PROFILBARU.COM

Jáchym Egon
lantkrabě z Fürstenbergu
Jáchym Egon; lantkrabě z Fürstenbergu
	Erb rodu Fürstenbergů
Nejvyšší maršálek císařského dvora
	Ve funkci:; 1826 – 1828
Panovník	František II./I.
Předchůdce	Filip Karel z Oettingen-Wallersteinu
Nástupce	Rudolf Josef II. z Colloredo-Mansfeldu
Nejvyšší zemský maršálek v Dolních Rakousích
	Ve funkci:; 1805 – 1808
Předchůdce	František Josef Saurau
Nástupce	Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Marie Klementiny
	Ve funkci:; 1796 – 1797
Nejvyšší kuchmistr
	Ve funkci:; 1794 – 1827
Tajný rada
Císařský komorník
	Ve funkci:; 1770 – 26. ledna 1828
Panovník	Josef II., Leopold II., František II.
Narození	22. prosince 1749; Ludwigsburg ; Württembersko
Úmrtí	26. ledna 1828 (ve věku 78 let); Vídeň ; Rakouské císařství
Titul	lantkrabě
Choť	(1772) Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu (1751–1835)
Rodiče	Ludvík August z Fürstenberg-Stühlingenu (1705–1759) a Marie Anna Josefa z Fugger-Kirchbergu (1719–1784)
Děti	1. Bedřich Karel (1774–1856) ; 2. Filip Karel Egon (1775–1807) ; 3. Josefína Žofie (1776–1848) ; 4. Karolína Žofie (1777–1846) ; 5. Eleonora Žofie (1779–1849) ; 6. Marie Žofie (1781–1800) ; 7. František Ludvík Egon (1783–1800) ; 8. Alžběta Marie Filipína (1784–1865)
Příbuzní	bratr: Bedřich Josef z Fürstenberg-Weitry (1751–1814) ; vnuk: Bedřich Egon z Fürstenbergu (1813–1892); vnučka: Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu, provd. z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu (1806–1885) ; vnuk: Ferdinand Jáchym z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859) ; zeť: Jan I. Josef z Lichtenštejna (1760–1836) ; zeť: Jan Nepomuk Norbert z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1780–1834)
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1803: rakouský Řád zlatého rouna (č. 852)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jáchym Egon lantkrabě z Fürstenbergu (německy Joachim Egon Landgraf zu Fürstenberg-Weitra; 22. prosince 1749 Ludwigsburg – 26. ledna 1828 Vídeň) byl německo-rakouský šlechtic a dvořan z rodu Fürstenbergů. Od mládí zastával řadu funkcí u císařského dvora ve Vídni, nakonec byl nejvyšším dvorním maršálkem (1826–1828), v roce 1803 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. Vlastnil statky v Rakousku, jako poručník dočasně spravoval také majetek knížecí větve Fürstenbergů v Čechách (Křivoklát) a na jeho počest byla pojmenována vesnice Nový Jáchymov na Berounsku. Jeho vnukem byl kardinál a olomoucký arcibiskup Bedřich Egon z Fürstenbergu (1813–1892).

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů,^[1] patřil k lantkraběcí větvi sídlící na zámku Weitra (Vitoraz) v Rakousku. Narodil se jako druhorozený syn lankraběte Ludvíka Augusta z Fürstenbergu (1705–1759) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky Fuggerové (1719–1784).^[2] Měl bratra Karla Bedřicha.

Po úmrtí otce vedla poručnickou správu matka spolu s dolnorakouským zemským maršálkem hrabětem Leopoldem Kryštofem ze Schallenbergu.

