Kaigunšó

Budova Kaigunšó v Tokiu na pohlednici, přibližně 1890

Kaigunšó (japonsky 海軍省) bylo v letech 1872 až 1945 ministerstvo japonského císařského námořnictva, jedno z ministerstev Japonského císařství. Bylo podřízeno císaři a vládě. Dohlíželo na administrativní řízení císařského námořnictva a dále se dělilo na několik kjoku (局 ~ úřad), které spravovaly jednotlivé oblasti administrativní agendy císařského námořnictva.

U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém

Při přepisu japonštiny byla použita česká transkripce

U hodností císařského námořnictva bylo vypuštěno upřesnění „kaigun“ (海軍)

Historie

Kaigunšó vzniklo 27. února 1872 (lunisolárního kalendáře, 4. dubna gregoriánského) rozdělením Hjóbušó (兵部省 ~ vojenské ministerstvo) na samostatnou armádní a námořní část.^[1]

Až do roku 1906 bylo Kaigunšó pod kontrolou admirálů ze Sacuma han, což bylo trnem v oku vládním stranám.

Organizace

Kjoku

Kaigunšó se interně dělilo na několik kjoku (局 ~ úřad). V roce 1872 jich bylo šest:^[1]

• Hišikjoku (秘史局) ~ sekretariát, převzatý z Kaigunbu (海軍部 ~ námořní sekce štábního velitelství)
• Zósenkjoku (造船局) ~ úřad lodního stavitelství. Dne 13. října (lunisolárního kalendáře, 13. listopadu gregoriánského) 1872 byl přejmenován na Šusenrjó (主船寮 ~ hlavní lodní úřad), 31. srpna 1876 na Šusenkjoku (主船局 ~ hlavní lodní úřad) a roku 1886 na Kanseikjoku (艦政局 ~ technický úřad) – předchůdce Kaigun kansei honbu (海軍艦政本部 ~ námořní technický úřad).^[2]
• Gunmukjoku (軍務局) ~ úřad námořních záležitostí
• Suirokjoku (水路局) ~ úřad námořních cest, 26. března 1886 jej nahradilo Suirobu
• Kaikeikjoku (会計局) ~ finanční úřad
• Sanbókjoku (参謀局) ~ generální úřad, únoru 1874 přejmenován na Kaigun gundži bu (海軍軍事部 ~ sekce námořních záležitostí), funkční předchůdce Gunreibu

…a roku 1940 již devět:^[1]

• Gunmukjoku (軍務局) ~ úřad námořních záležitostí
• Heibikjoku (兵備局) ~ úřad válečných příprav/výzbroje
• Džindžikjoku (人事局) ~ personální úřad
• Kjóikukjoku (教育局) ~ úřad pro výcvik, založen 1. dubna 1923 na základě Kaigun kjóiku honbu
• Gundžukjoku (軍需局) ~ úřad pro zásobování, zřízen 15. listopadu 1940 a zrušen 1. března 1945
• Imukjoku (医務局) ~ zdravotnický úřad
• Keirikjoku (経理局) ~ finanční úřad
• Hómukjoku (法務局) ~ právní úřad
• Kenčikukjoku (建築局) ~ konstrukční úřad, zrušen 1. srpna 1941

Podřízené orgány

Kaigunšó podléhaly (ať zcela nebo jen částečně) i následující orgány císařského námořnictva:

• Kaigun šókan kaigi (海軍将官会議) ~ admirálská rada, založená 1885 a rozpuštěná 30. listopadu 1945.
• Kaigun kansei honbu (海軍艦政本部) ~ námořní technický úřad, založen 19. května 1900 na základě Kanseikjoku. Dělil se na čtyři až sedm bu (部 ~ divize), které zodpovídaly za technický návrh námořních konstrukcí (od lodních trupů, přes pohon, výzbroj, pancéřování, elektroniku, až po konstrukci námořních letadel). V období mezi 21. zářím 1915 a 30. srpnem 1930 úřad existoval jako Kaigun gidžucu honbu (海軍技術本部).^[3]
• Kaigun gidžucu kaigi (海軍技術会議) ~ námořní technická rada, pomáhala (Kaigun) Gunreibu připravit specifikace lodních konstrukcí. Byla ustanovena 21. dubna 1889 a kromě období mezi 10. listopadem 1903 a 30. lednem 1935, kdy byla součástí Kaigun kansei honbu (případně Kaigun gidžucu honbu), existovala až do roku 1945.^[4]
• Kaigun kókú honbu (海軍航空本部) ~ námořní letecký úřad, založený 2. dubna 1927 na základě Kókúkibu (航空機部 ~ letecká divize Kaigun gidžucu honbu).^[5] Zajišťoval výzbroj (včetně vydávání specifikací na požadované letouny) a výcvik pro císařské námořní letectvo.
• Kaigun kjóiku honbu (海軍教育本部) ~ námořní výcvikový úřad, založený 20. května 1900. Dne 1. dubna 1923 jej nahradil Kjóikukjoku.
• Suirobu (水路部) ~ sekce námořních cest, založená 26. března 1886 na základě Suirokjoku. Dne 29. listopadu 1945 převedeno pod ministerstvo dopravy (運輸省 Unjušó)
• Kaigun kótó gunpókaigi (海軍高等軍法会議) ~ nejvyšší námořní vojenský soud
• Kaigun Tókjó gunpókaigi (海軍東京軍法会議) ~ tokijský námořní vojenský soud
• Kaigun daigakkó (海軍大学校) ~ námořní vysoká škola, založená 14. července 1888
• Kaigun heigakkó (海軍兵学校) ~ námořní akademie
• Kaigun kikangakkó (海軍機関学校) ~ námořní technická akademie, založená 1881 a 1. října 1944 integrována do Kaigun heigakkó
• Kaigun keirigakkó (海軍経理学校) ~ námořní ekonomická akademie, založená 23. října 1874
• Kaigun gunigakkó (海軍軍医学校) ~ námořní akademie vojenské medicíny, založena 1897, zrušena 1. listopadu 1945
• Sensuikanbu (潜水艦部) ~ ponorková sekce
• Tokukóbu (特攻部) ~ sekce speciálních (~ sebevražedných) útoků
• Denpa honbu (電波本部) ~ radiový a radarový úřad, založený 20. dubna 1944
• Šisecu honbu (施設本部) ~ ženijní úřad, založený 1. srpna 1941
• Kaheisenbu (化兵戦部) ~ sekce pro chemický boj
• Unju honbu (運輸本部) ~ transportní úřad, založen 26. června 1943
• Kinkjú sembi sokušin bu (緊急戦備促進部) ~ sekce podpory nouzových válečných příprav, založena 30. června 1944
• Senpaku kjúnan honbu (船舶救難本部) ~ úřad pro lodní opravy, založen 30. prosince 1944
• Renšú rengó kókú sótai (練習連合航空総隊) ~ velitelství spojeného leteckého výcviku

