Erupcevulkánu v roce 2009 vytvořila sopečný kužel mezi ostrovy Hunga Tonga a Hunga Haʻapai, které jsou samy pozůstatky západního a severního okraje podmořské kaldery. Oba ostrovy od sebe byly vzdáleny 1,6 km. Každý z nich meřil na délku asi 2 km a byly tvořeny převážně andezitem. Ostrov Hunga Tonga dosahoval nadmořské výšky 149 metrů, zatímco nejvyšší bod na Hunga Haʻapai ležel ve výšce 128 metrů. Oba ostrovy byly neobydlené, protože u nich nebylo vhodné kotviště.
Známky podmořských erupcí byly v okolí ostrovů zaznamenány opakovaně naposledy v letech 1912, 1937 a 1988.[1]
Po téměř sedmi letech klidu se od 20. prosince2021 začaly objevovat nové erupce. V důsledku pokračující aktivity a přísunu nového materiálu satelitní snímky z 25. prosince detekovaly nárůst rozlohy ostrova.[2] Hlavní erupce začala 14. ledna 2022 a sopečný popel vystoupal do výšky 20 km.[3] Tonžská vláda vyhlásila varování před vlnou tsunami, které bylo později zrušeno. Maximální fáze erupce nastala 15. ledna[4] kolem 17:15 místního času (4:15 UTC), kdy erupční sloupec vystoupal do výšky 58 km (satelity nejvyšší zaznamenaný výstup)[5][6] a průměr hřibu dosáhl přibližně 240 km. Energie výbuchu byla jen o málo větší, než kterou uvolnila Car-bomba.[7] Z Tongy a dalších zemí jako Fidži, Nový Zéland či Austrálie se objevovaly četná hlášení o hlasitých zvuků, připomínající vzdálené exploze. Zvuky sopečných výbuchů byly slyšet dokonce až na Aljašce ve vzdálenosti 10 tisíc kilometrů.[8][9][10][11]
Volcanic Ash Advisory Center v novozélandském Wellingtonu vydalo varovaní před sopečným popelem pro leteckou dopravu v oblasti. Sopečný popel zastřel Slunce v tonžském hlavním městě Nuku'alofa a z nebe se snášel sopečný spad.[10]
V důsledku erupce z 15. ledna zasáhlo tonžské hlavní město Nuku'alofa na ostrově Tongatapu zemětřesení o síle 4,0 Richterovy stupnice. Nejvyšší tsunami podle pozdějšího průzkumu škod udeřily na ostrovech Nomuka (20 m) a Tongatapu (18 m).[12] Menší tsunami zasáhlo také sousední Fidži, Americkou Samou[13] a prošlo celým Tichým oceánem. Zhruba 2 metry vysoké vlny zasáhly pobřeží Severní i Jižní Ameriky. V Peru si vyžádaly život dvou osob.[14][15] Erupce také způsobila nejrychlejší pozorované podmořské proudy.[16]
Erupce byla freato-pliniovského typu.[5] Stále není není známé přesné množství vyvrženého sopečného materiálu, jelikož získaná data z průzkumu mořského dna nebyla dosud komplexně analyzována a není přesně známo, kolik materiálu sedimentovalo na dně oceánu a kolik bylo vysláno do atmosféry.[5][17] Prvotní odhady hovořily o 6,5 km³.[18] Studie z prosince 2023 dospěla k 8 až 9,5 km³.[19] V odborným kruzích se stále vedou debaty o tom, zda erupci ohodnotit na indexu vulkanické aktivity stupněm VEI 5 nebo VEI 6[20][21][22][23] (jedna studie dokonce uvádí VEI 4).[24] Objem vyvržené hmoty totiž není jediným hodnoceným parametrem. Přesto se jedná o nejmohutnější sopečnou událost od roku 1991, kdy na Filipínách proběhl výbuch stratovulkánuPinatubo, který vyvrhl 10 km³ (VEI 6) a stal se 2. největší sopečnou erupcí20. století. Některé odhady ovšem naznačují, že erupce sopky Hunga Tonga mohla být o něco větší než Pinatubo.[22] Pokud by se tento horní odhad potvrdil, jednalo by se o nejsilnější sopečnou erupci od roku 1912, kdy Katmai na Aljašce vyvrhla 28 km³ (DRE 13–14 km³) sopečných materiálů.[25] Na základě snímků, pořízených meteorologickými družicemi, byla později publikována informace, že v důsledku erupce sopky Hunga Tonga – Hunga Haʻapai vznikl nejvyšší oblak popela, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Erupční sloupec plynů, popela a páry se dostal až do výšky 58 kilometrů a pronikl tak až do mezosféry, tzn. do třetí vrstvy zemské atmosféry.[5][26] Pro srovnání, sloupec z erupce sopky Pinatubo dosáhl výšky 40 km (stratosféra – druhá vrstva atmosféry).[26] Vyvržené vodní páry, jakožto nejvýznamnějšího skleníkového plynu, bylo tolik, že se očekává oteplení Země na několik let.[27] I zvětšená ozónová díra je patrně důsledek výbuchu.[28] Ozónová vrstva se erupcí snížila o 5 %.[29]
