Josef Paldus (25. listopadu1935Bzí – 15. ledna2023Kitchener, Kanada) byl vysokoškolský pedagog, matematik zabývající se aplikovanou matematikou a chemik v oboru teoretické a kvantové chemie.[2] Jako vědec se věnoval řešení problemiatiky co nejpřesnějšího a nejefektivnějšího způsobu výpočtu vlastností atomů a molekul.[2] Byl emeritnímprofesoremaplikované matematiky na University of Waterloo v kanadskémOntariu. Patřil mezi čestné členy Královské vědecké společnosti v Kanadě (nositel titulu Fellowship of the Royal Society of Canada).[p. 1]
Josef Paldus se narodil 25. listopadu1935 v obci Bzí u Železného Brodu v okrese Jablonec nad Nisou.[3] Jeho otcem byl Josef Paldus (1897–1957) a jeho matkou byla Ludmila Paldusová (rozená Daníčková; 1899–1967).[1] Rodiče byli drobní rolníci.[4] Matka Ludmila byla věřící a náboženské přesvědčení předávala výchovou svému synovi.[4] Otec vlastnil velkou knihovnu se svazky psanými v českém a německém jazyce a mladý synek si kromě některých českých encyklopedií s živými ilustracemi oblíbil zejména překlady děl francouzského astronoma, přírodovědce a spisovatele Camilla Flammariona.[4] V domě měl Josef Paldus starší a jeho strýc mechanickou dílnu, která sloužila k opravám a výrobě zemědělského náčiní a občas i k realizaci jednoduchých hraček pro synka Josefa.[4] Otec byl velmi manuálně zručný, byl schopen některých činností z oborů knihařství, truhlářství, zámečnictví, kovářství a v zimních měsících se zabýval i zpracováním skla.[4] V mládí osvojené sklářské a mechanické dovednosti pak synek Josef později zužitkoval ve své laboratorní praxi.[4] Krom výše uvedených schopností byl otec i laickým veterinářem a doufal, že jeho syn v budoucnu vystuduje veterinární lékařství.[4]
V letech 1958 až 1961 obhájil v oboru fyzikální chemie svoji kandidátskou disertační práci, jejíž 96stránkový rukopis je uložen v Národní knihovně ČR a nese titul Kvantově chemické studie transanulární interakce.[7] Tak získal Josef Paldus v roce 1961 titul kandidáta věd (CSc.)[3] Ke konci studií v lednu 1961 se Josef Paldus oženil se svojí životní partnerkou Evou Zdenou Bajerovou (provdanou Paldusovou).[1][4] Eva byla v Praze zubní lékařkou a po emigraci do Kanady byla ženou v domácnosti. Začátkem 70. let 20. století se manželům Paldusovým v Kanadě narodila dcera Barbara Alice Paldusová a v únoru 2009 se rod rozrostl o jejího syna Michaela Palduse-Farmwalda – vnuka Josefa Palduse.[4]
V rámci postdoktorandského grantu pracoval následující dva roky (1962 až 1964) v Kanadě na dnešním Herzberg Institute for Astrophysics.[6] Toto studium probíhalo na Oddělení čisté fyziky Kanadské národní rady pro výzkum v Ottawě (Division of Pure Physics of the National Research Council of Canada in Ottawa) pod vedením Dr. Dona Ramseyho a Dr. Gerharda Herzberga.[1]
Raná kariéra
Do Československa se vrátil z Kanady v roce 1964 a pokračoval zde ve svém působení na půdě ČSAV.[6] Na kratší dobu ještě dvakrát navštívil v průběhu následujících let výzkumná pracoviště v Kanadě.[6] Vedoucím vědeckým pracovníkem v ČSAV byl jmenován v roce 1965. Následující dva roky vykonával funkci zástupce vedoucího oddělení kvantové chemie v Ústavu fyzikální chemie.[6]
V emigraci
Po srpnu 1968 se rozhodl trvale usadit v Kanadě.[6]
Po ruské okupaci v roce 1968 jsem odjel do Kanady a stále váhal, jestli se vrátit. Pak nás krajany pozval nový československý velvyslanec na schůzku. Brzy jsme pochopili, kam společenský vývoj míří a většina z nás se rozhodla zůstat.
