Irácká invaze do Kuvajtu začala 2. srpna 1990 a znamenala začátek války v Zálivu. Po porážce Kuvajtu Irák 4. srpna 1990 pokračoval ve vojenské okupaci země dalších sedm měsíců.[15] Invaze byla mezinárodně odsouzena a Rada bezpečnosti OSN přijala řadu rezolucí vyzývajících Irák, aby se stáhl z kuvajtského území. Irácká armáda však nadále Kuvajt okupovala a vzdorovala všem rozkazům RB OSN. Irák zpočátku založil „Kuvajtskou republiku“ jako loutkový stát, nicméně 28. srpna 1990 anektoval celou zemi; severní Kuvajt se stal okresem Saddamiyat al-Mitla' a byl sloučen do existujícího guvernorátu Basra, zatímco jižní Kuvajt byl vyčleněn jako zcela nový guvernorát Kuvajt.[16] V listopadu 1990 bylo přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN 678 oficiálně uděleno Iráku ultimátum, aby do 15. ledna 1991 bezpodmínečně stáhl veškeré své jednotky, jinak budou z kuvajtského území vyhnány „všemi nezbytnými prostředky“. V očekávání války s Irákem povolila BR OSN shromáždění vojenské koalice pod vedením Spojených států.
Poté, co Irák nedodržel termín Rady bezpečnosti, koalice pokračovala v direktivě násilně vyhnat irácké jednotky z Kuvajtu zahájením letecké bombardovací kampaně války v Zálivu dne 17. ledna 1991. Jak bombardovací kampaň pokračovala další měsíc, Irák odpaloval rakety na Izrael; irácká vláda doufala, že izraelská odveta přiměje státy koalice s muslimskou většinou odvolat svou podporu tažení proti Iráku. K žádné takové odvetě však nedošlo a koalice zahájila pozemní invazi do Irákem okupovaného Kuvajtu a části Iráku 23. února 1991. Když irácká vojska ustupovala z Kuvajtu, zapálila přes 700 kuvajtských ropných vrtů, ale i tato strategie byla nakonec neúspěšná ve zmaření postupu koalice. Do 28. února 1991 byla irácká armáda zdevastována a kuvajtská nezávislost byla obnovena.
Ačkoli skutečný záměr za iráckým rozhodnutím zaútočit na Kuvajt je sporný, objevily se různé spekulace. Jeden z možných motivů se týkal neschopnosti Iráku splatit 14 miliard dolarů, které si vypůjčil od Kuvajtu během íránsko-irácké války.[17] Zastánci této teorie poukazují na kuvajtský nárůst těžby ropy, který držel irácké příjmy dole; úroveň těžby ropy v Kuvajtu byla nad povinnou kvótou, kterou stanovila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která následně zemi vyzvala ke zmírnění těžby uprostřed prudkého poklesu světových cen ropy.[18] Irák interpretoval odmítnutí kuvajtské vlády snížit produkci ropy jako akt agrese proti irácké ekonomice. Počátkem roku 1990 Irák obvinil Kuvajt ze šikmých vrtů s cílem ukrást iráckou ropu přes irácko-kuvajtskou hranici, ačkoli některé irácké zdroje naznačovaly, že Saddám Husajn již učinil rozhodnutí zaútočit na Kuvajt několik měsíců před skutečnou invazí.[19] Během dvou dnů po začátku invaze byla většina kuvajtských vojáků přemožena Iráčany a většina kuvajtských představitelů se stáhla do Saúdské Arábie a Bahrajnu.
{{Cite news}}
{{Cite web}}
{{Cite journal}}
{{Cite book}}