Ivana Šmakalová

Ivana Šmakalová
Rodné jménoNeubauerová
Jiná jménaIva Šmakalová
Narození23. června 1888
Praha; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 54 let)
Koncentrační tábor Mauthausen; Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěNad vojenským hřbitovem 707/3, 169 00 Praha 6 - Střešovice
Vzdělánívysokoškolské
Alma materPražská univerzita (sociologická sekce)
Povoláníhistorička, sekretářka ČSČK; osvětová pracovnice
ZaměstnavatelČeskoslovenský červený kříž (ČSČK)
Domovské městoPraha
TitulPhDr.
ChoťFrantišek Šmakal (1896–1942)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Její manžel MUDr. František Šmakal
Titulní stránka její knihy Jak dnes hospodařit úsporně a vařit zdravě vydané v roce 1941
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Ivana Šmakalová, někdy uváděna jako Iva Šmakalová, rozená Neubauerová, (23. června 1888 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za protektorátu sekretářkou Československého červeného kříže (ČSČK). Ve své publikační činnosti se zabývala otázkami z oblasti ekonomické sociologie a problematikou zdravé výživy.[3][4] Spolu se svým manželem MUDr. Františkem Šmakalem se aktivně zapojila do domácího protiněmeckého odporu.

Život

Ivana Šmakalová se narodila 23. června 1888 v Praze jako Ivana Neubauerová.

Studia a práce (až do svatby v roce 1923)

Během středoškolského studia na gymnáziu v Praze zvládla ještě soukromou výuku francouzského jazyka a tato svá studia završila v roce 1908 úspěšně složenou zkouškou určenou pro učitele francouzštiny.[5][6] Následně absolvovala jeden školní rok trvající (1908 až 1909) studium na gymnáziu ve Švýcarsku[6] (Morges, kanton de Vaud).[5] Na Zemské klinice pro matky a kojence v Praze zvládla v roce 1911 šest měsíců trvající kurz určený pro ošetřovatelky velmi malých dětí (a kojné).[5] V letech 1911 až 1917 vyučovala na obecných školách v Praze předmět francouzský jazyk.[5]

V sociologické sekci pražské univerzity studovala (v letech 1912 až 1915) sociologii a praktickou sociální práci.[6][p. 1] Kontakty s Alicí Masarykovou později během první světové války zařadily Ivanu Neubauerovou na seznam politicky pronásledovaných osob.[6] Přibližně ve stejné době (v letech 1912 až 1916) vykonávala funkci správce kliniky pro kojence a matky s dětmi.[5]

Po absolvování (v roce 1919) letní školy určené pro sociální pracovníky, která byla řízena americkými sociálními pracovníky v Praze[5] začala po roce 1919 pracovat v ústředí Československého červeného kříže (ČSČK) ve funkci tajemnice předsedkyně této organizace.[6][p. 2]

V ČSČK

Dne 3. července 1923 v Praze[5] se PhDr. Ivana Neubauerová vdala za MUDr. Františka Šmakala (a přijala jeho příjmení Šmakalová).[6] Od roku 1923 pracovala Ivana Šmakalová v ČSČK, kde jí byla svěřena oblast (referát), jejíž součástí byly přednášky, kurzy o výživě, výstavy a spolupráce s tiskem.[6] Kromě toho se Ivana angažovala i v některých dalších českých sociálních institucích a v ženském hnutí (např. jako místopředsedkyně Ústředí československých hospodyň). Zde se soustředila na problematiku zásad úsporné výživy, usnadnění práce v domácnosti a na otázky související s právy spotřebitelů.[6]

S orientací na tuto problematiku souviselo i její soukromé studium výživy. To absolvovala v roce 1926 u profesora fyziologie na pražské univerzitě Dr. Honse a Dr. Marie Podzimkové, pozdější přednostky výživového oddělení Státního hygienického ústavu v Praze.[5] V roce 1928 absolvovala Iva Šmakalová letní školu YWCA (vedenou slečnou Mary Dingmanovou) pro průmyslové otázky v německém Bredeneecku.[5]

Na Slovensku (1934 až 1937)

V rozmezí let 1933 až 1937 byl MUDr. František Šmakal ředitelem Slovenské divize ČSČK.[7] Sídlo této organizace se nacházelo, zásluhou Alice Masarykové, v městě Martině, kam se za svým manželem Ivana Šmakalová v roce 1934 přestěhovala.[8] Manželé si v tomto regionu plánovali svoje další pobývání, zakoupili si menší dům v Martině a nechali si postavit chatku (v lokalitě Kučerkovo u Bystričky), kde se setkávali se svými příbuznými, kolegy, přáteli (např. T. G. Masarykem a s členy jeho širší rodiny).[8]

