Jaromír Horáček

Jaromír Horáček
Narození	3. října 1900 Jilemnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. července 1976 (ve věku 75 let) Jilemnice Československo Československo
Místo pohřbení	Jilemnice
Povolání	spisovatel
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Horáček (3. října 1900 Jilemnice – 8. července 1976 tamtéž) byl český regionální spisovatel a vlastivědný pracovník, jehož hlavním objektem zájmu byl region západních Krkonoš okolo Jilemnice.

Životopis

Jaromír Horáček se narodil v rodině jilemnického obuvníka Rudolfa Horáčka a jeho manželky Emilie Kiesewettervé.^[1] Maturoval na jilemnickém reálném gymnáziu roku 1919 a následující dva roky působil jako učitel v blízkých Horních Štěpanicích, kde se zapojil do organizování místních kulturních akcí, zejména ochotnického divadla.

Začátkem 20. let krátce působil na školách ve Slezsku.^[2] Brzy se však vrátil do Jilemnice a zde se opět věnoval učitelství a kulturní osvětě. V letech 1940–1942 byl vězněn gestapem, po návratu mu byla zakázána pedagogická činnost a proto se věnoval své oblíbené kulturně-osvětové činnosti v místním regionálním muzeu (toho času zavřeném pro beznadějnou přeplněnost); o rozšíření jilemnického muzea usiloval jako jeho jednatel již v minulosti^[3]. Vedle toho po několik let vedl kroniku města Jilemnice. Horáčkova kronika Jilemnice z let 1914–1919 vyšla knižně.^[4]

Po skončení druhé světové války byl J. Horáček povolán k obnově české školy v Jablonci nad Jizerou, po roce byl jmenován ředitelem dívčí obecné školy v Jilemnici a nakonec povýšil až na úroveň okresního školského inspektora. V roce 1961 byl oceněn titulem Zasloužilý školský pracovník.^[5] V této době dokázal sesbírat několik desítek místních příhod, v krkonošském nářečí zvaných poudačky, a přetavil je do dvou knih.

Pochován je na katolickém hřbitově v Jilemnici.

Rodina

Dne 18. srpna 1923 se v Praze–Libni oženil s Marií Boženou Fejfarovou (1901–??, narozena též v Jilemnici). V době sňatku byl učitelem (služebně přikázán) ve slezských Bludovicích.^[2]

Jeho syn, Jaromír Horáček ml. (*1924) byl pedagog, vedoucí amatérských studentských souborů, postižený v období normalizace.^[6]

Bibliografie

• Jilemnicko. Světová válka – převrat – publikace k 20. výročí vzniku Československa (1938)
• Kerkonošský muderlanti – první soubor lidových povídek (kerkonošských poudaček) (1958)
• Nic kalýho z pod Žalýho – druhý soubor lidových povídek (1963)
• Muderlanti z pod Žalýho – výběr nejlepších povídek z předchozích dvou knih (1966)
• Hadí štěstí – soubor sebraných krkonošských pohádek a pověstí, vydáno z pozůstalosti (1999)

Odkazy

Reference

1. Matrika narozených, Jilemnice, 1894–1913, snímek 111. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2018-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-18. 
2. Matrika oddaných, Libeň, 1920–1926, snímek 124
3. Krkonošské muzeum v Jilemnici se rozšiřuje. Národní listy. 8. 9. 1939, s. 3. Dostupné online. 
4. Z krajinské literatury. Národní politika. 19. 3. 1939, s. 4. Dostupné online. 
5. (dostupné online v NK ČR). Pochodeň. 28. 3. 1961, s. 1. Dostupné online. 
6. Databáze českého amatérského divadla: Horáček Jaromír

Literatura

• LUŠTINEC, Jan: Jilemnice – historická zastavení. MěÚ Jilemnice, 2000

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Horáček
• Jilemnice: Městská knihovna Jaroslava Havlíčka
• Miloš Gerstner: Hadí štěstí Jaromíra Horáčka a jeho potomků – recenze v časopise Krkonoše 06/2000

Portály: Česko | Lidé | Literatura