kaple koupili varhany a nechali přimalovat erby dřívějších majitelů.[7] Roku 1883 nechal majitel panství, doktor Antonín Jaksch pod kaplí zřídit rodinnou hrobku přístupnou schodištěm od západu. Po smrti v roce 1887 v ní byl pohřben spolu s manželkou Karolínou, rozenou von Helli, která zemřela již roku 1859.[8]
Většina původního zařízení kaple se ztratila. Roku 1974 začalo restaurování oltáře, ale pro nedostatek prostředků bylo zastaveno a obnoveno v roce 1987. Během první poloviny devadesátých let dvacátého století byl hlavní oltář odvezen a později zmizela také kazatelna. Nyní je rozvilinový oltář bez sochařské výzdoby prezentován v poutním kostele v Mariánské Týnici spravovaném Muzeem a galerií severního Plzeňska. Na místě se dochovala se pouze oltářní mensa a torzo varhan umístěné na kruchtě.
↑ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Hracholuská kaple a zámek. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2001. 32 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 24). ISBN80-902692-6-5. S. 27. Dále jen Rožmberský, Novobilský (2001).
