Josef Chajim Brenner (hebrejskyיוסף חיים ברנר, – ) byl v ukrajinské části Ruska narozený spisovatel hebrejsky psané literatury a jeden z průkopníků moderní hebrejské literatury.
Biografie
Narodil se do chudé židovské rodiny ve městě Novi Mlyny v carském Rusku (dnešní Ukrajina). Studoval v ješivě v Pochepu a v roce 1900 vyšel jeho první příběh s názvem Pat lechem (doslova „Krajíc chleba“) v hebrejsky psaných novinách ha-Melic. O rok později příběh následovala sbírka krátkých povídek.[1] V roce 1902 Brenner narukoval do ruské armády a o dva roky později dezertoval po vypuknutí rusko-japonské války. Byl chycen, ale díky pomoci Bundu se mu podařilo uprchnout do Londýna. V Londýně žil v bytě ve Whitechapelu, jenž byl zároveň redakcí hebrejského periodika ha-Me'orer, které Brenner editoval v letech 1906 až 1907. V roce 1922 vydal Ašer Bejlin článek Brenner in London, pojednávající o této části Brennerova života.
Brenner byl ženatý a se svou manželkou Chajou měli syna Uriho.[2]
Ve svých pracích Brenner chválil sionistické úsilí, v rozporu s tím však tvrdil, že země izraelská je jen další diaspora, která se nijak neliší od ostatních diaspor.[2]
Spisovatelský styl
Brenner byl velmi „experimentální“ spisovatel, a to jak co se týká používání jazyka, tak literární formy. Jelikož moderní varianta hebrejštiny byla stále ještě v plenkách, improvizoval směsicí hebrejštiny, aramejštiny, jidiš a arabštiny. Při své snaze vylíčit život realisticky je jeho dílo plné emotivní interpunkce a elips.
Vzpomínka
Na místě, kde byl Brenner zavražděn se dnes nachází Brennerův dům, kde sídlí mládežnické organizace Histadrutu, ha-No'ar ha-oved ve-ha-lomed. Na jeho počest nese jeho jméno kibucGiv'at Brenner a kibuc Revivim na jeho počest pojmenoval jeho jménem svůj časopis. Jeho jméno rovněž nese Brennerova cena, která patří mezi nejprestižnější izraelské literární ocenění.
Dílo
Me-emek achur (soubor 6 povídek), Varšava, 1900
Ba-choref („V zimě“, román), ha-Šiloach, 1904
Mi-saviv la-nekuda (román), ha-Šiloach, 1904
Min ha-mecar (román), 1908
Acabim („Nervy“, román), Shalekhet, 1910
Mi-kan u-mi-kan („Odtud a odtud“, román), Sifrut, 1911
↑"Yosef Hayyim Brenner," Encyclopedia Judaica, 1972, vol. 4, p. 1347
↑ abcGOLAN, Avirama. The case of y.h. brenner [online]. Haaretz, 2008-09-18 [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑Trumpeldor Cemetery in Tel Aviv – Where the founders of Tel Aviv were buried [online]. Travel Israel Online, 2010-08-15 [cit. 2011-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-10. (anglicky)