PROFILBARU.COM

Hvězducha
	Hvězducha Astronium graveolens
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	mýdelníkotvaré (Sapindales);
Čeleď	ledvinovníkovité (Anacardiaceae);
Rod	hvězducha (Astronium); Jacq., 1760
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězducha^[1] (Astronium) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy se střídavými zpeřenými listy a drobnými pětičetnými květy v úžlabních nebo vrcholových květenstvích. Plody jsou podepřené zvětšeným papírovitým kalichem a šíří se větrem. Rod zahrnuje 11 druhů a vyskytuje se v tropické Americe. Šťáva nebo prach z rostlin může způsobit dermatitidu. Některé druhy jsou vyhledávány pro dekorativní a kvalitní dřevo nebo mají význam v domorodé medicíně. Mezi významnější druhy náleží zejména hvězducha jasanolistá (Astronium fraxinifolium) a Astronium graveolens. Druhy Astronium balansae a A. urundeuva byly přeřazeny do samostatného rodu Myracrodruon.

Popis

Hvězduchy jsou opadavé, dvoudomé, malé až mohutné stromy, ronící při poranění průsvitnou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, řapíkaté, složené z řapíčkatých, většinou vstřícných, celokrajných, vroubkovaných nebo zubatých lístků. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, pětičetné, stopkaté, uspořádané v úžlabních či vrcholových thyrsoidech. Koruna je zelenavě bílá nebo nažloutlá a stářím růžovějící. Tyčinek je pět, jsou přirostlé k bázi disku a střídají se s korunními lístky. V květech je tenký pětilaločný disk. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů a nese 3 čnělky, obsahuje však pouze jednu komůrku s jediným vajíčkem. Plodem je peckovice, nesoucí často na vrcholu zbytky čnělek a podepřená zvětšeným, vytrvalým, papírovitým kalichem. Mají pryskyřičnatou dužninu a tenkou, za sucha křehkou a lámavou pecku (endokarp).^[2]^[3]

Rozšíření

Rod hvězducha zahrnuje 11 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Paraguay a severní Argentinu. Největší areál, sahající od Mexika po Paraguay, má druh Astronium graveolens. Rozsáhlý areál má v rámci Jižní Ameriky také hvězducha jasanolistá a Astronium lecointei. Některé druhy jsou endemity východní Brazílie. Astronium obliquum je endemit souostroví Trinidad a Tobago.^[4]

Ekologické interakce

Plody hvězduchy jsou podepřené vytrvalým, zvětšeným kalichem, který zajišťuje jejich šíření větrem.^[2]

Jedovatost

Šťáva z rostlin může způsobit dermatitidu.^[2] Prach vznikající při opracování dřeva Astronium graveolens někdy způsobuje vážné poškození kůže, připomínající i popáleniny 2. stupně.^[5] Mechanismus účinku je obdobný jako u řady jiných druhů z čeledi ledvinovníkovité.

Taxonomie

Rod Astronium je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Rhoeae.^[6] Druhy Astronium balansae a A. urundeuva byly přeřazeny do samostatného rodu Myracrodruon.^[4]

Zástupci

hvězducha jasanolistá (Astronium fraxinifolium)^[7]

Význam

Hvězduchy poskytují tvrdé, těžké, trvanlivé a často i dekorativní dřevo, používané na stavby i v truhlářství (např. na výrobu nábytku). Není příliš odolné vůči termitům. Dřevo hvězduchy jasanolisté (Astronium fraxinifolium) je obchodováno pod názvem urunday. Je hnědé, červenohnědé až purpurově červené, tmavě žilkované nebo skvrnité, a je považováno za jedno z nejkrásnějších brazilských dřev. Používá se i na stavby mostů a vodních konstrukcí. V Brazílii se z něj vyrábějí i železniční pražce.^[8]^[9] Těží se také dřevo Astronium lecointei a A. graveolens.^[3]^[10] Některé druhy mají význam v domorodé medicíně. Astronium graveolens má baktericidní účinky.^[5] Vnitřní kůra a listy Astronium ulei jsou v Guyaně používány jako tonikum, na kašel a při astmatu.^[11]

Odkazy

Reference

↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ ^a ^b ^c KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
↑ ^a ^b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky)
↑ ^a ^b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
↑ PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
↑ VALTER, Pavel & kol. Udržitelný vývoj světových regionů? Jižní a Střední Amerika [online]. 2017. Dostupné online.
↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
↑ STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1949, čís. 24(6). Dostupné online.
↑ STANDLEY, Paul C. Flora of Costa Rica. Botany. 1938, čís. 18(3).
↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky)