Janez Janša

Janez Janša
Janez Janša, 2018
6., 8. a 12. předseda vlády Slovinska
Ve funkci: 3. prosinec 2004 – 21. listopad 2008
Prezident	Janez Drnovšek Danilo Türk
Předchůdce	Anton Rop
Nástupce	Borut Pahor
Ve funkci: 10. února 2012 – 27. února 2013
Prezident	Danilo Türk Borut Pahor
Předchůdce	Borut Pahor
Nástupce	Alenka Bratušeková
Ve funkci: 13. března 2020 – 31. května 2022
Prezident	Borut Pahor
Předchůdce	Marjan Šarec
Nástupce	Robert Golob
Ministr obrany Slovinska
Ve funkci: 16. květen 1990 – 29. březen 1994
Nástupce	Jelko Kacin
Ve funkci: 7. červen 2000 – 30. listopad 2000
Předchůdce	Franci Demšar
Nástupce	Anton Grizold
Stranická příslušnost
Členství	Slovinská demokratická strana
Narození	17. září 1958 (66 let) Lublaň, Jugoslávie Jugoslávie
Choť	Urška Bačovnik Janša (od 2009)
Partner(ka)	Silva Predalič
Profese	politik
Náboženství	katolicismus
Ocenění	Řád svobody Slovinské republiky Order of General Maister velkokříž Řádu peruánského slunce
Webová stránka	Stránky předsedy SDS
Commons	Janez Janša
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janez Janša (oficiálně Ivan Janša, * 17. září 1958 Lublaň) je slovinský politik, v letech 2004–2008, 2012–2013 a 2020–2022 předseda vlády Slovinska.^[1] Od roku 1995 působí jako předseda Slovinské demokratické strany (SDS).

Životopis

V 80. letech byl Janša aktivní v komunistické mládežnické organizaci ZSMS (kandidoval i na jejího předsedu), v jejímž časopise Mladina uveřejňoval své kritické články, zejména vůči Jugoslávské lidové armádě. Publikoval také politické materiály, které mu dodal důstojník armády Ivan Borštner a z nichž vyplývalo, že armáda žádala slovinské vedení o zakročení proti opozici a že sama zvažovala intervenci. V důsledku toho byl Janša 31. května 1988 spolu s novináři Davidem Tasičem a Francem Zaverlem zatčen a vojenským soudem odsouzen na 18 měsíců. Trest byl zmírněn a všichni byli nakonec propuštěni předčasně, a to i v důsledku toho, že se na jejich podporu konaly masové demonstrace.^[2][3]

Janša se účastnil v roce 1989 založení první známé slovinské opoziční strany – Slovinského demokratického svazu (SDZ) a potom se stal zastupujícím předsedou této strany. Po volebním vítězství volební platformy DEMOS při prvních svobodných volbách 1990 se stal Janša ministrem obrany a tento post zastával i během desetidenní války. Po rozpadu koalice DEMOS v roce 1992 zůstal Janša ministrem obrany a připojil se k Sociálnědemokratické straně Slovinska (SDS) Jože Pučnika. V roce 1993 se stal předsedou této strany. Ta se později přejmenovala na Slovinskou demokratickou stranu a změnila směřování k liberálně-konzervativním, tržněhospodářským a prozápadním stanoviskům.

V roce 1994 musel odstoupit z funkce ministra kvůli aféře, při níž byl obviněn ze zneužití financí ministerstva a z porušování embarga na dovoz zbraní do Bosny a Hercegoviny.^[4]

Dne 3. října 2004 dosáhl se svou stranou při slovinských parlamentních volbách cca 30 % hlasů a jeho strana se tak stala nejsilnější ve slovinském Parlamentu. Uspěl tak s dlouhodobou rétorikou proti premiérovi Drnovšekovi, jehož stranu kritizoval za klientelismus a smířlivost vůči bývalým komunistům. Následně se stal premiérem a vytvořil vládu ze tří pravicových stran a levicové strany důchodců, která fungovala po celé volební období.^[5]

Při následujících volbách 21. září 2008 však vládní koalice ztratila parlamentní většinu, když se vítězem stala opozice a k moci se dostala, jako hlavní vládní strana, sociální demokracie (SD) v čele s premiérem Borutem Pahorem.

V roce 2011 byl postaven před soud na základě obvinění ze spolupachatelství při poskytnutí anebo přijetí úplatku či jeho příslibu výměnou za zprostředkování obchodu s vojenskou technikou za 278 milionů €. Kauzu odstartovala reportáž finské televize.^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janez Janša na německé Wikipedii.

1. Slovenia's new government sworn in, pledges to fight virus. AP NEWS [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
2. BILANDŽIĆ, Dušan. Hrvatska moderna povijest. Záhřeb: Golden Marketing Kapitola Agresija Srbije i JNA na ostalu Jugoslaviju - Stvaranje samostalne Hrvatske (1987-1991), s. 760. (chorvatština) 
3. RYCHLÍK, Jan; TONKOVÁ, Mária; HLADKÝ, Ladislav; KOZÁR, Aleš. Dějiny Slovinska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-131-6. S. 232–233. Dále jen Dějiny Slovinska. 
4. Dějiny Slovinska, s. 260
5. Dějiny Slovinska, s. 264–265
6. SITA. Slovinského expremiéra súdia za úplatkárstvo. Webnoviny.sk [online]. 2011-09-05 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

• První vláda Janeze Janši
• Druhá vláda Janeze Janši

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Janez Janša na Wikimedia Commons
• Osoba Janez Janša ve Wikicitátech

Portály: Politika | Slovinsko