Narodil se v Bubenči v rodině drogistického příručího (obchodního cestujícího) Jiřího Krohy st. (1859-??) a manželky Marie, roz Jiruškové (1856-??). Z jeho sedmi sourozenců dva zemřeli v raném věku.[3]
V roce 1919 začal pracovat pro Zemský správní výbor v Praze, kde byl záhy jmenován technickým úředníkem (1920) a zemským technickým komisařem (1921). Ve dvacátých letech projektoval několik staveb v Mladé Boleslavi, Kosmonosech a v Benátkách nad Jizerou.
Dne 30. června 1921 se oženil s Miloslavou Kubátovou,[5] v roce 1926 se jim narodila dcera Sylva.
V roce 1926 začal přednášet na Vysokém učení technickém v Brně a v roce 1928 se s rodinou do Brna přestěhoval. V letech 1927–1931 vydával v Brně časopis Horizont. Sblížil se s Bedřichem Václavkem, vstoupil do Levé fronty a Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení se sovětským Ruskem. V roce 1930 byl jmenován řádným profesorem na brněnské technice, v letech 1930–1931 byl děkanem jejího odboru architektury a pozemního stavitelství. Absolvoval šestitýdenní cestu po Sovětském svazu. Po návratu se pustil do intenzivní politické činnosti. (V roce 1933 též vystoupil z římskokatolické církve.[1]) V letech 1932–1933 byl předsedou Výboru pro podporu rodin stávkujících horníků na Rosicko-Oslavansku. V roce 1935 byl za své levicové veřejné přednášky, ve kterých jako státní zaměstnanec napadal stávající státní zřízení, poslán do trvalé výslužby. V roce 1937 mu bylo povoleno znovu přednášet.
V roce 1939 byl znovu suspendován pro svou komunistickou orientaci a 1. září byl zatčen gestapem. Byl vězněn na Špilberku, v koncentračních táborechDachau a Buchenwald. V roce 1940 byl v rámci akce Červeného kříže propuštěn pro svůj špatný zdravotní stav (byli propuštěni dva nejvážněji nemocní vězni). Zbytek války žil pod policejním dohledem. Věnoval se malbě, kresbě a pokračoval v teoretické práci na bytovém problému.
Po osvobození se pustil do intenzivní politické i architektonické činnosti. Od roku 1945 do roku 1948 byl opět děkanem odboru architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické v Brně, v roce 1948 byl jmenován rektorem této školy. Jeho Ateliér národního umělce (ANU) Jiřího Krohy (později Mistrovský ateliér národního umělce – MANU) zpracovával projekty bytové výstavby i propagandistické instalace výstav a politických akcí (Slovanská zemědělská výstava v Praze, Úprava Průmyslového paláce pro IX. sjezd KSČ1949, Smuteční výzdoba Pražského hradu k úmrtí prezidenta Klementa Gottwalda, 1. celostátní spartakiáda v Praze 1955 a další). Ateliér byl rozpuštěn v roce 1956. Za svoji činnost po roce 1948 získal řadu státních a uměleckých ocenění.
Návrh římskokatolického kostela, Velký Zdíkov u Vimperka, 1917 – zde byl farářem rodinný přítel Václav Železný a Krohova teta Žofie Jirušková tu dělala hospodyni.
Kolektiv autorů: Jiří Kroha (1893–1974) : architekt, malíř, designér, teoretik v proměnách umění 20. století, editor Marcela Macharáčková, Brno : Muzeum města Brna ve spolupráci s vydavatelstvím ERA, 2007, ISBN978-80-86549-18-7 – katalog výstavy, Brno, Wrocław – též v angličtině
Kolektiv autorů: Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN80-902810-2-8
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 251