V Martině se Iva Šmakalová zapojila do organizování činnosti ČSČK na Slovensku a krom toho dále pokračovala její úzká spolupráce s Alicí Masarykovou, jejímž výsledkem byla (mimo jiné) kniha s názvem Československý červený kříž. Tato 85stránková publikace vyšla v Praze v roce 1935 a čtenářům přibližovala poslání a práci této organizace.[6]

V roce 1936 absolvovala Šmakalová školicí kurz pro dobrovolné ošetřovatelky Červeného kříže.[5] V tomto roce (1936) byla také publikována její studie o slovenské venkovské komunitě v regionu Turiec s názvem Integrální vesnice.[6] Popud k této práci dala autorce dr. Alice Masaryková, která měla na turčianskou obec Horní Jaseno silné vazby již od dětství.[6] Studie byla primárně určena jako referát na třetí mezinárodní konferenci sociální práce. Ta se uskutečnila v červenci 1936 v Londýně a měla na programu problematiku vztahu mezi soudobou sociální prací a lokálními společenstvími.[6] Tato publikace (vlastně první sociologická práce toho druhu na Slovensku) byla prvotně napsána pro anglické vydání, ale na základě rozhodnutí Sociálního ústavu ČSR a díky finanční pomoci Slovenské krajiny vyšla v témže roce (1936) i ve slovenštině.[6][p. 3]

Zpět v Praze

Plány manželů Šmakalových na společné pobývání na Slovensku se neuskutečnily. Iva Šmakalová opustila Slovensko v roce 1937[6] a počátkem roku 1938 odešel MUDr. František Šmakal z Martina zpátky do Prahy, aby se tam ujal funkce přednosty ČSČK.[8] V Praze pokračovala Iva Šmakalová v práci pro ČSČK.[6] V publikační činnosti se věnovala otázkám zdravé výživy, což reflektovala i její kniha s názvem Jak dnes hospodařit úsporně a vařit zdravě: rozhovory s hospodyněmi z podzimu 1940. Původně 120stránková knížka byla vydána poprvé v roce 1940 a její rozšířené druhé vydání (147 stran) vyšlo v roce 1941.[6][p. 4]

Odbojová činnost

Začátek německé okupace

Po záboru Sudet Německem (1. října 1938) se manželé Šmakalovi rozhodli, že budou chránit před německou konfiskací všechny fondy Červeného kříže.[9] Oba dva byli členy YMCA, František vykonával funkci ředitele České divize ČSČK a Ivana působila jako tajemnice PhDr. Alice Masarykové.[10] Záhy po obsazení Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem (15. března 1939) se tak oba dva zapojili do domácího protiněmeckého (II.) odboje.[11][8]

V protektorátní době bydleli manželé Šmakalovi v domě na adrese: Nad vojenským hřbitovem 707/3, 169 00 Praha 6 - Střešovice (německy se ulice jmenovala: Am Kriegerfriedhof).[11] Poté, co němečtí okupanti úředně zakázali a v srpnu 1940 rozpustili Československý červený kříž, přešel MUDr. František Šmakal na Ministerstvo sociální a zdravotní správy.[7] Současně se mu podařilo zachránit některé finanční prostředky z bývalého majetku rozpuštěného Československého červeného kříže před Němci a z těchto finančních zdrojů následně podporoval domácí odboj.[7][8] (Některé z těchto prostředků šly na podporu rodin zatčených nebo popravených odbojářů.[8])

Vlastní ilegální činnost

Do většiny ilegálních aktivit svého manžela MUDr. Františka Šmakala se zapojila i jeho manželka, blízká spolupracovnice v ČSČK, historička PhDr. Ivana Šmakalová.[7] Ta například předala parašutistovi a radistovi četaři Jiřímu Potůčkovi text depeše sestavené Ústředním vedením odboje domácího (ÚDODem), ve které tento orgán vyjadřoval pochybnosti nad účelností fyzické likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.[10][11] Ivana Šmakalová spolupracovala i se sekretářem pražského ústředí YMCA a vedoucím funkcionářem ilegální organizace ÚVOD JUDr. Rudolfem Marešem a prostřednictvím Františka Drašnera i s jedním z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje profesorem Vladimírem Krajinou a dostala se do kontaktu i s radikálním sokolským odbojářem Janem Zelenkou-Hajským.[11]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Oba manželé Šmakalovi byli zatčeni gestapem v Praze 21. července 1942 v 19.00 hodin.[12] Následně byli vyslýcháni v centrální úřadovně gestapa v Petschkově paláci a vězněni v Praze na Pankráci.[10] Německý stanný soud v Praze je odsoudil v nepřítomnosti k trestu smrti. Ivana Šmakalová byla odsouzena k trestu smrti při zasedání stanného soudu v Praze dne 5. října 1942.[p. 5][p. 6]

