V roce 1967 se poprvé zúčastnil sovětského šachového šampionátu. Tehdy mu bylo pouhých sedmnáct let. O deset let později získal titul šachového velmistra.
V roce 1976 hrál za sovětský svaz na mistrovství světa studentských týmů, přičemž tento šampionát Sovětský svaz vyhrál. Svěšnikov byl následně vybrán jako náhradník sovětského týmu na evropském šachovém šampionátu týmů, který se konal v roce 1977 v Moskvě. Ačkoli byl v té době jen mezinárodním mistrem, jeho úspěšnost dosáhla 80 procent a Svěšnikov tak kromě zlaté týmové medaile získal i tu v individuální kategorii. V letech 2004, 2006, 2008 a 2010 reprezentoval Litvu na šachové olympiádě. V roce 2011 pak zemi reprezentoval na evropském týmovém šampionátu. V roce 2016 hrál na první šachovnici na mistrovství světa v šachu seniorů týmů v kategorii nad 65 let a tento turnaj Rusko vyhrálo.[3]
Kritik systému
Svěšnikov je znám jako jeden z nejkontroverznějších šachových velmistrů. V posledních letech byl spojován s revoltou některých hráčů o sdílení partií, jelikož hráči musí odevzdat kopii partiáře organizátorům turnaje, kteří je později často zveřejnují. Byť je nanejvýš praktické, aby se tyto partie velmistrů umisťovaly do novin, časopisů či na internet, jelikož to pomáhá rozvoji a popularizaci šachu, Svěšnikov trvá na tom, že zveřejňování těchto partií není v nejlepším zájmu šachových profesionálů.[4]
Je obecně známo, že si většina šachistů těžko vydělává na živobytí a Svěšnikov říká, že v Rusku a některých pobaltských státech je mnoho hráčů, kteří trpí vážnou depresí a někteří z nich spáchali i sebevraždu.
Šachový teoretik
a
b
c
d
e
f
g
h
8
8
7
7
6
6
5
5
4
4
3
3
2
2
1
1
a
b
c
d
e
f
g
h
Svěšnikovova varianta po 6... d6
Svěšnikov odvedl společně se svým blízkým přítelem Gennadijem Timošenkem na Svěšnikovově variantě sicilské obrany, která se dříve jmenovala Laskerova-Pelikánova varianta. Do té doby byla tato varianta považována za velmi pochybnou, avšak Svěšnikov ji změnil na velice zajímavé a plně hratelné zahájení. Tato varianta je atraktivní pro černě hrajícího hráče, hlavně tím, že až do poslední chvíle není jisté, zda černý vyhraje nebo nikoliv.
Toto zahájení je bohaté na taktické možnosti a přestože je podrobeno hluboké analýze, stále vzkvétá a pravidelně jsou objevovány nové možnosti. Svěšnikov o této variantě napsal knihu, kterou skromně nazval Sicilský pelikán.