Jaromír Schling (* 21. června 1946 Pelhřimov) je český politik, od roku 1996 poslanec za ČSSD, v letech 2000-2002 ministr dopravy a spojů ČR.
Život
V letech 1961–1964 se vyučil strojním zámečníkem, dálkově vystudoval střední školu v Jihlavě (1969). Od roku 1975 do roku 1981 dálkově vystudoval strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor automatizované systémy řízení.[1] V letech 1981 až 1989 byl Ing. Jaromír Schling členem KSČ, od roku 1991 člen ČSSD.[1] Je ženatý, má dceru Andreu a syna Davida. Mezi jeho koníčky patří vytrvalostní běh.
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Jihomoravský kraj). Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1996–2000 a znovu 2002–2006 byl členem sněmovního hospodářského výboru. V letech 2004–2006 navíc zasedal ve výboru pro evropské záležitosti.[2][3][4]
V období duben 2000 – červenec 2002 zastával post ministra dopravy ve vládě Miloše Zemana.[5] V době působení na ministerstvu dopravy jeho úřad úspěšně navrhl Zemanově vládě uzavřít bez výběrového řízení smlouvu na výstavbu dálnice D47 s využitím Public-Private Partnership[6] s izraelskou firmou Housing & Construction, jejíž česká pobočka byla založena až v listopadu téhož roku se základním kapitálem dva miliony korun. Podle projektu firmy měla výstavby a 25letý provoz dálnice stát 125 miliard korun (s ohledem na inflaci by stát zaplatil až 230 miliard korun). Následující ministr Milan Šimonovský vyhodnotil smlouvu jako nevýhodnou a navrhl Špidlově vládě smlouvu zrušit a dálnici stavět z prostředků státu. Vláda tak v roce 2003 učinila a vyplatila firmě Housing & Construction 600 milionů korun.[7] V roce 2004 vláda vyčlenila na výstavbu této dálnice 48 miliard korun.[8] Během jeho úřadování ministerstvo dopravy též v roce 2002 uzavřelo dlouhodobou smlouvu na dodávky registračních značek se společností Hicon, kterou se podařilo vypovědět až v roce 2016; odhaduje se, že díky vyšší dodávkové ceně zbytečně zaplatilo ministerstvo přibližně miliardu korun navíc.[9]
Ve volbách do PSP ČR stál v čele kandidátky Strany práv občanů – Zemanovců v kraji Vysočina.[10]
V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva města Jihlava za ČSSD. Neúspěšně sem kandidoval i v komunálních volbách roku 2006, tehdy se uváděl profesně jako OSVČ.[11]
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako člen SPOZ na 14. místě kandidátky Národních socialistů, ale nebyl zvolen.[12]
Je držitelem ekologické anticeny Ropák roku 2003 udělovaného sdružením Děti Země.[13]
Reference
Externí odkazy
Vláda Miloše Zemana |
|
Předseda vlády | |
|
Členové v den jmenování vlády 22. července 1998 |
Vladimír Špidla (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Pavel Mertlík (místopředseda vlády – demise 12. dubna 2001, finance – pověřen 21. července 1999 – demise 21. dubna 2001, ČSSD) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, předseda Legislativní rady vlády, ČSSD) • Egon Lánský (místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany – demise 1. prosince 1999, ČSSD) • Jan Kavan (místopředseda vlády – pověřen 10. prosince 1999, zahraniční věci, ČSSD) • Miroslav Grégr (místopředseda vlády – pověřen 30. května 2001, průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Bašta (bez portfeje – demise 23. března 2000, ČSSD) • Jaromír Císař (místní rozvoj – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivan David (zdravotnictví – demise 9. prosince 1999, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Jan Fencl (zemědělství, ČSSD) • Václav Grulich (vnitro – demise 4. dubna 2000, ČSSD) • Miloš Kužvart (životní prostředí, ČSSD) • Antonín Peltrám (doprava a spoje – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivo Svoboda (finance – odvolán 20. července 1999, ČSSD) • Vladimír Vetchý (obrana – odvolán 4. května 2001, ČSSD) • Eduard Zeman (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) |
|
Členové jmenovaní později |
| 1. srpna 1998 | | | 9. února 2000 | | | 23. března 2000 | | | 5. dubna 2000 | | | 13. dubna 2000 | | | 26. dubna 2000 | | | 2. února 2001 | | | 4. května 2001 | |
|