Následně byli manželé Šmakalovi přemístěni do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín[10] a odtud pak byli hromadným transportem s ostatními pomocníky (podporovateli) a příbuznými parašutistů deportováni 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen.[8] Tam transport dorazil 23. října 1942 a následujícího dne (24. října 1942) byla Ivana Šmakalová zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce. Její manžel MUDr. František Šmakal byl usmrcen na stejném místě a identickým způsobem téhož dne.[11][10][12][13][6]

Publikační činnost

  • MASARYKOVÁ, Alice G. a ŠMAKALOVÁ, Iva, ed. Československý červený kříž. V Praze: [nakladatel není známý], 1935; 85 stran.
  • ŠMAKALOVÁ, Iva. An integral village: Study of a Slovak rural community. (Integrální vesnice: Studie slovenské venkovské komunity) Prague: Czechoslovak social institute, 1936; 10, [II] s. (spisek z oblasti ekonomické sociologie, sociologie institucí, lidských sídel a komunit); v angličtině
  • ŠMAKALOVÁ, Iva a MATUŠÍK, Bohumil, ed. Integrálna dedina: Štúdia slovenskej zemianskej dediny v Turci. Praha: Sociální ústav ČSR, 1936 111 stran.
  • ŠMAKALOVÁ, Iva. Jak dnes hospodařit úsporně a vařit zdravě: rozhovory s hospodyněmi z podzimu 1940. V Praze: Pokrok, 1940; 121 stran + [1] s. Knihovna české rodiny; svazek 1.
  • ŠMAKALOVÁ, Iva. Jak dnes hospodařit úsporně a vařit zdravě. 2., přepracované a doplněné vydání; Praha: Život a práce, 1941; 147 stran + [1] s.

Připomínky

  • Její jméno (Šmakalová Ivana roz. Neubauerová *23.6.1888) i jméno jejího manžela (Šmakal František MUDr. *14.9.1896) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a).[10] Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2][14][6]
  • Symbolický hrob (kenotaf) manželů Šmakalových se nachází na Krčském hřbitově (hřbitov na Zelené lišce v Praze[10][8] Nuslích, kde je následující text: NA PAMÁTKU MUDr. FRANTIŠKA ŠMAKALA A JEHO CHOTI IVY ROZ. NEUBAUEROVÉ, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. 10. 1942 V MAUTHAUSENU.[6]
  • Jména manželů Šmakalových připomíná pamětní deska věnovaná Obětem 2. světové války umístěná v budově základní školy na adrese Praha 6, Norbertov 126/1, Střešovice.[6] Na desce je nápis: 1938-1945 / OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY ZA SVOBODU VLASTI / následuje výčet jmen ... / DR ŠMAKAL FRANTIŠEK, ŠMAKALOVÁ IVA / .... následuje výčet jmen.[15][10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tato sociologická sekce byla založena a vedena PhDr. Alicí Masarykovou a profesorem Dr. Edvardem Benešem.[5][6]
  2. ↑ A byla to především práce Ivy Neubauerové, která pořídila strojové přepisy úvah a záměrů Alice Masarykové. Tyto dokumenty se zachovaly a jsou uloženy v archivu Masarykova ústavu Akademie věd České republiky.[6]
  3. ↑ Práce obsahuje základní geografické a historické údaje, informace o místním nářečí, lokálních formách architektury, počtu obyvatel a jejich sociálním rozvrstvení i majetkových poměrech. Obsahuje také kapitolu o místních zdravotních poměrech a možnostech využití obce pro rekreační účely. Mapy zhotovil Bohumil Matušík, fotografie Karel Plicka, Ján Šikura a MUDr. František Šmakal, přispěly i další osobnosti.[6]
  4. ↑ Publikace Jak dnes hospodařit úsporně a vařit zdravě: rozhovory s hospodyněmi z podzimu 1940 byla reakcí na ekonomické a sociální poměry v Protektorátu Čechy a Morava. Autorka se snažila poukázat na co nejefektivnější využití tehdy relativně dostupné zeleniny, luštěnin a obilnin v domácí přípravě stravy v protektorátních rodinách.[6]
  5. ↑ Pramen[8] uvádí, že Ivana Šmakalová byla v říjnu 1942 převezena do Berlína k soudu, kde byla asi týden vyslýchána.[8]
  6. ↑ Spolu s Ivanou Šmakalovou si vyslechli identický rozsudek i další podporovatelé (a ubytovatelé) odbojáře profesora Vladimíra Krajiny: Vilemína Drašnerová (* 1. května 1897 - 24. října 1942 KT Mauthausen); František Drašner (* 1. srpna 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen); František Drašner mladší (* 2. května 1923 – 24. října 1942 KT Mauthausen); sokolský odbojář Karel Weiss (* 3. října 1887 – 24. října 1942 KT Mauthausen); Josef Čejka (* 30. října 1873 – 24. října 1942 KT Mauthausen); Jan Šourek (* 20. 5. 1892 Kacanovy – 24. října 1942 KT Mauthausen) a Josef Kolda (* 9. dubna 1899 Drahoňovice – 24. října 1942 KT Mauthausen).[12]

