Josef Fišera, také Joseph Fisera (4. června 1912 Kluky (okres Kutná Hora) – 9. ledna 2005 Paříž), byl francouzsko-československý odbojář, profesor sociálních věd a spisovatel.[1][2][3]
Narodil se do protestantské rodiny.[4] V roce 1939 odešel studovat do Paříže.[2] V době druhé světové války vstoupil do československých vojenských jednotek ve Francii, po podepsání francouzsko-německého příměří vstoupil do protinacistického odboje, kde mj. zajišťoval zpravodajskou činnost.[3] Stal se zaměstnancem československé organizace na pomoc uprchlíkům.[2] Založil Křesťanský domov pro děti (MACE), který měl oprávnění k repatriaci československých dětí, které se uchýlily do Francie. Podílel se na záchraně židovských dětí, které byly ukryty mezi legálními navrátilci a které byly hledány nacistickými okupačními jednotkami.[2] Jeho odbojové rostly; dne 29. října 1943 byl Němci zatčen a byl mučen; nikoho však neprozradil.[2]
Po válce prosazoval osvobození Československa ze sovětské nadvlády. V roce 1968 podporoval politické liberalizační iniciativy Alexandra Dubčeka.[4] Působil jako lektor na École des hautes études en sciences sociales (EHESS). Byl předsedou Sdružení československých dobrovolníků ve Francii.[3] V roce 2002 vydal autobiografickou práci, ve které sleduje svou cestu a studuje kulturní vazby mezi Českou republikou a Evropskou unií.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Fišera na francouzské Wikipedii.