Křtěný celým jménem Georg svobodný pán von Bees und Chrostin, psán tak jen Georg Beeß, česky Jiří IV. baron Bees z Chrostiny (7. února 1824 Hnojník[1] – 14. března 1905[2] Hnojník[3][4]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti ze Slezska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Pocházel z šlechtického rodu českého původu (původně Bezové), který byl rozšířen v Čechách, na Moravě i ve Slezsku a který měl hraběcí a baronskou větev.[3]
Georgovi patřila panství Ráj a Hnojník a také panství Horní Třanovice, Otrubkov, Horní a Dolní Kačice v Rakouském Slezsku. Dále vlastnil alodiální statek Lešná na Moravě sestávající z pěti lokalit se zámkem v Lešné. V roce 1866 byl jmenován c. k. komorníkem.[4]
Byl aktivní i politicky. V roce 1866[3] byl zvolen na Slezský zemský sněm. Zemský sněm ho 22. února 1867 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou ve Slezsku.[4] Opětovně ho sem zemský sněm delegoval i roku 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za kurii velkostatkářskou ve Slezsku. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[5] Na zemském sněmu zasedal do roku 1893, na Říšské radě byl poslancem do roku 1897.[3]
Politicky byl orientován proněmecky a centralisticky (Strana ústavověrného velkostatku). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[6] Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[7] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen opět za Sjednocenou německou levici.[10]
Nekrolog v českém Opavském týdenníku ho popisuje jako člověka, který byl osobně oblíben na všech stranách a českým poslancům zemského sněmu prokázal mnohou dobrou službu. Uměl dobře česky. Zasloužil se o vznik lázní Darkov, které vznikly po objevu pramenů jodové vody na jeho panství.[3] V roce 1897 provedl velkou rekonstrukci a přístavbu zámku v Hnojníku.[11]
Byl ženat se Stefanií roz. Wachtler (1830–1921); společně měli 5 synů a 2 dcery.[12]
Zemřel v březnu 1905.[3][2]