Reference

  1. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2024-05-07]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Šmakal František MUDr. *14.9.1896; Šmakalová Ivana roz. Neubauerová *23.6.1888 .... Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2024-05-07]. Šmakal František MUDr. *14.9.1896; Šmakalová Ivana roz. Neubauerová *23.6.1888. Dostupné online. 
  3. ↑ Iva Šmakalová (* 23.6.1888 v Praze – 24.10.1942 v koncentračním táboře Mauthausen) [online]. Bibliografie dějin Českých zemí (Historický ústav AV ČR) [cit. 2024-06-14]. Sekretářka Československého Červeného kříže, práce o zdravé výživě.. Dostupné online. 
  4. ↑ Iva Šmakalová (* 23. června 1888 Praha - 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) – sekretářka Československého Červeného kříže, práce o zdravé výživě. [online]. Databáze osobností NK ČR [cit. 2024-06-14]. Identifikační číslo: jk01130503. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k Iva Šmakalová, Curriculum Vitae [online]. Brown University Library / Martha and Waitstill Sharp Collection [cit. 2024-06-14]. Prepared 5 August, 1939, page 1. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x ZELINOVÁ, Hana; STRAKA, Michal. České osobnosti na Slovensku / Šmakalovi velcí v boji a stejně velcí v mukách / Iva ŠMAKALOVÁ [online]. Slovensko–Český klub ve Slovenské republice [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Osobnosti Červeného kříže / František Šmakal (* 14. 9. 1886 - 24. 10. 1942) [online]. Český Červený kříž, 2005-06 [cit. 2024-06-13]. Noviny Červeného kříže; ročník 12 (32); rok 2005; číslo 6; strana 7 (celkem stran 14). Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j ZELINOVÁ, Hana; STRAKA, Michal. České osobnosti na Slovensku / Šmakalovi velcí v boji a stejně velcí v mukách / MUDr. František ŠMAKAL [online]. Slovensko–Český klub ve Slovenské republice [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ A Hymn for the Brave (Chvalozpěv pro statečné) [online]. Brown University Library [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d e f g h SOJKA, Michal. Rozhovory - 20/11/2017 – Lékaři v odboji: Za smrt nacistické zrůdy zaplatili životem i s rodinami [online]. Naše zdravotnictví, 2017-11-20 [cit. 2024-06-12]. Vyšlo v časopise České lékařské komory: Tempus Medicorum, rok 2017, ročník 26, číslo 6 (červen); strana 7. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 589. 
  12. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Iva Šmakalová; František Šmakal, s. 441, 468. 
  13. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu / 24. 10. 1942 - 81 let [online]. Fronta cz [cit. 2024-06-12]. 220, Šmakal František (* 14. 9. 1896), podpůrná síť parašutistů; 221, Šmakalová Ivana, Neubauerová (* 23. 6. 1888), Silver A; podpůrná síť parašutistů. Dostupné online. 
  14. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS; Estranky cz) [cit. 2024-05-07]. Šmakal František MUDr. *14.9.1896; Šmakalová Ivana roz. Neubauerová *23.6.1888. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2005-11-11 [cit. 2024-06-13]. Umístění: Praha 6, Norbertov 126/1, Střešovice, v budově ZŠ; GPS souřadnice: N50°5'30.59 E14°22'38.32; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0006-21928. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!