Seznam ministrů císařského námořnictva

Jako první se 10. května 1872 vedení Kaigunšó ujal Kaišú Kacu a to ve funkci námořní vicelord (海軍大輔 kaigun daisuke?) a od 25. října 1873 pak jako námořní lord (海軍卿 kaigun kjó).

Samotná funkce ministra námořnictva (海軍大臣 kaigun daidžin) byla zavedena 21. prosince 1885 a již následující den se prvním ministrem námořnictva stal Cugumiči Saigó. Celkem se na postu ministra námořnictva vystřídalo těchto devatenáct admirálů a generálů:^[6]

#	Od:	Hodnost:	Jméno:
1	18851222a22. prosince 1885	rikogun čúdžó (陸軍中将 ~ generálporučík)	Cugumiči Saigó
2	18860710a10. července 1886	rikogun čúdžó	Owao Ojama
3	18870701a1. července 1887	rikogun čúdžó (od 18881225a25. prosince 1888 v rezervě)	Cugumiči Saigó
4	18900517a17. května 1890	čúdžó (中将 ~ viceadmirál)	Sukenori Kabajama
5	18920808a8. srpna 1892	čúdžó	Kagenori Nire
6	18930311a11. března 1893	rikogun čúdžó v rezervě taišó (大将 ~ admirál) od 18941003a3. října 1894 gensui (元帥 ~ velkoadmirál) od 18980120a20. ledna 1898	Cugumiči Saigó
7	18981108a8. listopadu 1898	čúdžó taišó od 19040606a6. června 1904	Gonnohjóe Jamamoto
8	19060107a7. ledna 1906	čúdžó taišó od 19121016a16. října 1912	Makoto Saitó
9	19140416a16. dubna 1914	čúdžó	Rokuró Jaširo
10	19150810a10. srpna 1915	čúdžó taišó od 19150828a28. srpna 1915	Tomosaburó Kató
11	19230515a15. května 1923	taišó	Takeši Takarabe
12	19240107a7. ledna 1924	taišó	Kakuiči Murakami
13	19240611a11. června 1924	taišó	Takeši Takarabe
14	19270420a20. dubna 1927	taišó	Keisuke Okada
15	19290702a2. července 1929	taišó	Takeši Takarabe
16	19301003a3. října 1930	taišó	Kijokazu Abo
17	19311213a13. prosince 1931	taišó	Mineo Ósumi
18	19320526a26. května 1932	taišó	Keisuke Okada
19	19330109a9. ledna 1933	taišó	Mineo Ósumi
20	19360309a9. března 1936	taišó	Osami Nagano
21	19370202a2. února 1937	čúdžó taišó od 19370401a1. dubna 1937	Micumasa Jonai
22	19390830a30. srpna 1939	čúdžó	Zengo Jošida
23	19400905a5. září 1940	taišó	Koširó Oikawa
24	19411018a18. října 1941	taišó	Šigetaró Šimada
25	19440717a17. července 1944	taišó	Naokuni Nomura
26	19440722a22. července 1944	taišó	Micumasa Jonai

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ministry of the Navy of Japan na anglické Wikipedii a 海軍省 na japonské Wikipedii.

1. LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 709. (anglicky) 
2. Lacroix & Wells, str. 710
3. Lacroix & Wells, str. 710 a 711
4. Lacroix & Wells, str. 712
5. Lacroix & Wells, str. 711
6. NISHIDA, Hiroshi. Department of Navy, and extra bureau [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

Související články

• Seznam premiérů Japonska
• Gunreibu

Literatura

• ASADA, Sadao. From Mahan to Pearl Harbor: The Imperial Japanese Navy and the United States. Annapolis, Maryland: Naval Institute press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-55750-042-7. (anglicky) 
• EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-87021-192-8. (anglicky) 
• LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 
• SCHENCKING, J. Charles. Making Waves: Politics, Propaganda, and the Emergency of the Imperial Japanese Navy, 1868-1922. Stanford, California: Stanford University Press, 2005. ISBN 0-8047-4977-9. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaigunšó na Wikimedia Commons
• FOREIGN OFFICE FILES FOR JAPAN AND THE FAR EAST: Series One: Embassy & Consular Archives - Japan (1905-1940) [online]. Marlborough: Adam Matthew Publications [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
• NISHIDA, Hiroshi. Department of Navy, and extra bureau [online]. 2001 [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

Portály: Loďstvo | Japonsko