Po dosažení zletilosti převzal Jáchym Egon správu majetku (1771), mezitím vstoupil do dvorských služeb, v roce 1770 byl jmenován císařským komořím, později se stal tajným radou. U dvora zastával funkci nejvyššího kuchmistra (1794–1827), zároveň byl v letech 1796–1797 nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Klementiny (tuto funkci opustil po jejím sňatku a odchodu do Neapole).^[3] V roce 1803 získal Řád zlatého rouna^[4] a v letech 1805–1808 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích.^[5] Mimoto byl od roku 1810 poručníkem nad nezletilým synovcem Karlem Egonem z knížecí větve a zajišťoval správu českých panství Křivoklát, Krušovice a Lány. Jako dočasný správce jednoho z největších šlechtických majetků v Čechách mimo jiné podporoval rozvoj železářství na Berounsku a jeho jménem byla pojmenována obec Nový Jáchymov (původně Joachimsthal) založená v roce 1810 poblíž hutí u Králova Dvora.^[6] Svou kariéru završil jako nejvyšší maršálek císařského dvora (1826–1828), tento úřad převzal po svém švagrovi Filipu Oettingen-Wallersteinovi.

Rodina

V roce 1772 se na zámku Wallerstein v Bavorsku oženil s hraběnkou Sofií Oettingen-Wallersteinovou (1751–1835), s níž měl osm dětí:

1. Bedřich Karel (26. 1. 1774, Vídeň – 4. 2. 1856, tamtéž), nejvyšší maršálek císařského dvora 1846–1856, manž. 1801 Marie Terezie ze Schwarzenbergu (14. 10. 1780, Vídeň – 9. 11. 1870, tamtéž)
2. Filip Karel Egon (13. 3. 1775 – 5. 5. 1807), kanovník v Kolíně nad Rýnem
3. Josefína Sofie (21. 6. 1776, Vídeň – 23. 2. 1848, tamtéž), manž. 1792 kníže Jan I. z Lichtenštejna (26. 6. 1760, Vídeň – 20. 4. 1836, tamtéž), rakouský diplomat a polní maršál (vedl rakouské vojsko v bitvě u Slavkova)
4. Karolína Sofie (20. 8. 1777 – 25. 2. 1846), manž. 1794 Karel Jáchym z Fürstenberg-Stühlingenu (31. 3. 1771, Donaueschingen – 17. 5. 1804, tamtéž)
5. Eleonora Sofie (7. 2. 1779 – 12. 5. 1849), jeptiška
6. Marie Sofie (3. 11. 1781 – 20. 3. 1800), jeptiška
7. František Ludvík Egon (16. 4. 1783 – 25. 12. 1800), padl v Itálii
8. Alžběta Marie Filipína (12. 7. 1784, Vídeň – 19. 6. 1865, tamtéž), manž. 1801 kníže Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu (18. 3. 1780, Vídeň – 24. 9. 1834, tamtéž), nejvyšší štolba císařského dvora 1812–1834

Potomstvo Jáchyma Egona v několika generacích vlastnilo různé majetky na Moravě (Kunín), proto se tato linie později označovala jako moravská.^[7] Nejvýznamnějším představitelem této větve byl syn Bedřicha Karla, kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci Bedřich Egon z Fürstenbergu.

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8
↑ Joachim Egon Fürstenberg in: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterrischichen Adel, Vídeň, 1794; s. 181–182
↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 479 ISBN 978-80-85955-39-2
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271
↑ Personální obsazení zemských úřadů v Dolních Rakousích na webu worldstatesmen dostupné online
↑ KUČERA, Petr: Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu (Stavební úpravy na hradě Křivoklát v 19. století (diplomová práce); Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, s. 16–17 dostupné online
↑ Moravská linie Fürstenbergů na webu Muzea v Novém Jičíně. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28.

Související články

Fürstenbergové

Externí odkazy

Rodokmen Fürstenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

[1] Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8

[2] Joachim Egon Fürstenberg in: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterrischichen Adel, Vídeň, 1794; s. 181–182

[3] POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 479 ISBN 978-80-85955-39-2

[4] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271

[5] Personální obsazení zemských úřadů v Dolních Rakousích na webu worldstatesmen dostupné online

[6] KUČERA, Petr: Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu (Stavební úpravy na hradě Křivoklát v 19. století (diplomová práce); Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, s. 16–17 dostupné online

[7] Moravská linie Fürstenbergů na webu Muzea v Novém Jičíně. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]