Italská socialistická strana (italsky Partito Socialista Italiano), často označována jen zkratkou PSI, byla italská, socialistická a posléze sociálnědemokratická politická strana. Po celou dobu svojí existence patřila mezi nejvýznamnější strany v Itálii.
Italská socialistická strana byla založena v Janově 14. srpna 1892. Za vlády fašistů, od roku 1936, působila v ilegalitě, ačkoli sám fašistický vůdce Benito Mussolini byl před první světovou válkou členem PSI. Od roku 1944 byla strana klíčovou součástí poválečného italského politického systému a hlavním rivalem křesťanských demokratů. Poválečný předseda strany Sandro Pertini byl italským prezidentem v letech 1978–1985. Post premiéra byl dlouho nedosažitelný, ale hegemonii křesťanských demokratů rozbila PSI v 80. letech, kdy se Bettino Craxi stal prvním italským socialistickým premiérem a vládl v letech 1983 až 1987. Druhým premiérem z řad PSI se stal Giuliano Amato, který byl ve funkci v letech 1992–1993. Pak však přišel rychlý pád. Po sérii afér spjatých s akcí Čisté ruce (Mani pulite) byla strana zcela zdiskreditována (stejně jako křesťanští demokraté a ostatní velké strany), ve volbách roku 1994 získala pouhá dvě procenta hlasů a 13. listopadu 1994 byla rozpuštěna. Vznikly sice nástupkyně, ale již nikdy nebyly tak úspěšné, italské levicové spektrum bylo zcela přeformátováno a levicoví voliči přešli povětšinou k liberálně-sociálním stranám jako Demokratická strana nebo širokým volebním koalicím typu Olivovník. Zajímavostí je, že až do roku 1987 měla strana ve znaku symbol srpu a kladiva, který je jinak, zejména ve východní Evropě, vnímán jako čistě komunistický. Nejlepšího volebního výsledku strana dosáhla v roce 1919 (32,3 % hlasů) a roku 1948 (31 %).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian Socialist Party na anglické Wikipedii.