Narodil se v Białystoku v carském Rusku (dnešní Polsko) a jako tříleté dítě se v důsledku protižidovského pogromu s rodinou přestěhoval do Belgie.[2] Tam žil s rodiči osm let v Antverpách, kde vystudoval základní školu. Již v roce 1914 se však Berenblumovi v důsledku vpádu německé armády během první světové války opět stěhovali, tentokráte do Anglie, kde Jicchak studoval na gymnáziu v Bristolu. V roce 1920 zahájil svá vysokoškolská studia na univerzitě v Leeds. O tři roky později dokončil s vyznamenáním studium bakalářského oboru fyziologie a biochemie (BSc.) a po následujících třech letech úspěšně zakončil magisterský obor chemie (M.B. a Ch.B.). V roce 1930 získal opět s vyznamenáním doktorát z medicíny (M.D.) a v roce 1936 pak titul MSc.[2]
V letech 1927 až 1936 byl výzkumným pracovníkem oddělení experimentální biologie a výzkumu rakoviny na univerzitě v Leeds. Po dokončení studií nastoupil v roce 1936 na Sir William Dunn School of Pathology při Oxfordské univerzitě, kde pracoval až do roku 1949. Během této doby stál v letech 1938 až 1948 v čele britského Centra pro výzkum rakoviny. V roce 1948 nastoupil do National Cancer Institute v Bethesdě ve Spojených státech, kde působil až do svého odchodu do Izraele v roce 1950.[3]
Ve svém výzkumu se zabýval biologickými a metabolickými aspekty leukemogeneze a karcinogeneze,[3] jejíž základní mechanismy jako první popsal.[4] Ve svém výzkumu z roku 1941 ukázal, že chemicky navozená karcinogeneze probíhá ve třech samostatných a nezávislých procesech, kterými jsou iniciace, promoce a latence (initiation, promotion a latency).[2]
Za svůj výzkum obdržel řadu vědeckých cen. Šlo například o Izraelskou cenu (1974),[5] Weizmannovu cenu (1959), Rothschildovu cenu (1966), Bertnerovu cenu (1978) Alfred P. Sloan, Jr. Award udílenou General Motors
Cancer Research Foundation[6] či Medal for Cancer Research. Mimo to se stal členem řady učených společností, včetně World Academy of Art and Science, New York Academy of Sciences či Izraelské akademie věd (1959).[2]
Byl ženatý a s manželkou Doris L. Bernsteinovou (1904–1985) měl dvě dcery, Tircu a Chanu.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku יצחק ברנבלום na hebrejské Wikipedii.
↑Charter Members: I. Berenblum [online]. World Academy of Art & Science [cit. 2011-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. (anglicky)
↑ abcdProf. Isaac Berenblum [online]. Zchor.org [cit. 2011-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (anglicky)
↑OLSON, James Stuart. The History of Cancer: An Annotated Bibliography. New York: Greenwood Press, 1989. 434 s. Dostupné online. ISBN978-0313258893. S. 35. (anglicky)
↑Recipients in 1974 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (hebrejsky)
↑Berenblum, Isaac [online]. National Cancer Institute [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (anglicky)