Obec Hořovičky (dříve Německé Hořovice,[4] německy Deutsch Horschowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 12 km jihovýchodně od Podbořan a 15 km severozápadně od Rakovníka. Obcí prochází silnice I/6, spojující Prahu a Karlovy Vary. Žije zde 486[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Hořovičkách pochází z roku 1392, kdy Maršík z Hrádku věnoval plat z Hořoviček (in villa Horzowitz) kostelu Nanebevzetí P. Marie ve Strojeticích. Název lze podle jazykovědce Antonína Profouse vykládat dvojím způsobem, buď z osobního jména Hoř, tj. zkrácené podoby jmen jako Hořislav či Hořimír, nebo od příjmení Hora.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice[6]
- 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
- 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
- 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice[7]
- 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice[8]
- 1949 Karlovarský kraj, okres Podbořany[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
V obci Německé Hořovice (něm. Deutsch Horschowitz, nyní Hořovičky, přísl. Šmikousy, 580 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evang. kostel, sirotčinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, pekař, družstvo pro rozvod elektrické energie (Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Deutsch Hořowitz), 2 řezníci, 2 holiči, hostinec, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 hotely (Blauer Stern, Stadt Wien), továrna na barvy a laky Heinz&Sohn, 10 rolníků, hospodářské, nájemní, úsporné a stavební družstvo ve Šmikousích, sedlář, zámečník, kovář, krejčí, 3 švadleny, 2 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Deutsch-Hořowitz, spořitelní a záložní spolek pro Německé Hořovice, trafika, truhlář, +obchodník s dobytkem, kolář, cihelna Heinz&Sohn.
Ve vsi Hokov (něm. Hokau, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořoviček) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] půjčovna mlátiček, řezník, zahradník, 3 hostince, 4 obchody se smíšeným zbožím, 12 rolníků, kovář, krejčí, obuvník, trafika.
Ve vsi Vrbice (něm. Fürwitz, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořoviček) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] stavitel, hostinec, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, mlýn, kovář, obuvník, trafika.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 575 obyvatel (z toho 284 mužů), z nichž bylo 53 Čechoslováků, 514 Němců a osm cizinců. Kromě osmi židů jich 334 patřilo k římskokatolické církvi a 233 k evangelickým církvím.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 578 obyvatel: 93 Čechoslováků, 478 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a šest cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo 227 evangelíků, čtrnáct členů církve československé, osm židů a dva příslušníci jiných církví.[14]
Části obce
Obec Hořovičky se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích:
- Hořovičky (i název k. ú., jižně od Hořoviček stojí samota Šmikousy)
- Bukov (k. ú. Bukov u Hořoviček)
- Hokov (i název k. ú.)
- Vrbice (k. ú. Vrbice u Hořoviček)
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Kolešov (Kolešov se, již bez Bukova, opět osamostatnil k 24. listopadu 1990).[15]
Pamětihodnosti
Z hlediska římskokatolické správy obec spadá do farnosti Petrovice u Rakovníka v pražské arcidiecézi, ale její část Bukov do farnosti Jesenice, tedy do plzeňské diecéze.[16][17]
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měla zastávku dálková autobusová linka Klášterec nad Ohří – Kadaň – Podbořany – Praha (1 spoj v pracovní dny a v neděli) (dopravce DPÚK). V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do Podbořan a Rakovníka (dopravce ANEXIA).
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 708–709.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 897. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 319. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1869. (česky a německy)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 262.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 240, 49. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Římskokatolická farnost Jesenice [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Hořovičky [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