Josef Paldus, O svém rozhodování o emigraci po 21. srpnu 1968, [3]
Josef Paldus po emigraci z Československa do Kanady přijal v prosinci 1968 nabídku Katedry aplikované matematiky (Department of Applied Mathematics) na nově vznikající univerzitě Waterloo v kanadském Ontariu (University of Waterloo) a stal se zde hostujícím docentem.[6][2] O sedm let později (v roce 1975) byl na této univerzitě jmenován řádným profesorem[6][3] aplikované matematiky i chemie a pokračoval v budování zdejší katedry tak, aby se dostala na světovou úroveň.[1]
V roce 1981 byl zvolen korespondujícím členem Evropské akademie věd, umění a literatury (European Academy of Sciences, Arts and Letters) v Paříži.[6] O dva roky později (v r. 1983) se stal privilegovaným členem Královské společnosti Kanady (Royal Society of Canada).[6] V následujících letech byl zvolen či působil v mnoha prestižních společnostech a organizacích (např. v International Society for Theoretical Chemical Physics).[6]
K projektu kvantové teorie se připojil v roce 1984 a působil jako adjunkt na katedře chemie na Floridské univerzitě (University of Florida) v Gainesville.[1]
V letech 1991 až 1994 vykonával funkci zástupce ředitele Fieldsova ústavu pro výzkum matematických věd (The Fields Institute for Research in Mathematical Sciences) v Torontu v kanadském Ontariu.[1]
Po sametové revoluci v roce 1989 v Československu obdržel v roce 1992 zlatou medaili Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. O dva roky později (v roce 1994) pak zlatou medaili Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.[6] V roce 1994 obhájil doktorskou práci na MFF Univerzity Karlovy (a získal titul DrSc.).[6] O další dva roky později (v roce 1996) získal cenu Alexandera von Humboldta.[6]
V roce 2001 odešel do starobního důchodu. Až do své smrti v roce 2023 působil jako emeritní (zasloužilý) profesor ve skupině kvantové teorie na katedře aplikované matematiky na univerzitě ve Waterloo.[1]
Josef Paldus se zabýval především výzkumem v oblasti kvantové chemie a zejména jejími matematickými aspekty. Známá je jeho spolupráce s chemikem Jiřím Čížkem na teorii spřažených klastrů.[8][p. 2] Vědci Paldus a Čížek adaptovali metodu mnoha těles spřažených klastrů na mnohoelektronové systémy, čímž z ní učinili životaschopnou metodu při studiu elektronové korelace, která probíhá mezi atomy a v molekulách.
Další známou Paldusovou prací je Unitární skupinový přístup.[9] Tento přístup se týká výpočtu prvků hamiltoniánské (hamiltonovské) matice (Hamiltonian matrix) nad N-elektronovými spinovými vlastními stavy, které se objevují při řešení elektronových korelačních úloh.
Josef Paldus ale nepůsobil během svojí více než 60 let trvající vědecko–pedagogické kariéry jen ve Waterloo, ale i jako hostující profesor, který se angažoval v řadě evropských univerzit a výzkumných institucí (Univerzita ve francouzské Remeši, Univerzita Louise Pasteura ve francouzském Štrasburgu, Freie Universität v Berlíně nebo izraelský Technion v Haifě).[6] Paldus patřil i mezi organizátory mnoha mezinárodních konferencí a letních škol.[1]
Rovněž byl členem představenstva Mezinárodní společnosti pro teoretickou chemickou fyziku (International Society for Theoretical Chemical Physics).[2][3]
Jeho přínos k rozvoji kvantové chemie v Československu, Kanadě a dalších zemích je nesporný.[6] Během svého působení ve Waterloo zval na studijní návštěvy a všemožně podporoval mnohé české vědce.[6]
Publikační činnost
Josef Paldus je autorem a spoluautorem více než 330 vědeckých prací a článků z oblasti aplikované matematiky a kvantové chemie.[3][6] Některé jeho práce na téma teorie unitárních grup byly vybrány do výčtu 150 nejdůležitějších prací v kvantové chemii publikovaných od roku 1928.[6]
Josef Paldus byl čestným členem Učené společnosti ČR a členem několika redakčních rad vědeckých časopisů zabývajících se chemickou fyzikou:[2][3]
Mezinárodní časopis pro kvantovou chemii (International Journal of Quantum Chemistry);
Pokroky v kvantové chemii (Advances in Quantum Chemistry);
2002 – Privilegovaný člen (Fellow) Fieldsova ústavu pro výzkum v matematických vědách (Fields Institute for Research in Mathematical Sciences).[p. 3]
2005 – Zlatá medaile Univerzity Karlovy (Gold Medal of Charles University).
2007 – Čestná medaile De Scientia et Humanitate Optime Meritis (česky asi: O vědě a lidstvu nejlepší zásluhy) Akademie věd České republiky.[10]
2009 – V roce 2009 (u příležitosti 20. výročí sametové revoluce) se Josef Paldus stal čestným občanem města Semil.[3] Spolu s ním získali čestná občanství i chemik Dr. Josef Plíva (in memoriam)[p. 4] a geolog a mineralog prof. Zdeněk Johan (1935–2016).[5]
1990 – Po roce 1990 získal prestižní cenu Patria v rámci projektu Česká hlava za významné objevy v kvantové chemii.
2010 – Čestné stipendium (privilegované členství) Evropské společnosti pro výpočetní metody ve vědách a inženýrství (European Society of Computational Methods in Sciences and Engineering).