Erupce Hunga Tonga byla ovšem výjimečná i svými mohutnými explozemi při formování podmořské kaldery, jejichž atmosférické tlakové vlny několikrát obkroužily Zemi. Tlakové změny v atmosféře tak byly zaznamenány i v ČR (změna tlaku o ± 1 hPa po dobu přibližně hodiny).[30] Z tohoto hlediska se jedná o nejsilnější sopečné exploze od 19. století, konkrétně od roku 1883, kdy v Sundském průlivu došlo k proslulé katastrofální erupci sopky Krakatoa, která rovněž byla slyšitelná na vzdálenost tisíců kilometrů a vytvořila tlakové vlny, jenž několikrát obkroužily zeměkouli.[31][32]
↑M 5.8 Volcanic Eruption - 68 km NNW of Nuku‘alofa, Tonga [online]. USGS [cit. 2022-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdD. A. Yuen a spol. Under the surface: Pressure-induced planetary-scale waves, volcanic lightning, and gaseous clouds caused by the submarine eruption of Hunga Tonga-Hunga Ha'apai volcano [online]. Earthquake Research Advances, 2022-07. Dostupné online. (anglicky)
↑ Výbuch sopky na Tonze vytvořil nejvyšší zaznamenaný sloup popela - Novinky. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2022-11-03 [cit. 2022-11-03]. Dostupné online.
↑ Tonga underwater volcanic eruption released more energy than the Tsar Bomba - the most powerful nuclear bomb ever detonated, study finds. www.dailymail.co.uk [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
↑L. Carroll. Noise from underwater volcanic eruption across the Pacific heard in the Yukon. https://www.cbc.ca [online]. 2022-01-15. Dostupné online.
↑ ab Mohutný výbuch podmořské sopky u Tongy zvedl vlnu tsunami. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
↑ Tsunami waves crash through homes in Tonga after underwater volcano eruption. Stuff [online]. 2022-01-15 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑M. T. Ramírez-Herrera; O. Coca; V. Vargas-Espinosa. Tsunami Effects on the Coast of Mexico by the Hunga Tonga-Hunga Ha’apai Volcano Eruption, Tonga [online]. Pure Appl Geophys, 2022-04-11. Dostupné online. (angličtina)
↑Yellowstone Volcano Observatory. The Volcanic Explozivity Index: A tool for comparing the sizes of explosive volcanic eruptions. https://www.usgs.gov [online]. 2022-12-26. Dostupné online.
↑Hélène Le Mével; C A. Miller; M. Ribó; S. Cronin; T. Kula. The magmatic system under Hunga volcano before and after the 15 January 2022 eruption [online]. Science Advances, 2023-12-15. Dostupné online. (angličtina)
↑K. Tarumi; K. Yoshizawa. Eruption sequence of the 2022 Hunga Tonga-Hunga Ha'apai explosion from back-projection of teleseismic P waves [online]. Earth and Planetary Science Letters, 2023-01-15. Dostupné online. (anglicky)
↑P. Poli; N. M. Shapiro. Rapid Characterization of Large Volcanic Eruptions: Measuring the Impulse of the Hunga Tonga Ha’apai Explosion From Teleseismic Waves [online]. Geophysical Research Letter, 2022-04-20. Dostupné online. (anglicky)
↑S. Min-Hung; L. Ya-Chuan; L. Cheng-Horng. Remote Seismoacoustic Constraints on the January 2022 VEI 4 Eruption in Tonga [online]. Seismological Research Letters, 2023-03. Dostupné online. (anglicky)
↑W. Hildreth; J. Fierstein. The Novarupta-Katmai eruption of 1912-largest eruption of the twentieth century: Centennial perspectives [online]. USGS, 2012-01. Dostupné online. (anglicky)
↑ abČTK. Výbuch sopky na Tonze vytvořil nejvyšší zaznamenaný sloup popela. Novinky.cz [online]. 2022-11-03 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
↑ct24.ceskatelevize.cz [online]. Erupce sopky Tonga vyvrhla do vzduchu tolik vody, že by to mohlo oteplit planetu [cit. 2023-09-07]. Dostupné online.
↑ New study shows Hunga-Tonga Hunga-Ha'apai eruption depleted ozone layer. phys.org [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
↑ Výbuch sopky v Pacifiku ovlivnil i počasí v Česku, způsobil přechodné výkyvy tlaku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
↑ Atmospheric waves and global seismoacoustic observations of the January 2022 Hunga eruption, Tonga. Science [online]. 2022-05-12 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
