Jan Malý, křtěný Jan František (2. června 1898 Královské Vinohrady[1] – 12. února 1954 Praha), byl český malíř a grafik.
Narodil se na Královských Vinohradech v rodině dekoratiního malíře Václava Malého[2] a jeho ženy Antonie Marie Horákové.[1] Po ukončení základního vzdělání absolvoval 4 třídy na české reálce. V dalším studiu pokračoval na pražské malířské akademii, kde v letech 1915–1918 absolvoval I., II., a III ročník všeobecné školy u prof. Josefa Loukoty a Vlaho Bukovace. V letech 1918–1922 se školil ve speciální škole prof. Maxmiliána Pirnera, kde dosahoval znamenitých výsledků a ve školním roce 1920/1921 obdržel Hlávkovo studijní stipendium.[3]
Ak. malíř Jan Malý se převážně věnoval figurálním a krajinným motivům, v jeho tvorbě převládaly náměty z Domažlicka. Do roku 1931 vystavoval svá díla s Jednotou umělců výtvarných v Praze.