2013 – Privilegovaný člen (Fellow) Amerického fyzikálního institutu (American Institute of Physics; zkratka AIP).[p. 5]
↑Titul FRSC (Fellowship of the Royal Society of Canada) se uděluje jednotlivcům, o nichž Kanadská královská vědecká společnost usoudí, že se „zasloužili o pozoruhodný přínos v oblasti umění, humanitních a přírodních věd, jakož i v kanadském veřejném životě“.
↑Jiří Čížek (24. dubna 1938 Praha) je zasloužilý emeritní profesor na University of Waterloo v Kanadě. Spolu s kolegou Josefem Paldusem v roce 1966 nově formuloval metodu spřažených klastrů (původně vyvinutou v 50. letech 20. století pro jadernou fyziku) pro studium elektronové korelace v atomech a molekulách. Je členem Kanadské královské společnosti a byl oceněn Mezinárodní akademií kvantové molekulární vědy.
↑Fieldsův institut pro výzkum v matematických vědách, obecně známý jako Fieldsův institut, je mezinárodní centrum pro vědecký výzkum v matematických vědách. Je to nezávislá nezisková organizace se silnými vazbami na 20 ontarijských univerzit.
↑Dr. Josef Plíva' (* 24. března 1924 Praha – 5. března 2000) prožil dětství v Semilech, vychodil zde dva ročníky obecné školy a středoškolská studia absolvoval na gymnáziu v Turnově. Vystudoval VŠCHT v Praze a následně pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Byl spoluzakladatelem oboru chemická fyzika se specializací na infračervenou spektroskopii. Po roce 1968 emigroval do USA, kde působil na univerzitě v Ohiu. Možný návrh na Nobelovu cenu přervala jeho smrt v roce 2000.[5]
↑Americký fyzikální institut (AIP) propaguje vědu a fyzikální profesi, vydává fyzikální časopisy a vydává publikace pro vědecké a technické společnosti. AIP se skládá z různých členských společností.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Paldus na anglické Wikipedii.
↑ abcdefghijkJosef Paldus (1935 - 2023) Nekrolog [online]. web: Erb and Good [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdefghiProf., RNDr., DrSc., dr.h.c. Josef Paldus (25. listopadu 1935 Bzí, Železný Brod - 15. ledna 2023, Kitchener, Kanada) – vysokoškolský učitel, aplikovaná matematika, chemik (kvantová chemie, teoretická chemie) [online]. web: Dataváze autorit NK ČR [cit. 2023-04-01]. Identifikační číslo: mzk2002112056;. Dostupné online.
↑ abcdefghijklmnopprof. RNDr. Josef Paldus, DrSc., dr. h. c., FRSC (Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2015 - chemie) [online]. web: Nadační fond Neuron [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
↑ abcdefghiTHAKKAR, Ajit J. The life and work of Josef Paldus [online]. web: Research Gate net, 2015 [cit. 2023-04-03]. Department of Chemistry, University of New Brunswick, Fredericton, NB E3B 5A3, Canada; AIP Conf. Proc., 1642, 150–168 (2015). Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdLÁNSKÝ, Tomáš. Tři exiloví vědci přibyli na seznam čestných občanů [online]. web: Krkonošský deník cz, 2009-11-19 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
↑ abcdefghijklmnopqrstSACHR, Tomáš. Jedna kalorie může rozhodovat o životě," říká Josef Paldus [online]. web:, 2019-04-01 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
↑PALDUS, Josef. Kvantově chemické studie transanulární interakce (rukopis); Praha, 1958 až 1961; 96 listů [online]. web: Databáze Národní knihovny České republiky (NK ČR) [cit. 2023-04-01]. Kandidátská disertační práce; Ústav fysikální chemie Československé akademie věd v letech 1958 až 1961; Praha. Dostupné online.
↑PALDUS, J.; ČÍŽEK, J.; SHAVITT, I. Correlation problems in atomic and molecular systems. IV. Extended coupled-pair many-electron theory and its applications to the BH3 molecule. Phys. Rev. A. 1972, s. 50–67. DOI10.1103/PhysRevA.5.50. Bibcode1972PhRvA...5...50P.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PALDUS, J. Group theoretical approach to the configuration interaction and perturbation theory calculations of atomic and molecular systems. J. Chem. Phys.. 1974, s. 5321–5330. DOI10.1063/1.1681883. Bibcode1974JChPh..61.5321P.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Udělené medaile AV ČR (v roce 2007) [online]. web: Akademie věd ČR cz [cit. 2023-04-02]. Dostupné online.
Josef Paldus [online]. web: International Academy of Quantum Molecular Sciece (Mezinárodní akademie kvantové molekulární vědy) [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (angličtina)
Prof. Josef Paldus (Applied Mathematics) [online]. web: Domovská stránka Katedry aplikované matematiky na University of Waterloo [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (angličtina)
THAKKAR, Ajit J. The life and work of Josef Paldus [online]. web: Research Gate net, 2015 [cit. 2023-04-03]. Department of Chemistry, University of New Brunswick, Fredericton, NB E3B 5A3, Canada; AIP Conf. Proc., 1642, 150–168 (2015). Dostupné online. (anglicky)
