PROFILBARU.COM

John Deacon
John Deacon
Základní informace
Rodné jméno	John Richard Deacon
Jinak zvaný	Deacon John
Přezdívky	Deaky, Deacy, Deakster
Narození	19. srpna 1951 (73 let); Oadby, Leicester, Anglie
Žánry	rock
Povolání	basista, autor písní, kytarista a hudebník
Nástroje	electric bass guitar, basová kytara a klavír
Aktivní roky	1965–1997
Členem skupiny	Queen
Příbuzná témata	Queen
Významná díla	Another One Bites the Dust; I Want to Break Free
Ocenění	rytíř Řádu umění a literatury
Manžel(ka)	Veronica Tetzlaff (od 1975)
Děti	Cameron, Luke, Laura, Joshua, Robert, Michael
Významný nástroj
	Fender Precision Bass; Music Man StingRay; Fender Telecaster
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Deacon (* 19. srpna 1951 Leicester, Anglie) je britský hudebník, který se proslavil jako baskytarista legendární rockové skupiny Queen. Někdy hrál také na klávesy nebo kytaru. Nebyl tak produktivním skladatelem jako spoluhráči Freddie Mercury nebo Brian May, přesto napsal pro kapelu několik hitů, jako You're My Best Friend, I Want to Break Free nebo Another One Bites the Dust. Roku 1997 se stáhl do ústraní, zatímco zbylí členové Queen (Brian May a Roger Taylor) pokračují v hudební činnosti.

Život

Narodil se 19. srpna 1951 v Leicesteru ve střední Anglii.

Když mu bylo 14 let, založil skupinu The Opposition, která měla celkem velký úspěch na veřejnosti a hrála i na vojenských základnách. Po odstěhování do Londýna kvůli studiu musel The Opossition (studium pro něho bylo důležitější) opustit a v Londýně navštěvoval různé kluby, v jednom z nich v roce 1971 se potkal s Freddiem Mercurym, Brianem Mayem a Rogerem Taylorem a ti, protože potřebovali do své nově založené skupiny Queen baskytaristu, ho pozvali na zkoušku a přijali ho.

Má vysokoškolské vzdělání. Na univerzitě v Chelsea vystudoval obor elektronika a výpočetní technika.

Od roku 1997, kdy ukončil veřejné umělecké působení, žije se svou rodinou v naprostém ústraní a užívá plodů své úspěšné hudební kariéry (úspory a tantiémy).^[1]

Členem Queen

V kapele hrál od roku 1971 do roku 1997, tedy prakticky po celou dobu její slávy. Na prvním albu Queen (1973) je uveden jako Deacon John, což podle produkce mělo znít zajímavěji, ale Deacon byl proti tomu a na dalších albech už byl psán standardně.

Kromě basové kytary dovedl hrát i na kytaru a klávesy, na které je slyšet i na některých nahrávkách Queen. I přes tvrdou konkurenci v kapele se prosadil i jako komponista – především hity jako I Want to Break Free, Another One Bites the Dust, You're My Best Friend či Friends Will Be Friends. V mnoha písních Queen hraje nejen na basovou, ale i na elektrickou či akustickou kytaru. Při živých koncertech vystupoval vzácně také jako doprovodný zpěvák, ze studiových nahrávek zpívá s ostatními pouze na Bohemian Rhapsody.

Po smrti zpěváka Freddieho Mercuryho v roce 1991 se ještě s pozůstalými spoluhráči z kapely (Brianem Mayem a Rogerem Taylorem) scházel za účelem spolupráce na projektech souvisejících s Mercuryho odkazem. Roku 1992 vystoupil na vzpomínkovém koncertě na počest Freddieho Mercuryho s názvem The Freddie Mercury Tribute Concert, v roce 1995 se podílel s ostatními spoluhráči z Queen na tvorbě alba Made in Heaven a v roce 1997 naposledy veřejně vystoupil s Queen a Eltonem Johnem. Téhož roku se naposledy sešel s Mayem a Taylorem ve studiu kvůli natáčení nové (poslední společné) písně No-One but You (Only the Good Die Young) pro další album Queen Rocks.

Tím pro něj byla kapitola Queen uzavřená, stáhl se z hudební scény a na žádných dalších aktivitách bývalých spoluhráčů se (přes veškerá pozvání) nepodílel a nepodílí. Mercuryho smrt od začátku považoval za konec Queen a tento názor nezměnil. Nezúčastnil se ani uvedení kapely do Rock'n'rollové síně slávy roku 2001. Dal nicméně svolení k tomu, aby byl jako postava použit ve filmové biografii o Queen Bohemian Rhapsody (2018, hrál ho Joseph Mazzello).^[2]

Odkazy

Reference

↑ John Deacon | SHOWBIZ.CZ. www.showbiz.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
↑ QueenOnline.com - John Deacon. www.queenonline.com [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.